V Kamenci jsou pštrosi jako doma. Teplé počasí jejich domovské savany jim prý nechybí

4. březen 2019
Česko – země neznámá

Znáte film Kokosy na sněhu? O bobistech ze slunné Jamajky, kteří jeli na zimní olympiádu? Tak v Kamenci u Poličky v Pardubickém kraji by teď klidně mohl vzniknout film Pštrosi na sněhu. Ano. Protože kdo zavítá na okraj téhle malé obce, uvidí něco, co by nejspíš nečekal. Exotiku. Ve venkovních ohradách se tam totiž prohánějí největší ptáci světa - pštrosi dvouprstí, známí také jako pštrosi afričtí.

Před šestnácti lety si Vendula a Ladislav Pražanovi přivezli do Kamence u Poličky jeden pár pštrosů, pocházející přímo z Afriky. V současné době se jim v líhních klube zhruba stovka kuřat ročně. Pštrosy si tam můžete prohlédnout v jejich venkovních výbězích.

Pražanovi mají jednu z největších pštrosích farem ve východních Čechách. Za svým rodinným domem na okraji Kamence vybudovali výběhy s chovnými páry pštrosů. K dispozici mají i přístřešky a stodolu. Nejraději jsou prý ale venku: „I v Africe klesají noční teploty pod bod mrazu. Naši pštrosi si lehnou na sníh klidně i v minus dvaceti stupních,“ vysvětluje chovatel Ladislav Pražan, který pštrosí farmu založil společně s manželkou v roce 2003.

Chov pštrosů je koníček

Ladislav Pražan přitom pracuje jako profesionální hasič, jeho žena Vendula vede zemědělské družstvo. „Chov pštrosů je náš koníček, i když časově velmi náročný. Kdyby nás to ale nebavilo, určitě bychom se do toho nepustili a nevydrželi u toho šestnáct let. Rozhodně ale nemůžu říct, že bych o chovu pštrosů věděl už úplně všechno, každý rok se setkám s něčím novým,“ dodává chovatel.

Na začátku Pražanovi hledali někoho, kdo by měl s chovem pštrosů zkušenosti. „Vydali jsme se proto za panem Langerem do Kameniček u Trhové Kamenice. On měl tehdy dva páry chovných pštrosů, které si dovezl přímo z Afriky. Tenkrát byli velice drazí. Jeden pár jsme si odvezli domů. Chov začal úspěšnou snůškou vajec. Ale ze začátku to pro nás nebylo vůbec jednoduché, neměli jsme mnoho zkušeností. A tak jsme kuřata s úspěchem začali odchovávat až po dvou letech,“ říká chovatel.

Téměř dvoumetrové „kuřátko“

Pštrosy chová Ladislav Pražan ve čtyřech skupinách. „Osvědčil se nám chov v párech anebo triádách, tedy společné skupině, kterou tvoří jeden kohout a dvě samice,“ vysvětluje chovatel. „S desítkou chovných pštrosů jsme ročně schopní odchovat 80 až 100 kusů kuřat. Polovinu z nich si necháváme a vykrmujeme, druhou polovinu mladých pštrosů prodáme už jako kuřata,“ říká chovatel. 

Pražanovi mají líhně kuřat ve vlastním domě. „V našich podmínkách vejce líhneme při teplotě 36,3 stupňů Celsia, a to po dobu 41 dní. Začínáme na jaře, obvykle v dubnu. Slepice je schopná při postupném odebírání snést 30 až 80 vajec za sezonu. V přírodě je to jen přibližně 12 vajec,“ dodává chovatel.  

Malá kuřata potom putují do odchovny, kde rostou velmi rychlým tempem. Měsíční kuřata už mají asi dvacet centimetrů, v půl roce až osmi měsících má pštros už skoro dva metry. Potom už do výšky neroste, ale nabývá na stehnech. Pštros za den sežere asi kilogram objemného a kilogram jadrného krmiva. „Ve volných výbězích si ptáci samozřejmě zobou trávu. Naopak se v nich snažíme eliminovat křoví a stromky, kvůli zranění ptáků. Pro rozmělnění potravy ve svalnatém žaludku je také důležitá konzumace drobnějších oblázků. A pštrosi musí mít vždy k dispozici čerstvou vodu,“ podotýká Ladislav Pražan.

Velké oči, ale malý mozek

Pštros dvouprstý, jehož původním prostředím je Afrika, je největší žijící pták na Zemi, i když je nelétavý. Má ale silně vyvinuté nohy, díky kterým může běžet po kratší dobu rychlostí až 70 kilometrů v hodině. Výška pštrosa dvouprstého může dosáhnout až 2,7 metru, obvykle se ale pohybuje okolo dvou metrů. Pštrosi váží okolo 100 až 130 kilogramů, někteří samci dokonce až 150 kilogramů. Pštros se dožívá 50 až 60 let.

Vědecké označení pro pštrosa, Struthio camelus, pochází z řeckého výrazu pro „vrabce“ a „velblouda“. Pštros je také dobrý plavec a velice dobře vidí. Uvádí se, že dohlédne až na vzdálenost 3,5 kilometru. Oči pštrosa jsou dobře přizpůsobené životu v prostředí afrických savan a polopouští. Dlouhé černé řasy chrání jeho oči před pískem a pomáhá i třetí víčko, tzv. mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Pštrosi ale nejsou příliš inteligentní zvířata. Jejich oko je, co do objemu, větší než jejich mozek.

autor: BRA
Spustit audio