V jihočeském Husinci můžete nahlédnout do rodné světničky Mistra Jana Husa
O Mistru Janu Husovi jsme všichni slyšeli mnohokrát. A to zejména ve spojení s jeho učením, kázáním a koncem jeho života. Pokud se ale vydáte do jižních Čech, konkrétně do Husince, můžete si v areálu Centra Mistra Jana Husa prohlédnout spoustu jeho osobních věcí a také malý byt, ve kterém jako dítě vyrůstal. Rozlohou nemá ani dvacet metrů čtverečních.
Světnička spojovaná s narozením a dětstvím Jana Husa je bývalý nájemní byt v areálu Centra Mistra Jana Husa v Husinci. V její bezprostřední blízkosti se nachází Husova modlitebna a velká expozice věnovaná konci Husova života.
Jan Hus se narodil v maličkém bytě, který tvořila hlavní místnost o rozloze zhruba čtyři krát tři metry a černá kuchyně, nic víc. „V těchto malých prostorách žila celá rodina. Ve středověku bylo obvyklé, že otec spal se staršími dětmi ve větší společné místnosti, matka s nejmenším dítětem pak na podlaze v černé kuchyni, kde bylo teplo a kde byla vlastně nejútulnější část domácnosti," upřesňuje duchovní Církve československé husitské Vojtěch Pekárik. Husovi rodiče pravděpodobně pracovali pro majitele statku, který bydlel na opačné straně v daleko větších prostorách.
Ještě v době, kdy do těchto míst jezdívali například Bedřich Smetana nebo Jan Neruda, býval někdejší byt rodiny Jana Husa obýván jinými nájemníky. Později vykoupil dům díky veřejné sbírce Spolek Svatobor. O nově vzniklý Husův památník se pak starala Sokolská obec, a to až do doby protektorátu a následného znárodnění. Dnes je součástí Národní kulturní památky, kterou od roku 1978 tvoří tři měšťanské domy se zahradou a amfiteátrem.
Expozice v Husinci představuje Husovo působení v Praze na univerzitě a v Betlémské kapli, exil, cestu do Kostnice a konec jeho života v Kostnici. Závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu v období reformace a protireformace v 19. a 20. století, dále Hus v protestantismu v Římskokatolické církvi a v Církvi československé husitské. Zvláštní pozornost je věnována Husovu vystoupení v souvislosti se světovou reformací v Německu, Švýcarsku a dalších zemích v podobě takzvaného Stromu reformace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.