U rozhledny na Fajtově kopci vystavují Cimrmanovy lyžosáňky. Jejich pravost potvrdil Zdeněk Svěrák
Český velikán Jára Cimrman po sobě na našem území zanechal spoustu stop. Jsou mezi nimi i jeho slavné vynálezy, se kterými bohužel neměl štěstí na patentovém úřadu. To ale neznamená, že upadly v zapomnění. Dva z nich jsou důstojně vystavené ve skleněné vitríně na Fajtově kopci nad Velkým Meziříčím na Vysočině.
Ve hře Afrika, kterou uvádí Divadlo Járy Cimrmana, se hovoří o malém Velkém Meziříčí. Tohoto faktu se chytili místní nadšenci a začali pátrat. „Cimrmanův vynález jsme objevili na jednom takovém místě, které nechceme zveřejňovat, protože tam máme další tři věci,“ říká Jiří Pálka, manažer lyžařského areálu na Fajtově kopci.
Oním vynálezem jsou lyžosáňky, které měly údajně sloužit vorařům k zimnímu výcviku. Jde o staré dřevěné sáňky, na kterých jsou připevněné lyže s vázáním kandahár. Nedílnou součástí zařízení je pak i bidlo. „Ten vorař na sáňkách stál a pomocí bidla je řídil. Když dojel dolů, sejmul sáňky, zacvakl se do kandaháru a šlapal nahoru,“ popisuje Jiří Pálka.
Vedle lyžosáněk je ve skleněné vitríně umístěný ještě jeden Cimrmanův vynález. Jsou to dvojité hrábě. Z jedné strany mají dlouhé hroty, z druhé krátké. „To je kombinace železných a dřevěných hrábí. Když sedláci kopili seno, tak tam měli krtince, které potřebovali rozhrábnout. A takhle nemuseli odbíhat pro železné hrábě,“ vysvětluje Jiří Pálka.
Vynálezy vystavené na Fajtově kopci mají dokonce posvěcení od členů Divadla Járy Cimrmana. Na listině je nad podpisy Zdeňka Svěráka a dalších herců uvedeno: Je to takřka jisté.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
