Terezínskou pevnost nechal vybudovat Josef II. Dnes je v ní muzeum přibližující život tamní posádky
Město Terezín v Ústeckém kraji má většina z nás spojené s tragickými událostmi druhé světové války, s tamním nacistickým ghettem. Historie Terezína ale sahá ve skutečnosti mnohem hlouběji do minulosti. Na konci 18. století ho nechal vybudovat císař Josef II. jako obranu proti případnému pruskému vpádu. Sesterskou pevností se stejným posláním byl Josefov.
Jméno Terezín, původně Theresienstadt, dostala nová pevnost na počest Josefovy matky císařovny Marie Terezie, která zemřela 29. listopadu 1780. Tedy jen pár týdnů po položení základního kamene, ke kterému došlo 10. října 1780.
Terezín je jednou z největších, nejzachovalejších a také nejpropracovanějších pevnostních staveb na světě. Je dokonalou ukázkou a vrcholem pevnostního stavitelství konce 18. století. Celkově měří opevněná plocha 398 hektarů, na stavbě pracovalo 14 tisíc lidí a náklady se odhadují až na 12 milionů zlatých. Unikátní je i soustava kanálů, které v případě ohrožení umožňovaly odklonit tok řeky Ohře a zatopit obranné příkopy.
Jeden z objektů pevnosti Retranchement 5, kdysi poslední obranná linie Terezína, zve dnes zájemce k návštěvě Muzea Terezín. V expozici se dozvědí například o stavbě pevnosti a její historii, uvidí ukázky dobových uniforem i zbraní. Na obřím modelu se na pevnost podívají z ptačí perspektivy. Pro odvážné je tu pak i možnost navštívit s lucerničkou alespoň část z celkových 29 kilometrů podzemních chodeb.
Muzeum Terezín je otevřené denně do 9 do 17 hodin, v průběhu dne jsou možné i komentované prohlídky. A můžete s sebou vzít i zahraniční turisty. I na ně jsou tu díky aplikaci Smart Guide připravení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.