V Sazené se přes potok klene mladší sourozenec pražského Karlova mostu. I po staletích unese 90 tun

Most byl postavený tak kvalitně, že má i dnes nosnost nejméně 90 tun. V roce 1958 byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Následně byl ale značně poničen tím, že byl namísto opravy kompletně potažen betonovou vrstvou, která měla vozovku zpevnit. V loňském roce konečně proběhla důsledná rekonstrukce. Most byl zachráněn a navíc se vrátil do původní krásy.

Sazená byla místem, kudy procházela historická Lužická obchodní stezka do Prahy. Dodnes je vedle barokního kamenného mostu dobře zachovalý krátký původní středověký most. Měl pouze jeden oblouk, který překlenul mlýnský náhon. Byl ale úzký a projel po něm maximálně jeden povoz. Dál se obchodníci museli brodit přes mělký, ale rozlehlý Bakovský potok.

Oba mosty jsou dnes vedle sebe. Koncem 16. století totiž původní most přestal vyhovovat. A majitel nelahozevského zámku potřeboval pro svůj nově postavený zámek v Sazené lepší spojení. Florián Gryspek byl navíc významnou osobností. Byl ve službách krále Ferdinanda I., který si ho velmi oblíbil.  V roce 1538 se stal královským radou a krátce poté komorním prokurátorem. Do Nelahozevsi jezdívali vzácné návštěvy a provoz mezi Sazenou a Nelahozevsí byl stále silnější.

Most musel překlenout potok i náhon

Přes kamenný most v Sazené dnes vede silnice a běžně po něm jezdí i velká nákladní auta. Žádné omezení tu ale není potřeba. Jeho nosnost je totiž nejméně 90 tun. Jeho délka více než 40 metrů ale z dnešního pohledu působí poněkud zvláštně. Pod mostem totiž teče Bakovský potok, z něhož je po regulaci spíš jen malý potůček. Dřív ale pocestným dělal starosti. Byl sice poměrně mělký, ale značně široký. Most proto musel překlenout nejen samotný Bakovský potok, ale také samostatný mlýnský náhon, který měl přibližně o jeden metr vyšší hladinu vody. Most má proto celkem čtyři široké oblouky a ze strany proti proudu jsou navíc nosné pilíře zesílené o majestátní ledolamy.

Most byl dlouho v havarijním stavu. V 70. letech byl navíc celý pokryt vrstvou betonu. Během loňské rekonstrukce bylo proto nutné ze všeho nejdřív odstranit beton a obnovit původní kamenné zdivo. Most byl postavený z místního velmi světlého mšeneckého pískovce. Kameny jsou teď krásně očištěné a celý most získal zlatavou barvu. Zdivo ve všech obloucích i na pilířích je původní, nové jsou pouze některé kameny těsně pod mostovkou.

Replika sochy sv. Jana Nepomuckého|foto: Markéta Vejvodová

Sochy čekají na znovuzrození

V rámci rekonstrukce byly dokončeny nové chrliče vody, jejichž původní umístění bylo pod vrstvou betonu zcela zakryté. Eleganci mostu dodávají dvě sochy, které se vrátily na dochované podstavce uprostřed. Jedná se o repliky sousoší Ukřižování Ježíše Krista a sochy svatého Jana Nepomuckého. Originály jsou uloženy v Městském muzeu ve Velvarech. Jejich autorem je Ignác Platzer.

Původně ale bylo na mostě celkem šest soch a z dobových fotografií je patrné, že tam stály až do začátku 20. století. Jednalo se o sochy sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Kateřiny a pravděpodobně sv. Klimenta. V rámci rekonstrukce byly na most umístěny alespoň nové podstavce. Cílem obce Sazená je navrátit mostu jeho celou původní krásu a na místa původních soch dosadit alespoň jejich repliky.