U Bukovanského mlýna vzniká Alej českých panovníků. Nabízí jedinečný výlet do historie
Mezi Bukovany a Ostrovánkami nedaleko Kyjova na jižní Moravě vzniká od roku 2018 v Česku unikátní soubor soch všech českých panovníků. Zatím je plně dokončena přibližně třetina plastik. Každý panovník už má ale připravený kamenný sokl se jménem a letopočty. Projít se českou panovnickou historií je tak možné už nyní. Kdykoli a zdarma.
Za vznikem 650 metrů dlouhé aleje lip a dalších okrasných dřevin, doplněných sochami, stojí nápad místního mecenáše Josefa Kouřila. Chtěl po sobě zanechat dílo, které budou moci obdivovat nejen současníci, ale i další generace.
"Ta myšlenka mě napadla na křížovém vrchu u Rešovských vodopádů," vzpomíná Josef Kouřil na prvotní inspiraci, když procházel křížovou cestou z roku 1767. Napadlo ho, že už tam existuje 250 let a tehdy ji musel někdo vytvořit. Proto se rozhodl pro podobné dílo. Křížových cest je ale celá řada. U posledního zastavení mu hlavou bleskla tři slova: cesta českých panovníků. A unikátní koncept byl na světě.
Myšlenku pak se svými přáteli dál rozvíjel. Nejdříve bylo třeba sestavit seznam všech českých panovníků. Alej začíná mýtickými postavami české historie, o kterých je Josef Kouřil přesvědčený, že musely existovat, a proto je první sochou celého souboru praotec Čech, následovaný kněžnou Libuší a dalšími postavami české mytologie, včetně Přemysla Oráče. Dále již pokračují písemně doložení skuteční čeští panovníci. Každá socha je postavena na kamenném soklu, na kterém je jméno panovníka a roky jeho vlády.
Práce na několik let
Josef Kouřil zadal výrobu soch mladému sochaři Václavu Polianovi z Olomouce. Vytvořit 78 soch z pískovce je ale úkol na několik let. Od roku 2018, kdy byla alej slavnostně otevřena, se podařilo dokončit přibližně třetinu plastik. Každým rokem postupně přibývají další, a tak když se sem výletníci vracejí, čeká na ně vždy něco nového.
Alej samotná je v celé délce osazená lipami a dalšími okrasnými dřevinami a keři. Doplňuje ji také několik laviček. Posezení ještě víc umocní zklidnění a výhledy do okolní nádherné krajiny Kyjovské pahorkatiny. Každý panovník má už nyní připraven sokl pro svoji sochu se jménem i letopočtem jeho vladaření.
Novinkou roku 2021 je kromě několika soch také mohutná palisádová umělá tvrz na začátku aleje, která se stala jakousi výchozí branou a zároveň vyhlídkou na celou stezku. Cestující hromadnou dopravou také uvítají nové zastávky linkových autobusů přímo u Bukovanského mlýna. Alej českých panovníků končí u Ostrovánek, kde vzniká farma s další restaurací.
Celou cestu je možné si projít v kterékoliv denní či noční době, celoročně a zdarma. Kdo by chtěl přece jen přispět, může si na recepci Bukovanského mlýna zakoupit jako dobrovolné vstupné pamětní medaili, na líci s alejí a na rubu s mlýnem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
