V podzemí havlíčkobrodského muzea najdete věrnou kopii hrobky egyptského řemeslníka

Myšlenku vybudovat v podzemí muzea hrobku egyptského řemeslníka Sennedjema, který žil přibližně v letech 1279 až 1213 před naším letopočtem, zrodila návštěva egyptologa Pavla Onderky. Přijel pomoci s výstavou o starém Epyptě, a když sestoupil do chodeb pod muzeem, prohlásil, že vypadají jako Sennedjemova hrobka v Núbii, kterou sám navštívil. A nápad byl na světě.

Jeho praktického provedení se spolu s muzeem chopili i studenti havlíčkobrodského gymnázia, žáci výtvarných oborů místní základní umělecké školy a také studenti uměleckoprůmyslové školy ve Světlé nad Sázavou. „Snažili jsme se o co největší přesnost,“ říká učitel výtvarné výchovy na gymnáziu v Havlíčkově Brodě Dan Koráb.

Chodby v podzemí muzea jsou značně rozvětvené a také svažité. Studenti vyzdobili jednotlivá zákoutí na základě fotografií skutečné hrobky hieroglyfy i figurálními motivy. Jedna z chodeb je upravena podle Knihy mrtvých, na jedné ze stěn je postava boha podsvětí Anubise. Je namalovaná fluorescenční barvou, která ve tmě svítí. „Má to působit trošku strašidelně,“ dodává Dan Koráb.

Jedna z maleb ve skutečné hrobce zpodobňuje Sennedjema, jak hraje se svou ženou známou egyptskou stolní hru Senet. V Havlíčkově Brodě je proto k vidění věrná kopie malby i oné hry. Sennedjem byl řemeslník, který pracoval na královských stavbách. Proto si také mohl dovolit takovou hrobku. Ta byla v Núbii objevena 31. ledna 1886.

Asi nejatraktivnější částí expozice je zdobený sarkofág, vedle kterého stojí kanopy -  nádoby, do kterých se vkládaly vyjmuté útroby zemřelého. V Havlíčkově Brodě jde samozřejmě o věrně okopírované modely bez obsahu.

Jako připomínku pozdější historie připravili studenti i překvapení v podobě kostry vykradače hrobů, který už nenašel cestu z hrobky ven.

Více informací najdete na: https://www.muzeumhb.cz/expozice/egyptska-hrobka/