Tradice upadá. V současnosti se krávy dojí ručně pro zábavu nebo z nostalgie

Kráva na pastvě

Mléko se dojí od nepaměti, jde ostatně o bohatý zdroj vitamínů a minerálů. Téměř každá usedlost až do poloviny minulého století mívala alespoň jednu krávu. Ruční dojení vždy vyžadovalo kromě šikovných rukou také vhodnou nádobu, stoličku a misku na první odstříkané mléko.

K tomu, abyste mohli podojit krávu, potřebujete určitou zručnost a praxi. Dříve se krávy dojily ručně zcela běžně, dnes už je tradiční způsob spíše výjimečný. „Jedině doma na vsi, když má někdo kravku pro zábavu, protože dojit ručně už se nikomu nechce,“ soudí sedlák Petr Řezníček z Rohozné na Jihlavsku. Strojová dojačka se vyrábí i pro jedno zvíře se čtyřmi strukovými nástavci, tudíž si i menší soukromí zemědělci vypomáhají technikou.

Pravidla dojení se nemění

Začátek každého dojení by měl být stejný. Nezměnil se od dávných dob ani s nástupem techniky, která se k dojení využívá. Krávu totiž musíte na dojení připravit, péče o vemeno a hygiena jsou také podstatnou součástí dojení i předcházení zánětům. Vemeno se musí nejprve omýt a k omytí se nesmí používat studená voda.

„Když vemeno zchladíte, kráva pak mléko nepouští. Ke krávě se začnete pěkně chovat, hezky na ni mluvíte a použijete vlažnou vodu, tím vším se stimuluje spuštění hormonu oxytocinu a tvorba mléka,“ vysvětluje Petr Řezníček. Vemeno se omytím současně masíruje a mléko se pak lépe odstříkává.

Čtěte také

Mléko je především určeno telatům a tvoří se ve vemeni, když se krávě tele narodí. Je to orgán, který tvoří párové mléčné žlázy, krávy mají dva páry. Při dojení se doporučuje začít u předních struků a pak teprve dojit ze zadních struků. Zkušené dojičky dokáží dojit oba struky současně.

Kráva by se měla zafixovat

Zkoušíme začít s dojením. Krávy u Řezníčků se chovají na maso, takže většinu mléka přímo od krav vypijí telata. „Necháváme je pod mámou tak dlouho, jak to jde. Když se má potom kráva zregenerovat před dalším otelením, tak je teprve odstavujeme,“ říká Věra Řezníčková.

Rodinná farma Jiřetice na Benešovsku

Pokud má kráva klidně postát, aby neodcházela a dala se podojit, je dobré ji zafixovat do úzké mříže, kterou mívají sedláci pro potřeby veterinářů. „Když je potřeba odebrat krev, zjistit březost, upravit nebo vyčistit známku a podobně,“ dodává, když za kravkou zavírá závoru od mříže.

Jak poznat plné vemeno

Petr Řezníček mi pak vysvětluje podrobný postup při dojení: „Poté, co vemeno omyjeme, vezmete struk mezi palec a ukazováček, v podstatě si ho zašpuntujete, aby vám mléko neutékalo zpět do mlékovodu, a pak postupným přikládáním prstů vytlačíte mléko ven. Domáčknete zbytek struku a ono vystříkne mléko.“

Kráva jde na krmení

Zkouším to po něm, ale nejprve si se strukem v ruce vůbec nevím rady. „Je to jednoduché,“ směje se sedlák. Pro člověka bez praxe to zpočátku vypadá jako nesplnitelný úkol, ale nakonec se mi to s pomocí a se všemi instrukcemi podaří. Výborně se dojí z plného vemene, které lze snadno poznat, protože je tvrdé a naducané.

Pozor na zánět

Právě z plného vemene by se mělo dojit pravidelně a vydojit struky do poslední kapky, aby se předešlo zánětu vemene. V takovém případě je vemeno horké, nateklé a ztvrdlé. Mléko také nemívá tekutou konzistenci, ale jsou v něm sraženiny. Zánět se léčí podáváním léků. Čím dříve, tím lépe pro zvíře i chovatele.