V Jihlavě vznikla veřejně přístupná mokřadní učebna. Rybníček teď čeká na čolky, žáby a vodní ptáky

1. květen 2019
Česko – země neznámá

Na Vysočině, na okraji Jihlavy, jen pár metrů od sídliště v Telečské ulici vznikla Mokřadní učebna. Jde o malý kousek zajímavé přírody, ve kterém si člověk může odpočinout a k tomu se navíc i něco dozvědět. Tento mokřad přitom vlastně teprve vzniká, a nikdo neví, co v něm bude rádo žít, a co kolem něj v budoucnu dobře poroste.

Rybníček, který dnes patří k mokřadní učebně, patřil od roku 1834 ke statku Johanna Merforta. Dnes už v lokalitě, které se říká Na Skalce, statek není. Rybník po druhé světové válce zpustnul a v padesátých letech minulého století z něj město dokonce vybudovalo betonové koupaliště, a kolem něj hřiště. I koupaliště ale od osmdesátých let pustlo. Až dnes ochránci přírody spolu s Městem Jihlava rybníček znovu zvelebili a vybudovali mokřadní učebnu.

Udržování a znovuobnovování mokřadů je pro přírodu velmi důležité. Daří se tak zachovávat ohrožené druhy zvířat, jako jsou například obojživelníci. Mokřad také dokáže v přírodě zadržet tolik potřebnou vodu. „Mokřady jsou regulátory teploty a vody v krajině,“ dodává ochránce přírody Jaromír Maštera. Dobře udržovaný mokřad tak není jen místem, v jehož okolí se to hemží komáry. „Pokud máme udržovaný rybníček, je tam spousta predátorů, kteří ty komáry žerou,“ vysvětluje Jaromír Maštera.

V nové mokřadní učebně se návštěvník může posadit na kládu, pozorovat živočichy i rostliny kolem sebe a ze tří informačních tabulí se navíc dozvědět spoustu zajímavých informací. Rybník je teď čerstvě revitalizovaný, a tak i odborníci čekají, jaká zvířata a jaké rostliny se v něm a kolem něj usadí. „Zatím jsme tady pozorovali jen ropuchu,“ říká ochránce přírody.

Svůj účel mají v mokřadní učebně i volně poházené hromady větví. „Ty jsou významné pro zimování obojživelníků nebo hnízdění ptáků,“ vysvětluje Jaromír Maštera.

Mokřadní učebna leží na trase zelené turistické značky, po které v těchto místech vede i cyklostezka. Je tu i fotbalové hřiště, venkovní posilovna a dětské hřiště. A nesmíme zapomenout na studánku, o které se říká, že její pramen vytéká z bývalých stříbrných štol.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.