Ústí nad Labem se může pochlubit i přírodními zajímavostmi. Přímo ve městě potkáte dokonce vodopády
Jen málokde najdete tolik vodopádů jako v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Četné potoky, které se sbíhají k řece Labi, vymlely ve svazích labského kaňonu příkré a hluboké rokle. A tam, kde voda narazila na pevné skalní podloží, vznikly krásné kaskády a na nich vodopády. Ústecko je tím zcela unikátní a směle konkuruje i našim vodopádovým oblastem, jakými jsou Krkonoše nebo Jeseníky.
Výpravu za ústeckými vodopády začneme přímo v centru města. V místě, které symbolizuje historický vztah Ústečanů ke krásným zákoutím ve městě. Míříme do zalesněné skalnaté rokle v ulici Důlce, zvané Bertino údolí. V 80. letech 19. století bylo údolí zásluhou paní Berty Schaffnerové, manželky tehdejšího majitele ústeckého Spolku pro chemickou a hutní výrobu, upraveno v příměstský lesopark.
Byla tu zřízena celá síť stezek s četnými odpočívadly a také vyhlídkami. Pro zkrášlení a umocnění romantického ducha místa tu byl roku 1890 z místního kamene vybudován umělý, asi tři a půl metru vysoký vodopád. Kdysi tu stával i dřevěný altán pro příležitostné koncerty.
Vodopád na Pekelském potoce
Jak jméno potoka napovídá, protéká jeho voda divokou a hlubokou roklí s příkrými svahy. I samotný vodopád působí téměř pohádkově. Skoro uvěříte, že pod rozeklanou skálou, v tůni u jeho paty, se skutečně nachází vstup do horoucího pekla. Vodopád je poměrně vysoký, přibližně sedm metrů. Je strmý a na místní poměry dost vodnatý. Za dlouhá léta vymlel ve skalním podloží hluboký půlkruhový zářez, jakýsi přírodní amfiteátr.
Na levém břehu potoka, asi 300 metrů pod vodopádem, se nachází pamětní kámen s německým nápisem: „An Rudolf. Wir fühlen Deines wehen. Hier, wo Natru mit ihren Wundern. Dir Deine schönsten Stunden schuf. 3. Juni 1917.“ V překladu: „Rudolfovi. Cítíme vanout tvého ducha. V místě, kde jsi v přírodě zázračné trávil svůj nejkrásnější čas. 3. června 1917.“ Vzhledem k letopočtu můžeme jen usuzovat, že nám neznámý Rudolf padl kdesi na bojišti 1. světové války a jeho blízcí nechali tady, na jeho oblíbeném místě, umístit pamětní kámen.
zdroj: Vodopády na Ústecku autorů Petry Kudělové, Jiřího Šedivého a Václava Hrdonky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
