Velká Morava se rozpadla vinou vnitřních rozporů a nájezdů maďarských kočovníků v čele s Arpádem
Velká Morava, první státní útvar na našem území, vznikla v roce 833 spojením Moravského knížectví, kde vládl Mojmír I., a Nitranského knížectví s Pribinou v čele.
Sousedem Velké Moravy byla Východofranská říše a ta by si ji ráda podmanila. Šla na to vojenskou cestou a také za pomoci křesťanských misií. Křesťanství se z Východofranské říše šířilo v latině, která byla pro prostý lid nesrozumitelná.
Mojmírův synovec Rostislav, tehdejší vládce Velkomoravské říše, se snažil z vlivu Franků vymanit. Nejdřív se obrátil na papeže, ale u něj nepořídil. A tak to zkusil u byzantského císaře Michala III. Požádal ho, aby na Moravu poslal šiřitele křesťanské víry, kteří budou kázat ve slovanském jazyce. A tak roku 863 přišli na Moravu Konstantin a Metoděj.
Rostislava ale čekal krutý konec. Za pomoci Východofranské říše byl oslepen a zbaven moci. Novým vládcem se stal jeho synovec Svatopluk. Na jeho dvoře přijali křest český kníže Bořivoj a jeho manželka Ludmila. Tou dobou Velkomoravská říše dosáhla svého největšího územního rozsahu. Na konci 9. století se rozpadla vinou vnitřních rozporů a také nájezdů maďarských kočovníků v čele s Arpádem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
