Vánoční hvězda nesnáší průvan a změny teplot. Líbit se jí bude na západní straně pokoje
Květinářství i hobbymarkety se v době adventu doslova červenají květináči s vánočními hvězdami. Jak se o ni starat, aby vydržela třeba i do dalších Vánoc?
Vánoční hvězda je rostlina, která má svou domovinu v Mexiku. Tam ji uvidíte prostě všude. Logicky z toho vyplývá, že bychom jí i u nás měli vytvořit podobné podmínky. Jen tak se její horní listy budou červenat, a jen tak vydrží dlouhé roky. A dokonce se rozkošatí.
Důležité je světlo, teplo a zálivka. „Má ráda teplotu kolem 20 stupňů. Neměla by být kolísavá,“ říká jihlavská květinářka Barbora Vachna Konečná. Znamená to, že se hvězdě v žádném případě nebude dařit v místnosti, kde je v noci patnáct a ve dne dvacet pět stupňů. „A úplně nesnáší průvan,“ dodává s tím, že rostlině vadí i profukující okna. Světlo má ráda rozptýlené, ideálně na západní straně místnosti.
Sama květinářka přiznává, že je nejjednodušší koupit si každý rok vánoční hvězdu novou. Péče o ní je totiž náročná. Aby se nevytáhla do výšky a aby byly její horní listy červené, je třeba vytvořit jí specifický denní světelný rytmus. A ideální je začít s ním už v září. „Noc by měla trvat dvanáct až čtrnáct hodin,“ říká květinářka a přidává svůj fígl. „Můžete si vzít kartonovou krabici, v pět večer ji přistínit a sundat to až v jedenáct dopoledne.“
Vánoční hvězda nesnese vysušení ani přemokření. Podle Barbory Konečné je dobré strčit do zeminy prst. Tak s jistotou poznáte, jestli je třeba opatrně zalít. Rostlinku také v obchodě často kupujeme v nejjednodušší formě. „Má jednu stopku, jedno květenství, jedny vybarvený listy,“ říká květinářka. Radí proto po sezóně hvězdu zkrátit. Důležité je nechat dolní asi čtyři listy. Tak se rostlinka nevytáhne a může vyhnat i boční výhony.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
