Tupeskou keramiku znají po celém světě. Charakteristický motiv pochází ze Slovenska

13. květen 2021

V obci Tupesy na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji se nachází Muzeum Tupeské keramiky. Sídlí v památkově chráněném obydlí lidového zemědělce a hrnčíře a představuje výrobu majolikové keramiky, která je známá po celém světě. Tradice výroby keramiky v Tupesích sahá až do 14. století.

Tupeská keramika je typická svým vzorem – takzvanou Bolerázskou růží, která pochází ze Slovenska. „Můj dědeček, když začal vyrábět tady v Tupesích malovanou keramiku, tak se mu strašně líbila keramika, která se vyráběla na Slovensku po habáních, kteří tam ten způsob výroby přinesli. Půjčil si od nich vzorek malované červené keramiky. Původní habánská keramika je totiž žlutozelená. Dědeček si vypůjčil takzvanou Bolerázskou růži, která pochází z regionu Boleráz, což je obec na Trnavsku. Dodnes, když k nám přijdou návštěvníci ze Slovenska, obdivují Bolerázskou růži, kterou tady máme, “ říká Věra Marková, malérečka a vnučka zakladatele keramické dílny v Tupesích.

Její dědeček Jaroslav Úředníček se původně vyučil strojníkem v Napajedlích. Ve svých 23 letech se oženil a koupil obchod v Tupesích, kam za ním chodili nakupovat i cihláři. Tak se seznámil s majitelem cihlárny, od kterého za 5 000 zlatých koupil cihelnu. Trvalo ale ještě mnoho let, než se z cihláře stal džbánkař.

V Muzeu Tupeské keramiky je k vidění originální vzor Bolerázské růže, ale také Habánská keramika

Tupeskou keramiku mu pomáhalo vyrábět postupně i všech jeho 22 dětí. „Děvčata byla malérečkami a chlapci keramiky. Dalo by se říci, že většina z nich u řemesla zůstala,“ dodává Věra Marková.

V Muzeu Tupeské keramiky je k vidění originální vzor Bolerázské růže, ale také Habánská keramika. „Malovat Habánskou keramiku je těžší, protože ty vzory obsahují zvířata v pohybu, což namalovat z ruky na keramiku je hodně těžké,“ prozradila Marková.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.