Tajuplná Kendeho vila v Českých Budějovicích připomíná tragický osud místní židovské komunity
Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.
Kendeho vila je dnes chráněnou kulturní památkou České republiky, o kterou se spolu s městem stará společnost Post Bellum – Paměť národa. Poté, co návštěvník vstoupí do zahrady, měl by si všimnout iniciály „K“ a vlysu dvou andělíčků a také letopočtu 1920 na štítu vily.
„Při tom pohledu si každý samozřejmě řekne: Kendeho vila, tak to K bude podle Kende. Ale ono to tak není. To káčko znamená Konrád, protože prvním majitelem a stavitelem vily, byl německý podnikatel Viktor Konrad,“ vysvětluje publicista a historik Jan Cíglbauer. „Konrad dům prodal v roce 1923 Josefu Kendemu, po kterém dnes říkáme vile Kendeho, ale správně by to měla být vlastně Konrádova vila.“
A aby těch K nebylo málo, je třeba připomenout, že Kende byl původně Kohn. Respektive Filip Kohn. Ten přišel do Budějovic před první světovou válkou a založil na Pražském předměstí parní čistírnu peří. On a jeho čtyři synové se i se svými tehdejšími rodinami v roce 1921 nechali úředně přejmenovat na Kende.
Vilu zabrali nacisté
Vstupní vestibul vily i některé místnosti jsou dodnes zařízeny původním dobovým nábytkem a dřevěným obložením. „Jako hlavní motiv jsou na dřevěném obložení panny s otevřenými pokladnicemi, což je takový romantický symbol bohatství, blahobytu. To si nechal udělat už Viktor Konrád, zadavatel té stavby,“ vysvětluje Jan Cíglbauer.
Vila má tři patra a zahradu, kde se dochovaly pozůstatky původního ozdobného schodiště, zábradlí a dekorativních váz. Stavbu navrhl budějovický stavitel Josef Hauptvogel. Tím byl ale romantice a starým dobrým časům konec. Během druhé světové války zabrali vilu nacisté pro sídlo své bezpečnostní služby SD. Dodnes tu zůstaly cely, které nacisté během války využívali.
Rodina Kende byla významnou židovskou rodinou v Českých Budějovicích, během druhé světové války byla většina jejích členů zavražděna v nacistických koncentračních táborech. Jediným přeživším byl hudební skladatel Rudolf Kende, který je pochován na místním židovském hřbitově.
V roce 2023 byla Kendeho vila zapsána mezi památkově chráněné objekty. Dne 8. května 2024 byla pak díky organizaci Post Bellum slavnostně otevřena pro veřejnost. Vila tak dnes představuje důležitý kulturní a historický památník, který připomíná nejen architektonickou kvalitu, ale i tragické osudy židovských obyvatel Českých Budějovic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
