V dobrovickém Muzeu cukrovarnictví uvidíte i cukrové kubesy, kterými si britská královna sladila čaj
Cukr dnes vnímáme jako naprostou samozřejmost, ale v době počátku jeho výroby se jednalo o velmi luxusní komoditu. Skutečným pojmem u nás i v zahraničí byl svého času dobrovický cukr. Cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji byl založen roku 1831 a patří tak k nejstarším ve střední Evropě. A zcela právem je nazýván kolébkou českého cukrovarnictví.
Cukrovar v Dobrovici funguje dodnes. V sousedním areálu původně renesančního hospodářského dvora vzniklo také Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Seznámí vás tu s historií výroby českého cukru i lihu a představí mnoho zajímavých exponátů, třeba obří kostku cukru anebo kubesy, kterými si britská královna sladila čaj.
Cukr se nejprve vyráběl v homolích, které se musely pracně sekat. O tom návštěvníky poučí historické exponáty. V hlavním výstavním sále je pak původní laboratoř z první poloviny 20. století, ve které probíhaly kontroly kvality cukru. Ve vitrínách je samostatně vystavené nejrůznější laboratorní náčiní. A také třeba lisovníky na cukrové kostky ve tvaru bridže. „Cukr bridž“ je přitom skutečnou českou specialitou a v Dobrovici se vyrábí dodnes.
Nejzajímavější jsou vitríny s exponáty, které pocházejí z dob první republiky. Najdete v nich nejrůznější tvary kostek cukru i barev a také repliku balení prvního kostkového cukru. Tehdy se ještě nejednalo o skutečnou kostku, byl to spíše menší kvádr, a ještě zdaleka tento první kostkový cukr nebyl tak krásně bílý, jako dnes. V muzeu si můžete prohlédnout i nejrůznější druhy cukru krystalu, včetně jednoho z největších exponátů v České republice – makrokrystalu cukru o hmotnosti pěti kilogramů.
Cukrové kostky nahradily homole
Každého jistě překvapí velké cukrové homole. Největší je vysoká přes 70 centimetrů. Takové homole se používaly například v restauracích. V domácnostech si hospodyně musely poradit s menšími homolemi o váze přibližně dvou kilogramů. Na sekání cukru měly speciální sekáčky, které jsou rovněž vystaveny ve vitrínách. Hroudy nasekaného cukru se pak v hmoždíři drtily na drobné krystalky.
Traduje se, že cukrové kostky vznikly v roce 1843 díky tomu, že se manželka jejich budoucího vynálezce, ředitele dačického cukrovaru Jakuba Kryštofa Rada, při sekání cukrové homole zranila a manžela zkrátka požádala: „něco už konečně vymysli“.
Na závěr i něco pro zábavu dětí
Sladké milují především děti. A v muzeu si rozhodně přijdou na své. Na závěr prohlídky je čeká tajemná skříň, ve které mohou pouze hmatem poznat, jaký kousek cukru mají v ruce. Na výběr jsou nejrůznější kostky včetně všech druhů cukru bridže. Za správné odpovědi je čeká sladká odměna.
Muzeum je bohužel z důvodu vládních opatření momentálně přechodně uzavřeno, ale kdybyste se přesto v těchto dnech v Dobrovici ocitli, budete mít i tak originální zážitek. V období zpracovávání řepy – tedy takzvané řepné kampaně, tu totiž každoročně od září až do ledna můžete po celém městě cítit nádhernou vůni sladu, která se z cukrovaru line do širokého okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
