V Bechyni na jihu Čech si své muzeum zřídili sami. Na příhodné prostory čekali přes třicet let
V roce 1911 se několik občanů Bechyně spojilo a založili Muzejní spolek. Bylo jim totiž jasné, že přichází doba, v níž mohou začít různé pozůstatky po našich předcích nenávratně mizet. Postupně proto začali schraňovat zárodek expozice budoucího muzea. Ten utěšeně nabýval. Ale potíž byla s příhodnými prostorami. Na skutečné velké muzeum si tak v Bechyni museli skoro třicet let počkat.
Po několikerém stěhování sbírek a malých prostorách ve dvou místnostech dnešní radnice se v roce 1938 Muzejní spolek a občané města Bechyně dočkali. „Advokát Adolf Zahradník věnoval městu dva domy, na památku jeho strýce Karla Fábery, což byl říšský poslanec v Praze," upřesňuje správce Městského muzea v Bechyni Jana Janáčková.
Do těchto dvou domů se vešla postupně celá sbírka i dnešní přednáškový sál a depozitáře. Jedna z expozic se podrobně věnuje neznámější a nejslavnější památce těsného okolí Bechyně, mostu přes řeku Lužnici a po něm vedoucí elektrické železnici zvané Elinka. „Vloni jsme oslavili 90 let od otevření mostu, který tehdy postavili za pouhé dva roky. A my tady ukazujeme celý podrobný postup stavby," dodává Jana Janáčková.
Autor elektrifikované železnice, vynálezce František Křižík, jezdíval do Bechyně a do Stádlce až ve svém pokročilém věku, a to zejména za svými dětmi a vnoučaty. Fotografie v expozici ho zachycují především v tehdejší rodinné pohodě.
Kromě přestávky vyhlášené v roce 1992 se muzeum skutečně stalo centrem mnohého bechyňského dění a za svoji práci si mimo jiné odneslo i cenu Gloria musaealis.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
