V minulosti tam cvičili vojáci. Dnes je Park Rochus odpočinkovým areálem
Přírodní a kulturně-historický areál Park Rochus se nachází na úbočí Černé hory nad Uherským Hradištěm. Příchozím návštěvníkům nabízí množství zajímavých procházek, sady starých ovocných odrůd nebo Muzeum v přírodě. Dominantou celého parku je poutní kaple svatého Rocha.
Park Rochus se rozkládá v prostoru bývalého vojenského cvičiště a navazuje na oblast mařatických vinohradů. Na rozloze 60 hektarů se nacházejí dva ovocné sady plné starých tradičních krajových odrůd, které se dříve na Slovácku běžně pěstovaly.
Na okraji parku, v sousedství mařatických vinohradů, je umístěno Muzeum v přírodě. Jde o expozici autentické slovácké dědiny, která představuje ukázky původních objektů vesnického stavitelství z druhé poloviny 19. a začátku 20. století. Ve skanzenu jsou k vidění buď přímo původní lidové stavby, nebo jejich přesné kopie.
Dominantou celého parku je poutní kaple svatého Rocha, zasvěcená také svatému Šebestiánovi a svaté Rozálii. Základní kámen kaple byl položen v roce 1680, kdy město a jeho okolí sužovala těžká morová epidemie. Zvolení patroni kaple měli pomoci k odvrácení božího hněvu a k překonání morové rány.
Do Parku Rochus je možné jít pouze pěšky nebo jet na kole. Park je celoročně přístupný a nabízí zajímavé aktivity pro všechny věkové kategorie návštěvníků. Vychutnáte si nádherné výhledy do okolní krajiny města Uherského Hradiště a pohoří Chřibů. Park zároveň vytváří skvělou kulisu pro vítání jara, stavění máje, otevírání pastvin, štěpánské koledování, fašank a spoustu dalších akcí, které se tady v průběhu celého roku odehrávají.
Z důvodu výskytu vzácných rostlinných a živočišných druhů byla lokalita zahrnuta do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V roce 2013 byl Park Rochus vyhlášen přírodní památkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.