Teplická kolonáda ze skla a oceli je jednou z nejmodernějších staveb 20. století v Čechách
Mezi nejvýznamnější stavby dvacátého století se řadí skleněná kolonáda v Teplicích v Čechách v Ústeckém kraji. Je součástí kulturního domu. Tyto dvě stavby tvoří jeden celek a byly postaveny současně. Postmodernistická kolonáda je nadčasová. Je výjimečná tím, že slouží nejen ke korzování lázeňských hostů, ale i k aktivitám místních obyvatel.
Kolonády většinou slouží k tomu, aby v nich korzovali lázeňští hosté a popíjeli léčivé prameny. V Teplicích v Čechách na severu Čech mají prameny určené ke koupelím, přesto tam kolonády měli vždycky. Například historickou empírovou, která byla zbořena po druhé světové válce. I když není pramen, který by se hodil k pitné kúře, je možné po kolonádě korzovat.
Teplická kolonáda je stavba moderní, ze skla a oceli. Byla postavena v osmdesátých letech současně s budovou kulturního domu. Teplické centrum dlouho hledalo svoji podobu. Po druhé světové válce probíhala rozsáhlá asanace a velké bourání. Na místě nynější kolonády bývala židovská čtvrť, která podlehla demolicím.
S centrem města pak architekti trochu nevěděli, co si počít. Dělali se různé soutěže. Nakonec vznikl v sedmdesátých letech definitivní návrh. Jeho součástí byla výstavba nového kulturního domu s kolonádou. Protože kolonáda je stavba spíše parková, počítalo se s tím, že bude umístěna v parku.
Kolonáda jako starořecká stoa
Nakonec ale přišli liberečtí architekti z věhlasného ateliéru SIAL pod vedením Karla Hubáčka, mimo jiné autora vysílače na Ještědu, ale i dalších architektů známých jmen, Michal Brix, Otakar Binar, Ludmila Švarcová, Martin Rajniš s jinou koncepcí domu kultury, který nebude orientovaný svým vchodem do parku, ale naopak bude do nové ulice, která vznikla souběžně s kolonádou.
Teplická kolonáda je kolonádou lázeňskou, ale zároveň i městskou. Konají se v ní jarmarky, porcelánové trhy, módní přehlídky či přednášky. Slouží ale i jako úkryt při nepřízni počasí. Myšlenka vychází z prastarého principu stavby, které staří Řekové říkali stoa. Stoa v Athénách byla určena k ochraně před sluncem i před deštěm, odehrávaly se v ní obchody, filozofické přednášky a bylo to jedno z nejživějších míst ve starých Athénách.
Teplická kolonáda byla postavena ve stylu brutalismu, postmoderny, mašinismu, high techu. Celková délka je kolem sto sedmdesáti metrů, výška je k patnácti metrům. Je pouze ze skla a oceli. Skleněné tabulky byly vyrobeny na míru teplickými skláři. Bylo velmi žádoucí, aby došlo k propojení místního průmyslu a architektů a výstavby. Proces provázely jisté potíže, protože v plánovaném hospodářství byl problém vyrábět věci atypicky. V Teplicích se to povedlo díky velkému nasazení všech, od architekta až po výrobce skel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
