Terapeutické panenky s osobitým kouzlem vznikají v Přestavlkách u Chrudimi
Víte, jak vypadá terapeutická panenka? Je z ručně šitého přírodního materiálu, má vlněné vlásky a ručně domalovaný obličej. Plní se ovčí vlnou, takže působí velmi měkce a příjemně na dotek.
Inspiraci získala bývalá restaurátorka loutek Jana Baboráková už v dětství. Jako malá měla látkovou panenku, kterou moc ráda česala a dělila se s ní o svá tajemství. Něco takového chtěla výtvarnice dopřát i dnešním dětem.
Panenka jako opravdová kamarádka
"Mým cílem je, aby moje panenky vyzařovaly lásku, teplo a něžnost. Velmi důležité jsou vlásky. Každý vlas ručně přišívám, aby se panenky daly česat. Je to strašná práce, ale vyplatí se. Děti si panenku češou a přitom si s ní povídají, jako s opravdovou kamarádkou, a v tom je také síla terapie," říká výtvarnice Jana Baboráková.
Nevyhazujte staré svetry
Nejlepší vlasy pro terapeutické panenky Jany Baborákové jsou ze starých svetrů. "Nesmějí k nám chodit kamarádi v hnědých, žlutých a rezatých svetrech. Ty pak svlékám, kradu a pářu," říká s úsměvem Jana Baboráková. Také oči dají velkou práci. Aby vypadaly věrohodně, musí se nejdřív vyšít a teprve potom domalovat. Sladkou tečkou je pak ušít každé panence šaty, včetně kalhotek.
Výtvanice Jana Baboráková
Výtvarnice Jana Baboráková žije v Přestavlkách u Chrudimi. Vystudovala propagační grafiku. Do roku 1989 pracovala jako propagační výtvarnice, později přijala místo restaurátorky v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi, kde se zrodil i její zájem o loutky. Její Kašpárek si zahrál v oscarovém filmu Kolja a další její loutky reprezentovaly Českou republiku na výstavě Europálie 1998 v belgickém Bruselu.
Její panenku dostala v roce 2015 darem malá princezna Charllote z Cambridge. Do Buckinghamského paláce ji poslal rodinný přítel a od královské rodiny přišla odpověď s poděkováním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
