Úterý: Zakázané ovoce prý chutná nejlépe
Toužili jste někdy po něčem, co pro vás bylo zakázané? Ochutnávali jste jako děti, nebo dospělí, tak zvané zakázané ovoce? Jak vám chutnalo? A jak takové ochutnávání dopadlo?
Jistě každý zná frázi, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A já s tím mohu jen souhlasit. Pro mě to znamená něco po čem v mysli i srdci toužím a sním, přesto to nemůžu mít. Porušila bych tím slib, něčí důvěru nebo bych ztratila něco nebo někoho na kom mi záleží.
Neříkám, že jsem někdy nepodlehla a neochutnala. Vždyť už malé děti nejvíce touží právě po zakázaném ovoci. Vylézt na zídku, na kterou lézt nesmíme, ochutnat jahody ze zahrádky paní sousedky, ochutnat první cigaretu, i když víme, že to máme zakázané…
I když to člověk má zakázané a zákaz poruší, tak ho sice trápí svědomí, ale přesto to ovoce chutná báječně. Ten pocit, že děláte něco, co nesmíte je uvolňující. Tedy pouze do té doby, než přijde zasloužený trest. Ale na druhou stranu jsou věci, které bych nikdy neokusila kvůli strachu ze ztráty důvěry blízkého člověka.
Když se podíváme do minulosti, i tam je vidět příklad toho, že lidé nejvíce toužili po tom, co jim bylo zakazováno. Už od Adama a Evy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
