V Sazené u Velvar se dochovaly dva atypické bunkry obranné Pražské čáry. Stěží je v obci odhalíte
V době mobilizace před druhou světovou válkou měla tak zvaná Pražská čára funkci druhé obranné linie sloužící proti vpádu německých armád. Spojovala další dvě obranné linie – severní Liběchovskou příčku a jižní Vltavskou linii podél toku Vltavy. V rámci Pražské čáry bylo postaveno celkem 833 pevnostních objektů. Všechny byly vybudované podobným způsobem.
Výjimkou byly dva předsazené bunkry v obci Sazená u Velvar ve Středočeském kraji. Za okupace byla téměř celá linie zničena. Bunkry v Sazené se ale podařilo zachránit a dnes jsou v péči spolku Pevnostního muzea v Sazené. Dokonale maskované bunkry tu najdete v budově obecní váhy přímo na náměstí a v barokním mlýně.
Budova obecní váhy dodnes stojí přímo uprostřed obce, a když jdete kolem, vůbec si nevšimnete, že vlastně míjíte válečný bunkr. Zadní část budovy byla v roce 1937 stržena a ve stejném půdorysu postavena stavba nová, která již maskovala vnitřní funkční bunkr. Betonové zdi dosahují šířky až jednoho metru a dovnitř se sestupuje pod úroveň země po několika schodech. V rohu jsou umístěny střílny, ve kterých jsou k vidění originální kulomety.
Při rekonstrukci bylo nutné nejprve vybourat 32 tun betonu. Díky vnitřnímu dřevěnému bednění vypadá tento bunkr typu „řopík“ spíš jako horská chata. I když je dnešní bednění replikou, dodnes tu najdete čtyři dřevěná prkna, která se zachovala z bednění původního. Vnitřní prostor je větší a bunkr v obecní váze v Sazené je jedním z mála, kde je možné najít i dvě postele posádky. Vybavení dnes tvoří originální předměty a vše vypadá jako v roce 1938. Tedy v době, kdy se vše připravovalo na obranu.
Z terasy nevstoupíte do kuchyně ale do střílny
Skutečnou raritou je pak pevnost umístěná v prostorách barokního mlýna mlynáře Šedivého. Od bunkru v obecní váze je vzdálena pouhých 100 metrů a z dobře maskované menší střílny v prvním patře bylo možné účinně bránit příjezdovou silnici. Tento atypický bunkr měl dva vchody a jeho stabilitu zajišťoval pětimetrový železobetonový pilot, který byl patkou ukotven do základů mlýna. Šlo o jednostřílnovou pevnůstku. Armáda na ni uzavřela nájemní smlouvu s majitelem mlýna na dobu trvání 30 let, to znamená do 29. února 1968.
Střílna je malá, přibližně o rozměru dvakrát dva metry a vchází se do ní přímo z terasy. Na první pohled se zdá, že pancéřovými dveřmi vstoupíte do kuchyně. Přitom právě dveře jsou skutečnou raritou. Dochovaly se vstupní dveře a při rekonstrukci se zjistilo, že druhé dochované dveře zůstaly uzamčené tak, jak je Československá armáda opustila v roce 1938.
I tento bunkr Němci znehodnotili a zalili betonem. Při rekonstrukci bylo proto nutné vyvrtat z tohoto malého prostoru 11 tun betonu. Společnými silami to dokázali členové Pevnostních muzeí v Sazené a v Roudnici nad Labem. Barokní mlýn v Sazené je dnes v soukromém vlastnictví. Ve spolupráci s muzeem jsou ale několikrát do roka umožněny prohlídky. Informace o termínech otevření najdete na www.ropiksazena.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka