Světový věhlas rukavičkářů z Abertam na Karlovarsku dnes připomíná expozice na místní radnici
Obec jménem Abertamy leží v Krušných horách na Karlovarsku. Malebné horské městečko zažilo slavné časy především v dobách těžby stříbra a cínu. V polovině 19. století se o jeho další věhlas postaral místní rodák Albert Eberhardt, když založil první dílnu na výrobu kožených rukavic. Abertamští rukavičkáři brzy patřili k nejlepším na světě. Historii řemesla, které téměř zaniklo, připomíná expozice na místní radnici.
V Abertamech se kožené rukavice vyráběly přesně 150 let. Z původní domácí výroby postupně vznikly větší rukavičkárny, které se pak spojily v jeden státní podnik. V dobách největší slávy tu rukavice šily tisíce zaměstnanců. Jejich výrobky mířily z malého krušnohorského městečka do celého světa.
V roce 1972 je s sebou vezla i česká výprava na Zimní olympijské hry v japonském Sapporu. V 90. letech minulého století ale začalo řemeslo upadat a definitivní konec výroby nastal v roce 1998.
Obyvatelé převážně hornického Krušnohoří našli nejen oblibu, ale především obživu v rukavičkářském řemesle v dobách útlumu těžby, kdy hledali náhradní způsob živobytí. Tradici tu měl i chov koz a ovcí, jejichž kůže jsou oblíbeným materiálem právě pro výrobu rukavic.
Dnes připomíná slavnou historii expozice na místní radnici, která by se brzy měla rozrůst o další exponáty a přesunout do vlastních prostor. Aktuálně je v ní k vidění na tři sta vystavených předmětů. Patří k nim nejen rukavice a ukázky materiálů, ale také mnoho nástrojů a strojů sloužících k jejich výrobě. Nechybí ani dobové fotografie, které pomáhají dokreslovat historii rukavičkářství v Krušných horách.
Expozici rukavičkářství si na abertamské radnici můžete prohlédnout denně kromě neděle. Každou poslední sobotu v měsíci je výstava doplněna o ukázku výroby kožených rukavic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
