Velký Mehelník u jihočeského Písku přitahuje lidi od nepaměti. Je nejvyšším vrcholem Píseckých hor
Písecké hory je lidový název pro Mehelnickou vrchovinu, tedy lesnaté kopce táhnoucí se od města Písku až po Temelín. A i když nejde o žádné velehory, přesto může mít návštěvník pocit, že se ocitl někde výš, v šumavské divočině nebo třeba v Brdech. Nejvyšším vrchem Píseckých hor je Velký Mehelník. Název dostal podle mlh, které ho často zahalují.
Písecké hory mají rozlohu asi šedesát kilometrů čtverečních, a i když při procházce mezi kopci každou chvíli narazíte na nějakou stopu po lidské činnosti, jdete v podstatě sami téměř nekonečnými lesy.
Hory jsou oblíbeným výletním místem všech Písečanů. Křižuje je několik naučných stezek a najdete v nich i několik atrakcí pro děti, jako je lanový park nebo obora s vyhlídkou na zvířata. Na nejvyšší horu Velký Mehelník se dá nejpohodlněji vystoupat z Flekaček, což je okrajová písecká čtvrť, kde sídlí lesní správa a kde funguje i záchytné parkoviště.
V lesích narazíte na práci kameníků
Na úpatí Velkého Mehelníku můžete narazit na desítky balvanů, které někdo kdysi osekal do tvaru podlouhlého kvádru. „Nejčastěji se tady v lesích narazí na kamenná koryta, žlaby, kamenky nebo futra,“ vypočítává ředitel společnosti Lesy města Písku Václav Zámečník. „Vedle hornictví mají totiž tyhle kopce i řemeslnou tradici. Kameníci z Písku a okolí chodili do zdejších lesů a na místě vytvářeli spoustu výrobků. A zůstala tu po nich spousta nepodařených kusů a odštěpků,“ vysvětluje.
O kus dál stojí loupežnický stůl, u kterého se měli loupežníci dělit o poklady. Václav Zámečník ukazuje na velký plochý kámen, který skutečně připomíná stůl a do kterého kdysi kdosi vytesal i několik reliéfů lebek a křížů. Neobvyklý skalní útvar byl zakreslen do map už na začátku 19. století a odjakživa přitahoval pozornost lidí.
Písecký archeolog Jiří Fröhlich před lety vedl v okolí loupežnického stolu průzkum a našel při něm artefakty z doby halštatské a bronzové. „Jde o poměrně vysoko položené místo a dodnes nám není jasné, proč tam lidé v té době žili,“ zmiňuje jednu ze záhad píseckých kopců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
