V Rájecké zvoničce v Černavě se scházejí místní i návštěvníci podhůří Krušných hor
Černava je velmi stará, Němci založená ves v podhůří západní části Krušných hor. První písemná zmínka o obci je už z roku 1489. Její původní německý název Schwarzenbach, dnes Černava, pochází od tudy protékajícího Černého potoka, který vyvěrá ze slatin. Na slatinné půdě se totiž voda zdá jakoby černá.
Podle zápisů z kronik tu nikdy nebylo lehké živobytí. Muži pracovali hlavně v blízkém lomu na křemen a ženy pečovaly o domácnost, děti a malá hospodářství. Kromě obilí a brambor se tu pěstovalo i zelí. V zimě se často celá rodina věnovala paličkování, které je pro tento kraj typické.
Od roku 1990 je Černava samostatnou obcí a její součástí je vesnice Rájec. A právě v Rájci se místní rozhodli postavit dřevěnou zvoničku. Prostranství před zvoničkou je dnes místem, kde se rádi scházejí, především při slavnostních příležitostech. V tyto významné okamžiky, jako jsou svatby, vítání občánků, slunovrat nebo Štědrý den se tu také zvoní.
Uvnitř zvoničky je k vidění výstava historických fotografií, získaných především od starousedlíků. Díky fotografiím si tak dnes můžeme lépe představit, jak obec dříve vypadala. Stávala v ní škola i školka a obec měla i svůj vlastní fotbalový tým a dokonce i kapelu. Vyšší počet obyvatel před rokem 1945 naznačuje i to, že tu bylo sedm hospod.
Mezi fotografiemi je i ručně malovaná mapa Rájce, kde je u každého stavení napsané jméno jeho obyvatele, a to včetně přezdívky, což vypovídá o tom, že se ve vsi všichni dobře znali.
Kromě fotografií a dobových dokumentů je tu uloženo i dřevěné průčelí z bývalé černavské školy. Vnitřek zvonice zdobí i dary místních, jako obraz Rájecké Madony, ručně paličkovaný kříž nebo malovaná dřevěná truhla. Na té je vyobrazený starý mlýn, který kdysi stával dole pod Rájcem.
V současné době má Černava spolu s přilehlými osadami Rájcem a Kobelcem přibližně 300 obyvatel, kteří se všichni, podobně jako kdysi, dobře znají. Panují zde vřelé sousedské vztahy, pořádají se četná setkání nejen u zvoničky, ale i výlety okolní přírodou a různé další akce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.