Anglická slanina opravdu pochází z Anglie, ale ta česká je jiná
Anglická slanina má svůj původ v anglosaských zemích. U nás se vyrábí z vykostěného vepřového boku a je to oblíbená pochoutka, jejíž chuť nedokáže nahradit žádná jiná potravina.
Anglická slanina české výroby neobsahuje kosti, kůži ani chrupavky, můžete si na ní pochutnat jen tak s pečivem nebo ji přidat do pokrmů, kterým dodá další chuťový rozměr. Back bacon, který se skládá z nasolené vepřové pečeně a kousku boku s ponechaným tukovým krytím se většinou využívá k další tepelné úpravě.
Postupy při výrobě anglické slaniny v Čechách jsou různé. "My například používáme patnácti až dvaceti procentní nástřik ze slaného nálevu kvůli šťavnatosti, pak vepřový bok dáme na osm hodin do masírovacího zařízení, po zhruba jednodenním odležení ho obarvíme kulérem, asi hodinu udíme a nakonec tepelně opracujeme," popisuje řezník David Motyčka z Nového Bydžova, který má s výrobou anglické slaniny patnáctiletou zkušenost a dodává, že podíl masa by měl být 85 až 90 procent.
Slanina, nebo špek?
Krajově se špeku říká slanina a slanině špek, ale v obecném vnímání je špek vyuzená vrstva podkožního tuku, zatímco slanina má v sobě kromě sádla i větší podíl masa. „Špek je nasucho nasolené hřbetní sádlo. To se nechává odležet týden až čtrnáct dní, a pak se udí horkým kouřem. Finální potravině se bohužel říká i slanina, ale správně je to špek, který se používá do pokrmů,“ vysvětluje D. Motyčka a připomíná, že ať se nám to líbí nebo ne, živočišné tuky do těla patří a jsou svým způsobem i zdravé. Nic se ale nemá přehánět.
Anglická slanina je překvapivě méně tučná než třeba Poličan nebo Vysočina. Podle D. Motyčky je to proto, že do těchto salámů se drtí mražené hřbetní sádlo a tím je pak obsah tuku vyšší.
Když by si ji ale někdo štědře dopřával den co den v množství větším než malém, pak může být i ta nejvoňavější a nejdelikátnější anglická slanina zákeřným nepřítelem našeho zdraví.
