Václav Kuneš - umělecký šéf 420PEOPLE, choreograf a tanečník

15. květen 2013

Václava Kuneše známe jako uměleckého šéfa 420PEOPLE, choreografa a tanečníka. Přijal pozvání Jana Rosáka do talk show Tandem. Dozvěděli jste se například, jaký zvuk má ve světě česká taneční škola, co ho inspiruje jako tanečníka a co pro nás připravuje za představení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den přeje všem z Tandemu Jan Rosák. Zastihnout mého dnešního spolutandemistu je docela problém. Když se mu dovoláte, klidně může svůj mobil zvednout třeba v Pekingu, Holandsku nebo v Římě, případně dokonce třeba až v Austrálii. Je o něj totiž velký zájem, což mu jistě dělá radost. Nejen o ni se dnes s námi podělí přední český tanečník Václav Kuneš. Vítám vás v Tandemu. Dobrý den. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako vždycky si dáme na úvod zahrát a pak se dáme do povídání. Všem přeju hezkou chvilku u rádia. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, tanečník Václav Kuneš se narodil v Praze, jestli se nepletu, to můžeme říct rok, že jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Můžeme. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
75. roce. Když se takhle narodí kluk v Praze a pak se dostane do těch klukovských let, kdy už začne třeba dejme tomu se mu zdát i o nějakém povolání, tak v Praze je těch možností strašně moc, určitě víc než třeba dejme tomu v Ivanovicích na Hané, kde jsem se narodil já, že jo, tak tam jsem měl na výběr pár povolání, ale v Praze tady můžete dělat cokoliv. Můžete být umělec, můžete být sportovec, můžete doktor. Tak co vás lákalo jako kluka nejvíce? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, asi tak jako všechny kluky, jsem chtěl něco řídit ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tramvaj, auto nebo podnik? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Vlak, vlak. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, vlak, jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... no řídit něco, to přišlo později, to přišlo až na škole, ale když jsem byl malej, tak jsem, no, samozřejmě ten strojvedoucí v tom vlaku, lítat na Měsíc jsem chtěl a takový ty, takový ty normální záležitosti, ke kterejm se člověk dostane.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vás to, předpokládám, pustilo, že to nepokračovalo třeba až na střední škole někdo na tom začne pracovat a stane se třeba opravdu já nevím pilotem nebo tím strojvůdcem, že jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Velmi brzo jsem vlastně poznal, že mě ten pohyb nějakým způsobem baví, tady jsem chodit, tenkrát to byly ty Lidové školy umění, jsem chodil jak na hru na klavír, na piano, tak na takovej jako pohybovou výchovu dvakrát do týdne. A to mě strašně bavilo vlastně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak pohyb můžeme realizovat různými způsoby. Třeba takhle kultivovaný jako tanečním způsobem, že jo, anebo sportem. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
To je pravda, to je pravda. Já jsem ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sport vás nebral? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... no, lítali jsme, já jsem vyrůstal na Bílý Hoře, což bylo ideální místo, tam se dalo, tam je obora Hvězda je kousíček od nás, mohyla, takže tam bylo, to bylo lítání a na kole a takovej to, tam bylo hodně, ale přece jen nějak ten, nějaká ta práce na to v tom sále, nebo práce, tenkrát ještě to byla zábava samozřejmě, ta práce až pozdějš, mě to nějak bavilo. Já jsem vlastně nad tím ani moc nepřemejšlel, no. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám asi, že vám to šlo, protože takový ten, ten pocit, že jste úspěšný, vás pochopitelně žene dopředu a začnete na tom jako mnohem víc pracovat a říkáte si, aha, tak tady by možná bylo ta moje realizace.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
To je vlastně úplná pravda. Ono se to někdy nepřiznává úplně tak lehce, ale ano, je to tak. Když tak nějak zjistíte, že vlastně vám to jde a že se to, co dělá, že se lidem líbí i v tom útlým věku a že vás to vlastně nestojí ani tak moc úsilí a ještě ke všemu vás to baví, tak vlastně bylo velmi brzo tak nějak jakoby ujasněno. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jste šel na konzervatoř taneční?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Šel jsem na konzervatoř, která tenkrát, to je 8leté studium, nebo ještě to je, to znamená od 5. třídy, od 10. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké jste měl, nebo které jste měl tam pedagogy?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
My jsme, já jsem měl obrovský štěstí na pedagogy a na právě na spolužáky. My jsme byli úplně unikátní ročník v tom, že nás zaprvé bylo 11 kluků ve třídě, což na balet tenkrát se hlásili tak jako nebo v těch ročnících byli 2, 3, 4 kluci a nás bylo 11, mimo jiné teda bratři Jiří a Otto Bubeníčkovi, které určitě znáte, ty mají hodně představení u nás v Praze, no a my jsme byli takovej skvělej tým lidí, nebo skvělá parta kluků, řekl bych absolutně normálních se vším všudy, co k tomu patřilo, lézt přes sprchy na dámský sprchy a takový ty pubertální záležitosti, vším jsme s tím prošli ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byli šikulové v tom ročníku.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... no, bylo 11 kluků no. Ale teď k těm pedagogům. Měli jsme perfektního pana profesora Andreje Haláse, na klasický tanec, pana profesora Jaroslava Slavickýho, který momentálně je ředitel konzervatoře pražské, paní profesorku Ivanku Kubicovou na současný tanec a pana Mochku na lidový tanec, no byli to opravdu, na ty lidi já nemůžu zapomenout, protože ty nám vlastně dali do vínku to, s čím my jsme potom udělali tu kariéru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste absolvoval v roce 1993, no a co bylo potom, to si řekneme po písni. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem před písničkou řekl, že co bylo po absolvování konzervatoře u mého dnešního hosta, tanečníka Václava Kuneše, že si řekneme po písničce. Tak se k tomu opravdu dostaneme. Ale, já bych teď zcela konkrétně chtěl akcentovat to, že vy jste vlastně v tom roce odešel do zahraničí, v tom 93. A to mě právě zajímá. Jak jsou naši tanečníci v zahraničí bráni, má třeba česká taneční škola tam dobrý zvuk? Když někdo řekne: Já přicházím z pražské konzervatoře, tak řeknou, no, tak co dá dělat anebo: No, výborně. Tak povídejte.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Český tanec samozřejmě má venku obrovské jméno, zejména díky panu Jiřímu Kyliánovi, co si budeme povídat ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, k němu se určitě dostaneme. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... respektive v tom světě, kde já se pohybuju, nicméně je relativně dost dobrých tanečníků i v tom klasickým baletu i v tom současným tanci, kteří venku udělali obrovské jméno vůbec České republice nevím, jestli zrovna se člověk může ohánět tím, že vyšel z pražské taneční konzervatoře, to je vlastně v podstatě každýmu jedno. Tam opravdu záleží, když už se dostanete na přes nějaký ten konkurz do toho divadla, co vlastně umíte, jaká, jakej jste jako člověk, jak se umíte připravit na to představení a samozřejmě to nejdůležitější, jakej výkon potom umíte podat a odvést a jak profesionální přístup k tý práci máte a to je myslím náš velký plus, ta profesionalita a ta připravenost tý školy. Já jsem byl opravdu velmi dobře připravenej, co se partneřiny týče. To nikdo takhle mladý jako kluci, co jsme se tam setkali v Holandsku, ty neměli takový základy partneřiny. Ono se to nezdá, ale ono je to strašně důležitý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si nedokážu teď úplně představit, jak se něco takového jaksi učí. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, ono to právě není o tý, člověk má takovou zažitou představu, že musíme zvedat ty holky nad hlavu a takže musí bejt člověk silnej, ale to vůbec není. Já jsem v životě jako neposiloval, nechodil jsem do posilovny, to je všechno o koordinaci, to je všechno o tom naučit se poznat to tempo nebo sehrát se s tou partnerkou, ale i vědět určitý principy, který potom fungujou s každou partnerkou. A to my jsme měli vlastně skvěle připravený z Prahy, takže zejména pro mě u pana Kyliána, kde si to velmi založené na partnerské práci, byl obrovský plus, takže tam jsem měl jakoby obrovskou výhodu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já bych předpokládal, že dejme tomu třeba nějaká ruská škola taneční, že třeba má mnohem lepší zvuk než pražská konzervatoř, ale jak tak koukám, tak co se týče té partneřiny, jak říkáte, tak ta pražská?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Pražská, určitě. Samozřejmě my jsme studovali ruskou školu tady v těch letech, žádný místo tady nebyl, takže to byl styl Vaganova a styl Tarasov. Takže to my máme jaksi v tom těle to, ty základy máme neustále a jsou to jedny z nejlepších základů, no. I pro ty tanečníky, který se pohybujou teď v tom klasickým baletu, tak samozřejmě už jsou toho důkazem. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když odešel Václav Kuneš, můj dnešní host, český tanečník přední, do zahraničí hned po absolvování pražské taneční konzervatoře v 93., mimochodem někde jste řekl na tohle to téma: Nezalitoval jsem ani jednou, že jsem odešel. Vážně, jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Je to pravda. Je to pravda. Teď už jsem zase tady a taky toho nelituju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže to můžete doporučit tohle toto? Odejít? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Určitě. Máme to v každý český pohádce, že jo, prostě, ten Honza, uzlíček a do světa, nejlepší škola. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, víte, že jo, že ...

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Nejlepší škola. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tak to můžete, nebo mohl jste vy. My bohužel tenkrát my jsme nemohli do světa.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
A ten tanec to má samozřejmě tu výhodu, že ten jazyk se můžete doučit jaksi za pochodu. Že tam opravdu, že se nemluví, že v tom souboru je to hodně vizuelní, můžete prostě, není ten jazyk až tak moc třeba. No, je třeba samozřejmě na ten život.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby bejval byl třeba Vladimír Menšík baleťákem, tak se jaksi u talentu, tak mohl ovládnout svět. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
By se domluvil všude.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně, to máte opravdu mnohem jednodušší. No, ale samozřejmě musíte prostě něco ukázat a vy jste pravděpodobně ukázal, protože mám tady poznamenáno, že jste prošel v tom Holandsku Národním tanečním divadlem přes juniorské. To tam je takové jakože juniorské, jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. A to hraje speciální jaksi záležitosti ...

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Je to vlastně úplně ideální průprava nebo příprava na ten hlavní soubor. Víte, ono, když vyjdete ze školy, tak některá divadla nemají moc času na to věnovat se těmhle mladým tanečníkům, kterým je 18, 19, dobře mají nějaké základy, ale potřebujou se nějak sžít s úplně novým systémem práce, s novou přípravo a tak. A tohle je právě ideální takhle takovej soubor, kterej, nás bylo 16, věk 18-21. 22, tam už starší nebrali a tam vlastně je to jenom práce s těmito mladými lidmi, tam mají na vás čas, soustředí se na vás, plus děláte stejnej repertoár jako v tý hlavní skupině, se všemi těmi skvělými choreografy. Akorát, že jste tak jako víc pod lupou, pod takovým drobnohledem, no a to je prostě k nezaplacení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Připravují se jaksi stejné inscenace jako připravuje ta jednička?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Od stejných choreografů, ne vyloženě úplně stejné, ale od stejných choreografů, takže s těmi lidmi stejně pracujete. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale třeba diváci chodí jaksi s vědomím toho, že jdou na takzvanou "juniorku" jaksi se podívat.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Ano, vědí o tom a samozřejmě i do teďka v tom funguje takovej ten element tý energie. Ta je prostě obrovská. Těhle 16 mladejch lidí, když se vylezou na jeviště, to je prostě energie, kterou, když někdo umí zkočírovat a prostě udržet a využít, tak je to, máte, obrovská přidaná hodnota. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Si to pochvalujete tenhle ten systém, že to vypadá, že by to bylo možná hezký i uskutečnit u nás, ne, něco takového?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Ono to asi nejde v těhle velkých souborech, v těhle kamenných divadlech, z praktických důvodů. Ale určitě, pokud by se našli někteří baletní mistři, kteří by se tomu chtěli a asi jsou takoví, to já zase neznám tenhle ten svět moc, tak to já bych nerad někomu křivdil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale když jste pak přišel do toho, té jedničky, do toho dospělého, tak tam jste se dostal už k Jiřímu Kyliánovi, viďte? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
On byl v podstatě ředitelem i toho souboru jakoby číslo dvě. Takže já už jsem věděl zhruba, do čeho jdu. Samozřejmě ty kolegy, s tím se potkáváte každej na tréninku s tý jedničky teďka znáte jejich repertoár, chodíte na představení a vlastně to byl větší klid, protože, když zase přijdete jakoby do tohohle souboru, tak zase si musíte jakoby vydobýt tu svoji pozici v dobrým slova smyslu, tam nebyly žádný ostrý lokty a střepy v botech a takové to, to tam neznám, ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nic takového, co se odehrálo nedávno v /nesrozumitelné/, že jo? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, je to hrůza, je to fakt a nic takovýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, tak to, je dobře, to je dobře. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nevím, jestli si udělá tanečník, jakým je Václav Kuneš a nejenom tanečník, ale taky choreograf, jestli si udělá čas na to, aby si úplně v klidu ke kafíčku nebo případně k číši vína poslechl nějakého komika anebo si zašel na něj do divadla. Máte na to čas? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Málo, ale snažím se samozřejmě. Zejména od té doby, co jsem se vrátil do Prahy, teď to budou 3 roky, tak se snažím sledovat, co se děje. Komika nevím, protože chodím hodně na Nový scény do Národního divadla, ale je pravda, že k těm menším divadlům jsem se ještě nedostal, no. Trochu mě to mrzí, protože u nás táta v tom velmi vychovával ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mluvíte o těch malých divadlech, tak odtamtud asi vítr vane, když jste si vybral Kaisera s Lábusem, že? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Já jsem měl tu šanci se právě s nimi setkat osobně, zase díky panu Kiliánovi a díky panu Janu Malířovi, kameramanovi. Připravují takový miniprojekt, ale on bude fakt nádhernej a mě to vlastně strašně jakoby zaprvý se vrátil jsem se do těch let, kdy jsem s Rumburakem vyrůstal, ale vlastně, když jsem je oba poznal jakoby tady, tak to je taky inspirace obrovská, to jsou strašně fajn lidi, ať už se o nich píše, mluví cokoliv, tak ale mají to srdce, no a to já strašně obdivuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a hlavně jsou to skvělí kumštýři. A taky velice příjemní a velice legrační komici.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
To samozřejmě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se o tom přesvědčíme. 

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už několikrát padlo v tom dnešním povídání s tanečníkem Václavem Kunešem jméno Jiřího Kyliána. Myslím si, že i lidé, kteří nejsou příliš obeznámeni s děním v tanečním umění, baletu, tak už někdy to jméno zaslechli. To je prostě opravdu pojem. Ale zkuste, pane Kuneši, říct, proč je to takový pojem? V čem je ten Jiří Kylián tak úžasný?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, velmi dobrá otázka. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chvalte a přehánějte, klidně. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Zaprvý je v tom obrovská dávka toho kumštu opravdově, toho, toho umění. Umění toho, dokázat se napojit na toho diváka, přenést ty emoce z toho jeviště na ty diváky ve všech koutech světa. Ono to není jen tak, aby ten divák se nějakým způsobem sednul na koukal na víceméně abstraktní tanec, pan Kylián dělá zejména abstraktní záležitosti, ale samozřejmě jakmile je tam muž a žena na jevišti, tak už to zas tak abstraktní není. A to je právě to kouzlo toho umět najít ten způsob, jak ty diváky nějakým způsobem zasáhnout, oslovit, něco jim říct, aniž by museli číst zdlouhevej 50 stránkovej program, aniž by si museli zjišťovat o čem ten choreograf, jaký prostě složitý filosofický myšlenky řeší. On je třeba řeší, ale umí to podat a zabalit celý to představení včetně hudby samozřejmě, světel, jevištních dekorací, kostýmů, tak to umí podat takovým nějakým způsobem, že vlastně je schopný to na ty lidi přenést, ať už se jedná o Evropu, Asii, Ameriku, Austrálii, kdekoliv, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste si z něj vzal podstatnýho takovýho, že na to občas myslíte i v praxi? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Jakoby neustrnout, nebo neustále se nějakým způsobem zajímat o věci kolem sebe z jiných forem umění, architektura, filmy, knížky, v podstatě všechno, co vás nějakým způsobem baví, tak se toho ne nevzdat, ale dokázat si na to najít čas, vzhledem i k tý vytíženosti, kterou máme. Takže jak říkám, návštěva muzeí, teď s Internetem samozřejmě je to absolutně ideální, já si myslím, že mladí lidé vlastně, mladí tanečníci velmi málo využívají Internet a ty možnosti, který mají, aby se, aby měli přehled o tom, co v tom světě tanečním se děje. To my jsme samozřejmě neměli, my jsme měli VHS a tím to končilo. Tak takováhle jakoby hodně, nebo vzpomínám na něj vždycky v tomhle tom chodit kolem sebe a koukat se nahoru, kolik lidí to umí? Chodí do práce s hlavou dolů. Koukněte se nahoru někdy a támhle nějakej okap zvláštní a támhle nějaká soška. Hlavně v Praze. To je úplně nádhera. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle všechno inspiruje tanečníka?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Tanečníka, choreografa, člověka.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si s českým tanečníkem Václavem Kunešem. Říkám záměrně českým tanečníkem, protože on se vrátil do Česka poměrně nedávno, do té doby byl vlastně světoběžníkem. Ale vy jste stačil už i u nás tady udělat pár krásných věcí, představení. Tak na co bychom určitě neměli zapomenout? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Než se vyzdvihoval nějak, některé svoje věci určitě se nám s mojí kolegyní, z bývalou kolegyní z Holandska, podařilo založit takový soubor taneční, 420People a vlastně díky tomu já jsem se do Prahy vrátil a ono to není jednoduchý u nás založit takový nezávislý taneční soubor. A my si tak hezky povídáme, tak já nechci mluvit moc o těch negativních věcech, ale určitě bych lidi rád pozval na jakékoliv naše představení, protože my si myslíme, že nějakým způsobem umíme nebo snažíme samozřejmě o to, taky se s těmi lidmi podělit o úplně jednoduché emoce a umět toho českýho diváka tomuhle naučit, že opravdu není třeba jenom vyloženě jít do toho divadla za, v uvozovkách, "za zábavou" nebo prostě jenom se pobavit, nebo očekávat jenom to, že se budu smát, ale pobavit se taky i na duši tím, že si ji nějakým způsobem vyčistím, proberu si tu hlavu a tak, tak než snad vyzdvihávat jednotlivé věci, tak takhle bych vyzvedl tu naši skupinku. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste uměleckým ředitelem souboru 420Peope. A to mi vysvětlete. Původně jsem se chtěl zeptat, vy jste mě naštěstí předešel, jak se vůbec název divadla čte, jestli /anglický text/ ale, co to znamená?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, my jsme strašně moc chtěli mít nějaký odkaz na Českou republiku v tom názvu, až nám vlastně náš kamarád Slovák poradil, že i máme do názvu dát předvolbu České republiky, což je číslo 420.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, ták, 420. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Takže vlastně se nám podařilo po všech těch neúspěšných České taneční divadlo a tak, a tak prostě, to byla hrůza, tak se nám podařilo to tam propašovat aspoň v tom číslu a je to vlastně velmi originální. Si myslím. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je tak originální, že nevím, kdo to pochopil na první poslech.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Jo, tak občas se lidi i dovtípí a je strašně fajn, že i venku už se začínají o tom, nám přezdívají jenom 420 venku a vlastně, no my jsme na to strašně pyšní samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to bodejť by ne, to je nápad jako hrom. No, kromě toho spolupracujete taky s činohrou Národního divadla, dělali jste Máj, viďte? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaká to byla spolupráce třeba? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, to právě, to jsou takový okamžiky, kdy se, kdy opravdu máte pocit, že to, co děláte absolutně stojí za to. Setkání s Davidem Prachařem bylo tak inspirující, že i když nám trvalo víc než 2 roky, než jsme se rozhodli něco podniknout a něco na to jeviště jakoby dotlačit, tak tohle byla úplně nádherná spolupráce. Pan Kačer v tom taky je. Náš jeden z nejlepších hudebníků Pavel Fajt, hraje naživo, hudbu ještě složil Ondřej Anděra, komponovanou no a na ty podmínky, v jakých to vznikalo, díky té vytíženosti Davida samozřejmě, že jo, on hraje, hrál Líra a pak odbíhal a to a Racka a všechny tyhle ty, tak jsem se taky naučil pár novejch věcí. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, právě, já chci říct, že vy jste v podstatě ve stejné pozici, jste taky výkonným tanečníkem a zároveň choreografem. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, tohle je pravda, tohle já jsem si nechtěl nechat ujít. On to jakoby režíroval, ne jakoby, režíroval to David, on měl ten nápad, co s tím, jak to udělat, jak to rozvrhnout, kde bude tanec. Pro mě to tvořit tu choreografii do Máje, bylo jedna z nejjednodušších záležitostí ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... tak jako nějak na tom sále úplně ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to plynulo samo.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... to plynulo, to nebyl, protože my jsme to měli připravený, věděli jsme o čem, jakej ten tanec, co to bude za muziku. My jsme to měli velmi dobře předpřipravený, takže na tom sále to opravdu šlo už velmi dobře. Samozřejmě pár věcí se čistilo a tak, ale no, jako ta spolupráce s Davidem opravdu vážím si toho hlavně, opravdu si toho vážím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když to byla tak hezká spolupráce, většinou, když se něco daří, tak by se mělo pokračovat ne? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Přemejšlíme o tom, samozřejmě, určitě bychom rádi pokračovali a dejme tomu každý druhý rok připravili nějakou takovou snad i hru. Máme dvě teďka v plánu, nevím, jestli se sluší ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak necháme si to na závěr. Vy si to rozmyslete, jestli to prozradíte, protože herci a umělci vůbec nejraději prozrazujou, co bude v budoucnu, protože, co když to nevyjde. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je charismatický český tanečník Václav Kuneš. Záměrně říkám charismatický, protože si toho všimnul i finský režisér jeden, který vás obsadil do role mladého Nižinského ve filmu /anglický text/. O čem to bylo? Vyjadřuje ten název opravdu ten? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
No, to byl v podstatě zfilmován jakoby deník Václava Nižinského, on nakonec skončil v sanatoriu ve Švýcarsku, co si budeme povídat, v blázinci v podstatě a on samozřejmě byl absolutně talentovaný a nadaný od Boha, ale tohle byly jakoby některé vybrané části toho jeho deníku. Oni taky nedávají moc smysl vedle sebe. On se strašně zabýval válkou, že jo, celý svůj život řešil vlastně svoji sexualitu, protože byl velmi ovlivněn tím Jagilevem, který ho vlastně zase proslavil, no a tohle celý jako život mimo jiné tohle taky ho strašně asi trápilo v té době ke všemu samozřejmě. No a tohle byla strašně zajímavá zkušenost filmová. Já jsem hrál teda mladýho Nižinskýho, staršího Nižinskýho hrál, nebo tančil jiný tanečník, starší samozřejmě a zase, to byla opravdu nádherná parta lidí. Natočili jsme to za asi za 8, 9 dní v Helsinkách se točilo a tam jsem poznal, já je to prostě šílená práce. V 6 hodin na place, točí se, dokavaď se neskončí do 10, do 11 a tak dále ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zlatý divadlo. Já se vůbec nedivím. No, ale nevyhýbal byste se, kdyby přišla další nabídka třeba podobná?

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Právě, že s tou stejnou společností uvažujeme o tom, že bysme natočili taneční 3D film, dějový ale tentokrát. Já samozřejmě dokavaď budu se moct nějakým způsobem hýbat a tancovat, tak se budu věnovat tomu. Já si nedělám iluze, že jako herec bych obstál, i když právě to v těch budoucích inscenacích s Davidem Prachařem chceme tak ještě víc protnout, jako chceme nechat Davida tančit víc a chceme i my jako tanečníci jsme byli nějakým způsobem schopni taky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pardon, David tančí? 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
... a výborně. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
A opravdu David je velmi, velmi fyzicky talentovanej a nadanej. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, takže je talentovanej, to jsem věděl, ale že je i tanečník? No, to jsou věci.

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Jo, právě, že jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se těšíme na vaší spolupráci i na to, že třeba uvidíme Václava Kuneše v 3D produkci. Moc děkuju za tu dnešní velice příjemnou návštěvu a ať se daří. 

Václav KUNEŠ, tanečník
--------------------
Já vám moc děkuju. Na shledanou. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.