V pražském Prokopském údolí objevíte skály jak z westernu a jezírko známé z mnoha filmů

9. srpen 2020

Pražská přírodní rezervace Prokopské údolí je geologickou zajímavostí. V 19. století lokalitu důkladně prozkoumal Joachim Barrande, francouzský inženýr a paleontolog, který v Čechách zkoumal geologické útvary a zkameněliny. V jedné z tamních jeskyní žil kdysi poustevník Prokop, později tu postavili kostelík a pojmenovali ho po něm. Na místě dávno zbořené stavby stojí dnes dřevěný kříž.

Údolí, jehož kaňon dosahuje místy až 70 metrů hloubky, vznikal erozní činností během posledního milionu let. Strmé vápencové skály, opuštěné lomy a temné jeskyně ukrývají pozůstatky života prehistorických zvířat a lidí.

Lomy, které tu byly otevřeny na počátku 20. století, ani stavba železnice (údolí si můžete prohlédnout při jízdě vlakem, takzvaným pražským Semmeringem), naštěstí krajinu zásadně neponičily. Prokopské údolí je chráněnou přírodní rezervací od roku 1978.

Nejromantičtějším místem této lokality je asi skalní jezírko. Vzniklo výronem spodní vody po odstřelu skály kvůli těžbě vápence. Jezírko je 106 metrů dlouhé, 26 metrů široké a jeho hloubka dosahuje 10 metrů. Zahrálo si v mnoha snímcích, například ve filmu Pelíšky.

Zmínky o údolí najdeme i v literatuře. Spisovatel Jaroslav Foglar (skautským jménem Jestřáb) nazýval Prokopské údolí údolím svého mládí. Přesně před 100 lety sem vedla jeho první výprava se skautským oddílem a celých dalších 60 let sem jezdil tábořit. Dobrodružství, která tu prožil, zakomponoval do svých knih. Údolím vede dnes GPS stezka Za Jaroslavem Foglarem. Kousek za bývalým koupalištěm odbočuje do skal krátká stezka. Dojdete po ní k pamětní desce, která připomíná, že v roce 1920 zde Jestřáb vykročil na svoji celoživotní skautskou cestu.

Viadukt pražského Semmeringu a skály Prokopského údolí

Uprostřed údolí jsou opuštěné lomy s vrstvami devonských vápenců, které jsou zároveň významnými paleontologickými nalezišti. K těm nejznámějším patří Prokopský lom. Pod ním kdysi stával Dalejský mlýn, pozdější hostinec, který byl v 70. letech stržen. Těžbou vápence zanikla v roce 1890 i dlouhá jeskyně ve skále, kde byly nalezeny zbytky koster mamuta, medvěda, nosorožce, zubra a dalších savců. Také kosti člověka z doby starších čtvrtohor.

Součástí přírodní rezervace Prokopské údolí je vrch Děvín, kde stával hrad královského písaře Štěpána z Tetína. Pozůstatky hradu zde nenajdete, ale výhled na město, na Vltavu, Vyšehrad a dokonce i na Národní muzeum, je odsud úchvatný.

Prokopským údolím vede naučná stezka, kterou můžete pokračovat dál do Dalejského údolí nebo se projít okolo Butovického hradiště. Všude vás bude obklopovat krásná příroda. Dětských hřišť je tu nepočítaně. Procházka samotným Prokopským údolím je dlouhá tři kilometry, kdo chce projít Prokopským i Dalejským údolím, musí počítat s přibližně osmikilometrovou trasou.

Spustit audio