V Třebařově můžete vidět nejstarší a největší akvadukt u nás. Postavili ho mniši už ve 13. století

20. listopad 2018
Česko – země neznámá

V Třebařově nedaleko Moravské Třebové v Pardubickém kraji mají technický unikát. Zřejmě nejstarší a největší akvadukt u nás. Vybudovali ho ve druhé polovině 13. století mniši z nedalekého kláštera spolu s mlýnem, aby převedli vodu Třebovického potoka přes mlýnský kanál.

Tehdy byl ještě dřevěný. V první polovině 19. století ho pak noví majitelé vyzdili pískovcovými kvádry. Ovšem ani to nezabránilo jeho postupné likvidaci, když ho po roce 1948 získalo tamní zemědělské družstvo. Zachránil ho až současný majitel Vladislav Kyselica, který ho doslova vyhrabal z tisíce tun nánosů. Díky tomuto nadšenci dnes září v plné kráse a dá se po něm vplout i do podzemí.

Začalo to rokem 1267, kdy významný středověký šlechtic a majitel moravskotřebovského panství Boreš z Rýzmburka nechal v dnešním Třebařově postavit augustiniánský klášter. Nazval ho Corona sanctae Mariae, tedy Koruna Panny. Zřejmě o něco později, badatelé odhadují, že šlo o 70. či 80. léta 13. století, pak vybudovali obyvatelé kláštera nedaleko na Moravské Sázavě rybník, mlýn a s ním i akvadukt. Ten měl převést přes vodní kanál tekoucí z mlýna vody Třebařovského potoka.

Romantická zřícenina kláštera

Třebařovský klášter mniši opustili v 15. století a od té doby postupně chátral. Dnes z něj zůstala romantická zřícenina jeho konventního kostela. Mlýn pak v 17. století získala pokroková rodina Müllerova. A jako Müllerův mlýn byl znám v podstatě do loňského roku, kdy ho současný majitel, tamní zemědělské družstvo, nechal zbourat. A je to škoda, protože se jednalo zřejmě o vůbec nejstarší mlýn u nás. Jeho technický stav byl údajně ale tak špatný, že se nedal zachránit.

Vraťme se ale ještě do doby, kdy mlýn a celé okolí vlastnila rodina Müllerova. Ti fandili moderní technice a celý objekt pravidelně modernizovali. Počátkem 20. století k němu přistavěli vodní elektrárnu, ve které byla zřejmě vůbec poprvé v našich zemích vyzkoušena Kaplanova turbína. Majitel mlýna se údajně s vynálezcem Viktorem Kaplanem osobně znal. Vše skončilo roku 1945, kdy byl Müllerově rodině majetek v rámci Benešových dekretů zabaven.

Od třebařovského akvaduktu do podzemí

Kromě zříceniny klášterního kostela tak zůstaly nejstarší památkou v Třebařově akvadukt a vodní kanál. Ten měří celých 85 metrů. Jejich současná podoba pochází z roku 1840, kdy je rodina Müllerova vydláždila pískovcovými kvádry. Když pak část vodního kanálu nechal jeho tehdejší majitel zakrýt, vznikl unikátní podzemní prostor. Tam se dá dodnes pohodlně vplout na člunu či pramici. Sám současný majitel stavby jím zájemce ochotně vozí.

Nebýt jeho, možná by byl dnes zbouraný nejen mlýn, ale i ostatní historické vodní stavby. Kanál i třebařovský akvadukt tento nadšenec koupil a pak doslova vyhrabal z nánosů bahna. Toho tam bylo prý přes tisíc tun. Opravil i pískovcové kvádry, kterými je kanál i akvadukt vyzděný, a také elektrárnu, ve které vzniká muzeum. To má připomínat celou historii těchto unikátních technických památek v Třebařově.

autor: RUS
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.