Veronika Gajerová - herečka
20. prosinec 2013
Jan Rosák přivítal v Tandemu Veroniku Gajerovou - herečku, skvělou zpěvačku i tanečnici, malířku a v hlavně velmi milou vypravečku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den všem, kdo posloucháte Tandem, přeje Jan Rosák. Dnes jsem tady ve velmi příjemné společnosti, výrazné a krásné herečky, kterou její rodiče vybavili dostatečnou zásobou uměleckých genů. Ona je zúročuje s grácií dámy nejen na prknech divadla, ale také na filmovém plátně, i na televizní obrazovce. Hostem Tandemu je dnes herečka Veronika Gajerová. Dobrý den, Veroniko. Vítám vás.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den vám všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, kromě toho, že jste skvělá herečka, jste také úžasná zpěvačka, to jsem zjistil, takže jistě oceníte, že v Tandemu má své místo i hudební stránka věci a na řadě je právě teď.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem v úvodu řekl, že Veroniku Gajerovou vybavili rodiče dostatečnou zásobou uměleckých genů, to jsem teď zacitoval sám sebe, tak to musíte teď nějak doložit. Tatínek Václav Gajer, filmový režisér, maminka Naděžda Gajerová Mauerová. Jaké bylo dětství v takové rodině jako, já vím, že ne dlouho v tomhle tom složení, viďte?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Vy jste mě tady, Honzo, teďko tak strašně přechválil, že já se rdím až za ušima, protože nevím, jestli si tohleto všechno, tuhle chválu zasloužím. Samozřejmě, že to musíme nějak doložit, to bude teďko těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně. Tak pusťme se do toho.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Tak moje dětství? No, moje dětství vlastně hodně idylické, i když samozřejmě ne bez mráčků. Naši se rozvedli, když mně byly 4 roky. Můj tatínek filmový režisér Václav Gajer, maminka herečka Národního divadla Naděžda Gajerová Mauerová. Sestřička moje úžasná Naděnka Gajerová Dvorská, máme všichni tři čtyři jména, já mám teda jenom jedno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nepociťujete to jako deficit tak?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ani ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Křivdu?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano ne. Mně to jedno jméno zatím stačí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo no.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No a můj bratr vlastně Vašek, no a babička Amálka Gajerová, maminka mýho tatínka, která mě naučila péct buchty, protože celej ten rod je ze Šumavy, vlastně rod Gajerů, proto táta točil ty filmy o Šumavě, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Různé Trnkové keře.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Různé Trnkové keře a Jezevčí skály, takže to se vlastně točilo všechno kolem naší chalupy, kde jsem vyrostla na Šumavě, proto mám taky k Šumavě velmi vřelý vztah. No a moje babička Amálka, u které jsem byla často, protože maminka v té době byla hodně zaneprázdněná a vlastně poté byla s náma sama, sestra s bratrem studovali, tak ta mě naučila vlastně obrovský vztah k přírodě, vlastně mě naučila vařit, péct, takové ty domácí práce, háčkovat a tak dále a stále jsme zpívaly s babičkou, od rána do večera jsme zpívaly lidový písně, potom já už jsem začala zpívat i jakoby Helenku Vondráčkovou a takový tyhlety další, takže tohleto bylo moc hezký, na to moc ráda vzpomínám. No a jinak samozřejmě ta druhá věc byla ta, že maminka mě brala často do divadla, protože neměla hlídání, takže já jsem vlastně de facto vyrostla v Národním divadle ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V portále.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... v portále, ano, vidím, že to znáte. Nás tam bylo jistě víc, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No určitě no.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
A seděla v šatně s Danou Medřickou, s Janou Hlaváčovou a s Lubou Skořepovou, takže to vlastně pro mě všechno byly takový tety, který mně ani nepřišly, že by byly něco zvláštního, že jo. To byla vlastně rodina, no a když mě chtěly zabavit, tak mi půjčily, což bylo úplně nejkrásnější to, že mi půjčily velikánskou krabici bižutérie, šmuků divadelních. No a já jsem si tam hezky v tom hrála, probírala si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ráj úplně, pro holčičku ráj.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... no absolutní ráj, absolutní ráj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, Veroniko, mohla jste se vůbec stát něčím jiným než herečkou?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No to je právě ta otázka, protože tu naši profesi všichni berou trošku jako tak jako, že to je něco takovýho zvláštního nebo že to voní něčím takovým cizokrajným. Samozřejmě to tak je, ale mně to přišlo úplně normální, je to prostě něco, jako když otec dělá truhláře a syn je truhlář. Rozumíte, to tak prostě bylo. Takže já jsem moc nepřemýšlela o tom, co bych chtěla dělat. Je pravda, že jsem měla takový úlety, že jsem jeden čas chtěla být popelářkou, že se mi hrozně líbilo, že mají ty oranžový mundůry a že se vozej na těch stupátkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vítr ve vlasech a tak, známe.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To se mi strašně líbilo. Ale to spíš jsem byla asi menší. Ale potom kolem tý puberty, já jsem akorát nevěděla, jestli budu zpívat, nebo hrát, nebo tančit. Já jsem v tom totiž neměla jasno, protože já jsem taky dlouho tančila ještě před vlastně koncem devítiletky. No a pak jsem si říkala, že to budu dělat všechno nějak dohromady. A protože v té době se na konzervatoři neučil muzikál, tak jsem zkusila na zpěv, tanec, herectví, normální dramatickou konzervatoř, kam mě nevzali samozřejmě, to je ta, to je ta stará historka, jak, jak mě tam nevzali, maminka jásala, že jo, protože ona to nechtěla, abych to šla dělat. No a potom, když jsem teda dělala druhý zkoušky, tak jsem vlastně fixlovala její podpis, protože ona mi tu přihlášku nepodepsala, ona chtěla, abych malovala a dělala jazyky, protože já docela ještě, docela mimo to maluju. Jo a docela si myslím hezky, nebo hezky, ale maluju na všechno. Maluju na kameny, hlavně na hedvábí, pomalovávám různý starý dřeva a strašně mě to baví, jo, takže ona si to nějak tak jako nepředstavovala to herectví. No a potom mě teda napotřetí vzali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak taková renesanční osobnost nás dneska navštívila Veronika Gajerová. Ta umí věcí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jestliže mám příležitost povídat si dneska s Veronikou Gajerovou, která původně chtěla být tanečnicí, taky dobře zpívá, samozřejmě je vynikající herečkou, ale taky maluje, tak jestliže si budeme povídat samozřejmě hlavně o tom herectví a zpívání a tak, abychom neměli určitě tu stránku výtvarnou zanedbat. Já se vás teď na to zeptám. To vás někdo k tomu jaksi takhle vedl, anebo jste se k tomu dostala úplnou náhodou a jestlipak máte nějaký třeba vzor?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Takhle. Já jsem vždycky malovala, odmalička mě strašně bavily ruční práce a pracovní činnosti a výtvarné činnosti. Potom asi před 10 lety jsem se náhodou, i když jak říkám, náhody neexistují, jsem potkala jednu, jednu holku, která vlastně vedla dílnu malby na hedvábí a protože já jsem v tý době prožívala takovou osobní krizi, tak jsem to začala dělat jako formu psychoterapie. Mně to velmi pomohlo a vlastně jsem si tu malbu na hedvábní nesmírně zamilovala, protože to hedvábí je léčivý, úžasný materiál. Vůbec se tím jakoby probírat, držet ho rukama, pomalovávat ho, vlastně nanášet ty barvy, který působí léčivě. Je to nesmírně zajímavá práce a vlastně říkám, má to ten dopad jakoby psychoterapeutický, léčebný dopad. A to z těch, z těch forem, na který jsem malovala, to znamená na kameny, na dřevo, normálně na čtvrtku, nikdy jsem teda nemalovala ojelem, spíš jsem používala tempery, nebo různý jiný techniky jako jo, jiný prostě, ale vždycky ten základ byly tempery nebo pastelky, taky ráda maluju pastelkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na to hedvábí se maluje temperama?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne. Na hedvábí se maluje speciálními barvami na hedvábí a je tam vlastně řada technik, který jako můžete samozřejmě se k tomu propracovat sám, ale je lepší, když vám někdo v tom začátku pomůže, protože vlastně buďto malujete konturama, to znamená, že vykonturujete si určitej obrázek, to jsou zase speciální kontury na hedvábí a vlastně ty tvary si vymalováváte, něco jakoby jsou, jsou mandely, jo něco na ten způsob, anebo zapouštíte do sebe ty barvy, což je taky hrozně zajímavá technika. Ještě když se vrátím teda k těm, k těm konturám, tak tam je hrozně hezký, že třeba když máte, já nevím, kytičku a ťuknete tou barvou do toho jednoho lístku, tak ta barva se vám jakoby rozpije a ona dojede k tý kontuře, což se mně hrozně líbí. To je takový jakoby moment, kterej já mám ráda, že nemusíte vybarvovat, ale že vlastně ťuknete a ta barva jakoby dojede k tý kontuře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To hedvábí to dotáhne.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, to vlastně dotahuje to hedvábí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nepochybně jaksi v historii, asi pravděpodobně to má původ někde v Asii, Japonsko, Čína.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Určitě, já si myslím Čína určitě, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ti jsou v tom dobří.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Je to takhle. No a potom samozřejmě těch technik je celá řada. Potom můžete třeba vlastně namočit to hedvábí, se mačká, vlastně se jakoby pere ve vodě. Můžete vlastně rovnou zapustit, zapouštět do barev už nějakej krabičkách, nebo, a potom vlastně usušit, vypnout a malovat. No a ještě teda řeknu, tam je hrozně důležitý, že si vlastně musíte zbít rámeček a to hedvábí si potom vypnout, abyste ho mohl malovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsme udělali takovou instruktáž, jak na to, ale řekněte, co malujete hlavně, jaké motivy, co?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já bych vám to tady možná i ukázala. Já maluju spíš takový jakoby formu dětských kreseb, ale hodně maluju duchovní motivy, to znamená anděly, různý prostě abstraktní obrázky, různý takový moje vize, to je jedna část mí malby. A druhá část je, že si maluju obrázky a dětem pro radost, to znamená, maluju třeba různý moje sny nebo moje říše, nebo dětský říše nebo takový, já mám v mobilu tady obrázek, abyste viděl ten styl. To je vlastně anděl, to je jakoby boží oko, anděl, světelná bytost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene, aha.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To je velký, ten obrázek je velikánskej. On je tady jakoby, teď se vám tam objevil můj pes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď se vám, teď se objevil pes, ale toho jste nenamalovala, ten se vyrobil nějak jinak určitě.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To je moje Vanilka. To je moje labradorka Vanilka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je, to je úplně jakože mozaika taková, spousta barev.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tak hezký, že vám, Veroniko, odpustím, že jste si nevypnula telefon, když jsme vstoupili do studia.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Děkuju vám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď už znáte Veroniku Gajerovou i jako malířku, ale ještě se dostaneme samozřejmě zpátky k tomu začátku vstupu na hereckou kariéru, myslím do prvního angažmá, když jste skončila konzervatoř. Kam jste nastoupila potom?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já jsem v podstatě od třetího ročníku hostovala právě v Městských divadlech pražských, kam si mě vzala moje profesorka Jarka Adamová a bylo to takový moc pěkný období. Já jsem se bohužel potom ve finále nedohodla s tehdejším ředitelem Městských divadel, kterej měl vůči mně určitý výhrady, jako například, že nosím tři náušnice a že, prostě takový to bylo úplně absurdní, to byla celá absurdní doba, že jo, to bylo, to bylo v době prostě jako socialismu, takže to bylo takový to. A přestože teda jarka Adamová, paní Kačírková, pan Voska tehdá, Boris Rössner, všichni mě tam moc chtěli do ansámblu, tak on mi řekl, že právě proto, že mě tam moc všichni chtějí, že mě tam nevezme a abych se šla vyhrát ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je důvod samozřejmě jasnej.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... ano, abych se šla vyhrát na oblast. Já jsem teda v tý době hrála opravdu už velký role v těch Městskejch, viz třeba od Neila Simona Drobečky z perníku Polly, což jsme hrály vlastně s Jarkou Adamovou spolu de facto, já jsem hrála její dceru, to jsou dvě vlastně největší role. S pane Cupákem taky ještě, na toho velmi ráda vzpomínám a tak dále a tak dále. No nicméně já jsem to brala jako výzvu a vzala jsem okamžitě nabídku Ivana Rejmonta do Činoherního studia do Ústí nad Labem, kde jsem pobyla jednu sezonu a Ivan vlastně si mě hned vzal následující sezonu do Prahy do takovýho bych řekla kultovního, slavnýho představení Čechovova Racka, kde bylo v té době opravdu hvězdné obsazení. Třeba jenom řeknu namátkou Milena Dvorská, Arkadina, Trigorin Jiří Ornest, Pavel Kříž Treplev ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili to bylo u Burianů.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To bylo u Burianů a já jsem hrála Ninu Zarečnou a vlastně díky tomu představení jsem se dostala hned vlastně ani za necelý rok zpátky do Prahy k Burianům, kde jsem pobyla 5 sezon. Já to střihnu, protože moje, moje jaksi cesta je docela dlouhá, takže nechci unavovat. Tam jsem pobyla 5 sezon, hrála, všude vlastně, kam jsem přišla, tak jsem hrála světovej repertoár a jednu krásnější roli za druhou, takže to ani nebudu unavovat výčtem rolí. Potom jsem se rozhodla, protože přišla revoluce, já jsem byla velice, velice rozčarovaná z té situace, která se u Burianů stala v té době, tam jsem se taky samozřejmě potkala s mým mužem Petrem Kracíkem, s kterým mám dvě děti, v té době vlastně rok před revolucí a rozhodla jsem se odejít, ale odejít jako nejen od Burianů, ale odejít vůbec od divadla. Rozhodla jsem se právě, že budu malovat. A že bude dělat s kytkama, protože ještě teda mimo to, že maluju, mě strašně baví kytky, že budu květinářka a že u toho budu malovat a že prostě divadlo, že s divadlem končím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako Líza Doolitlová, takhle bych to nějak viděl.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No ale tedy já jsem to měla trošku v opačném pořadí jako. A sotva jsem toto rozhodnutí učinila, tak mě v podstatě během dvou dnů volal Karel Kříž, režisér Karel Kříž ze Švandova divadla, tehdejšího Divadla Labyrint, a nabídl mi roli v Topolově Hodině lásky, takže já jsem se vlastně dostala zpátky k divadlu a moje pouť pokračovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže z Doolitlový nebylo nic nakonec.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No tak spíš jako okrajově.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Veronika Gajerová si vybrala mezi klasiky českého humoru klasika s velkým K, bych přímo řekl, ale taky zároveň J a W. Asi tušíte, že Jana Wericha. Veroniko, vy jste předtím, když jste mi tu svou volbu říkala, tak jste to tak hezky ozvláštnila takovou, no takovou možná představou nebo možná pocitem, jak ten Jan Werich je pořád přítomen.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, je. A to je právě jeden z důvodů, proč já mám tak moc ráda ty Městská divadla pražská nebo konkrétně teda Divadlo ABC, že my když hrajeme, tak on tam někdy za náma chodí ten Jan Werich. Já ho tam vídám u opony, u portálu je opřenej, buďto je strašně zhnusenej a stojí jakoby zadkem k nám a v podstatě se drží ze hlavu, vypadá dost zoufale, ale někdy se strašně řehtá a opravdu je spokojenej. Taky tam jako hodněkrát nebejvá, jo. To jako ne že tam je pořád, ale jsou dny, kdy se opravdu něco mimořádně povede, zejména komedie, který teď tam máme, myslím si, krásný a přehršle, tak on tam chodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No Jarka Adamová mimochodem s ním se něco nahrála, tak ta vám možná o něm i vyprávěla.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Nejen mi o něm vyprávěla, ale dokonce mě vzala i na místa, kam chodívali, do kaváren, do hospůdek, vlastně jsme byly několikrát v tom domu na Kampě, no a dozvěděla jsem se od ní spoustu věcí, který samozřejmě se nedají vůbec reprodukovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale co se reprodukovat dá, to je umění Jana Wericha u nás v rádiu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka, zpěvačka, tanečnice, malířka, jak se jmenuje, floristka, to je taková ta dívka, co se zabývá těmi květinami, ale také skvělá dablérka je můj dnešní host Veronika Gajerová. Já mám, se přiznám k tomu, že máme v ložnici televizor, při tom televizoru, při teda nějakém programu usínáme většinou a v tý době, kdy už se ukládám do postele, jde většinou Sex ve městě a vy jste tam ale úplně kongeniálně namluvila Samanthu, jestli se nepletu. To je, to je ale docela taková specifická role samozřejmě. To se vám muselo namlouvat s velikým gustem.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No velikým, ona opravdu to hraje tak úžasně ta herečka. Já jí mám moc ráda tu Kim Cattrall, protože ona to drží na takový tý hraně, že vlastně to není ani moc, ani to, ani to nepřehrává, ani to nepodehrává. Je to přesně na hraně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není obscénní.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je v podstatě, to je roztomilý.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Je to, ano, je to opravdu roztomilý. Já jsem ji nikdy nepřistihla, že by to bylo až jakoby blé, že bych si řekla, jéžiši, to je strašný, anebo že by to nepodehrála. Já se tím nesmírně bavím a jenom dávám pozor, abych jí to nezkazila. Mně to trošku připomíná výchovu mých dětí. Nebo vůbec dětí, jakože člověk má strach, že jako musí samozřejmě rodičovsky zasáhnout, ale aby je moc jako nepokazil ty děti od tý přírody, jak se mu vylíhly, tak aby do toho moc nezasahoval jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vám tak poslouchám, tak slyším taky Julii Lescaut.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No jistě, tam já jdu, jdu hlasem níž. U Julie jdu hlasem níž a u Samanthy jdu lehce vejš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta Julie, protože já mám rád detektivní seriály a tenhleten je opravdu jako povedený, ona taky tak trošičku sympaticky stárne, že jo?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Jo, já bych řekla, že stárne do krásy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do krásy vážně.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Mně přijde čím dál tím půvabnější a krásnější. K tý Julii mám obzvlášť vřelý vztah, bych řekla, protože my jsme začínali v době, kdy já jsem měla malý děti, mně se narodila Eliška, já jsem dokonce ještě dabovala s Eliškou v bříšku a taková pikantnost je, že jestli si posluchači vybaví, tak ta mladší holčička, ona jí říká Babú Julie Lescautová, ta už je samozřejmě dneska veliká, já jsem v tý době čekala Elišku, vlastně jsem byla celý hodiny před mikrofonem a když se Eliška narodila, tak mýmu staršímu chlapečkovi Kryštofovi začla úplně samovolně říkat Babú a já se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ne.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... opravdu, opravdu nikdo jí to neučil a já jsem si říkala, to ona musela slyšet, jak jsem dabovala, protože to není možný. Ona mu opravdu říkala Babú, Babú, takže jsme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě že mu neříkala Engumo.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To by bylo horší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo horší. Jestli to náhodou nevíte, tak je to takovej obrovskej černoch.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Černoch. No takže takhle. A takže mě, no a ona právě v tý době taky měla ty malý dětičky a žila velice podobnej život jako já, i když já samozřejmě nejsem inspektorka, ale takový to, že přiběhnete domů, uděláte jídlo, pomazlíte, napíšete úkoly, podepíšete a zase letíte do divadla, ona letěla samozřejmě vyšetřovat vraždu, já jsem letěla do divadla. Ono je to někdy podobný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, pořád se vám ta práce nějak infiltruje do tý domácnosti, že jo, no to je jasný.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Takže to je, tak to mně bylo jako obzvlášť blízký.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby nebyla pořád taková legrace jenom, tak Veronika Gajerová zmínila taky už sama, já bych sám na to asi ani nenarazil, takovou krušnější chvilku v životě, že jste v podstatě se rozešla s vaším manželem, otcem vašich, vašich dětí, tak to určitě nebylo příjemné pro vás, ale jak jste to překonávala?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ale tak to víte, to patří k životu. Já jsem v tomhletom fatalistka, optimistka, takže dneska už se na to taky dívám jinak, s nadhledem, už je to za mnou. Dneska jsem vlastně ráda, že se mi to stalo, protože, opravdu a to teď, to teď není fráze, myslím to úplně smrtelně vážně, jsem za to nesmírně vděčná, protože mě to velmi posunulo a velmi mě to naučilo odpouštět a brát věci tak, jak jsou a dívat se na ně jinak a ne tolik kritizovat a hodnotit, ale spíš si vždycky z toho vzít to, čím vás to obohatí a čím vás to posune. Mě to obrovsky posunulo tím, že já jsem skutečně zůstala sama s těma dětma, ten Petr, seč má tisíce dobrejch vlastností, opravdu se nijak nezajímal jakoby o nás, takže mě to naučilo to, že já v podstatě kromě vrtačky, možná bych jí ještě taky zvládla a nandání sněhových řetězů prakticky umím úplně všechno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To umí málokterej chlap, vám řeknu.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No právě, ale jako když jste nucena, když tam opravdu ten chlap není, teď už třeba mám velkýho syna, takže teď už Kryštovi bude 17, to už je chlap jak Enguma, že jo, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten už nandá řetězy.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... to už prostě ten, teď už, teď už jsem vlastně ta maminka, která je hýčkaná, ale tenkrát to tak nebylo. Tenkrát jsem musela veškerej ten servis dělat já a ještě jsem si na to musela vydělat a práce jsem v té době zase jako mimo divadlo, v divadle jsem měla strašně práce, ale mimo divadlo, to znamená výdělky jsem tak velký neměla, takže to bylo poměrně složitý. Ale překonala jsem to, jsem na sebe vlastně pyšná a jsem hrozně pyšná na ty děti, protože já mám opravdu úžasný děti. Obě dvě. Skromný, báječný, pomáhají mi, no prostě nemůžu si stěžovat, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak o nich mluvíte, Kryštof 17. Co dělá, co bude dělat?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Kryštof dělá teďko první rok konzervatoř skladbu a dirigování, což já považuju za nové, neuvěřitelný, protože on ještě loni dělal gympl, Štolu, a vlastně si to jakoby vybojoval ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Štola, to je sportovní gymnázium.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No on byl velkej sportovec, on dělal baseball a florbal a potom teda přešel na to gymnázium a po dvou letech mi řekl, že ho to neuspokojuje, že vlastně on pořád průběžně od 4 let dělal piáno, hrál pořád, a s tím sportem to bylo takový docela legrační, protože víte, že ti sportovci to moc jako neberou, že někdo hraje ještě na piáno, tam se to moc neto, ale on si to vždycky tak jako uhájil. No a já jsem si myslela, že to bude mít jako koníček, a právě jsem ho v tom piánu podporovala, protože jsem si říkala, až přijdou problémy, který logicky přijdou, protože všichni máme nějaký problémy, všichni máme nějakej svůj kříž, kterej si neseme, i když třeba o tom nemluvíme, tak prostě bude mít tu muziku, že si sedne a bude hrát a bude mít ten svůj svět. Jenomže on mě hrozně překvapil, protože najednou přišel a řekl maminko, já chci dělat muziku. A já jsem říkala no to je fajn, ale, velmi ho v tom teda podporoval pan profesor z lidový školy umění, a já jsem říkala, tak to zkus, ale podle mě nemáš šanci, protože tam fakt ze 70 berou 3, 4 lidi. A jeho skutečně vzali. Já jsem na to koukala jak blázen a dokonce byl jeden z nejlepších, a teď teda studuje, takže jsem na něj moc pyšná. No a Eliška dělá šestou třídu normálně základní školu a od 4 let dělá vynikající taneční školu Emotion, jakoby kroužkovou školu, kterou vede Ivanka Malá. A oni dělají všechno možný kolem tance, ale hlavně holky dělají, to gro je vlastně moderní tanec a jezdí po celý Evropě a vlastně jsou mistryní Evropy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No takže ta se pomamila.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No vlastně jo, obě děti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak si tak hezky povídáme s Veronikou Gajerovou a v podstatě já jsem pominul i vaše počiny třeba filmové. Vy jste vlastně debutovala v Housatech, jestli se nepletu, že jo?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, je to tak. Já jsem tam vlastně se poprvé poznala s Karlem Smyczkem, s kterým vlastně pracuju doteď. Byla to moje první role, bylo mi 14.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
14. No potom jste hrála třeba Divoký koník Ryn, se pamatuju až dokonce, taky Copak je to za vojáka? To je taková komedie vojenská, která se dodneška pořád v televizi opakuje.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No a to je zajímavý, my jsme to vlastně tenkrát točili jakoby tak jakoby bokem. Já jsem v tý době točila úplně jinej film, kterej se jmenoval Tak co, Eliško. Ten úplně zapadl a tahle komedie, kterou jsme tak jako o prázdninách tak jenom točili lážo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
En passant.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... ano en passant, tak se to vlastně neuvěřitelně chytlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a taky v seriálu Bylo nás šest, že.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No to já si myslím, že těch filmových rolí bylo strašně moc, i těch seriálů. Já už si to ani všecko nepamatuju, se přiznám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale víte, co si já pamatuju teď z poslední doby? K tomu se teď chci trošičku dostat, Habrmannův mlýn. Tam jste ...
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak působilo to na vás na herce, na tvůrce toho filmu při tom, když jste ten Herzův film točili, tak jako to působí potom na diváka, tak jako trošku jako, jako depresivně?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já vám ještě malinko odbočím. Já vlastně jsem se s Jurajem Herzem seznámila teprve před 6 lety. My jsme pořád tak jakoby o sobě věděli, ale nikdy jsme se osobně jsme se nikdy nesetkali a začalo to spoluprací na filmu Dívka a kouzelník, kde jsem dostala nádhernou roli od Juraje a velmi jsme se jakoby trefili sobě do noty, bych řekla. A Juraj mě na základě tohohle toho krásnýho filmu, nedávno to, televizního filmu, běželo to v televizi, je to asi 2 měsíce, taky mimochodem už asi potřetí, tak mi nabídl roli v Habrmannově s tím, že to není role veliká, ale že mě o to moc prosí, protože je to role nesmírně důležitá. A já, protože toho Juraje velmi ctí a byl to pro mě, byla to pro mě čest, že mi to dal, tak jsem do toho šla jakoby naplno. A musím říct, že, teď se vracím k vaší otázce, zažila jsem tam situaci, kdy mě mrazilo. Byla tam vlastně postavená, nebo postavená, prostě vesnice, kde se točilo, byla udělaná jako, že jo, za války, to znamená hákový kříže a sajdkáry a tohle a teď tam jakoby přijelo to gestapo a scéna byla, že vyvádějí ráno v pět z těch domečků chlapy, vezou je do koncentráku a ty ženy je nechtějí pustit a děti a prostě taková hrůza a teďko vlastně tohle, no a moje scéna byla, že skáču na toho muže, nechci ho pustit a ten jeden, ten gestapák mě vlastně takhle kvérem odrazí na zem a já spadnu a já vlastně letím za ním a křičím a chytám ho, prostě takováhle scéna. Byly tam maskérky, který byly Polky, musím vám říct, když tam najely ty stovky těch komparzistů v těch gestapáckých kostýmech, to jsme ještě jenom zkoušely. Ty Polky se začaly klepat, úplně hystericky začaly plakat, to bylo tak, tak silný vůbec jako se na to dívat a vlastně jsme všichni věděli, že to je jenom jako, ale to bylo neuvěřitelně silný. Tam těch scén bylo víc, ale tahleta teda speciálně pro mě. No a potom teda že pojedeme naostro, v pořádku, akce, tohle, teď jsme to rozjeli, hrajeme a ten komparzista gestapák se do toho tak neuvěřitelně vžil, že mně tím kvérem tak, tak dal vlastně tou, no kvér, to je prostě ta puška, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo pažbou asi.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... pažbou, ano, že mi zlomil žebro, já jsem spadla vlastně na hlavu, rozsekla jsem si ruku, ale já jsem to považovala, já jsem vůbec necítila bolest, my jsme to prostě dohráli. Ten Juraj to nechal, on to viděl, ze mě crčela krev, dohráli jsme to, on asi po 5 minutách řekl stop, teď úplně zešílel prostě, řekl sanitka, sanitka, sanitka, já jsem říkala ne, ne, ne. V pohodě prostě, nemáte tady někdo vodku jako, já jsem měla jenom lehce rozříznutou ruku, jak jsem spadla na ten štěrk, ale to, že mám naražený nebo zlomený žebra, to jsem ještě v tý době nevěděla jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy pijete vodku teda?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Nepiju, ale já jsem potřebovala na dezinfekci, já vím, no tak mě prostě nic jinýho v tu chvilku nenapadlo, že jo, což je normálně běžná praxe, ale spíš jsem chtěla mluvit o té chvíli, jak to bylo neuvěřitelný celá ta, že skutečně jste měl pocit, že tam jste, že to prožíváte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já si myslím, že jsem se nespletl, protože takhle to působilo ten film i na nás jako na diváky.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to neobyčejně silný a vynikající film Juraze Herze. Zahrála si v něm stejně jako dnes v Tandemu Veronika Gajerová. Veroniko, moc děkuju za neobyčejně zajímavé a příjemné povídání, i když s takovým dramatickým koncem. Ať se daří a prostě kamkoli vkročíte, na co sáhnete, zlomte vaz.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Děkuju, já vám taky všem přeju všechno dobré. Děkuju vám.
--------------------
Dobrý den všem, kdo posloucháte Tandem, přeje Jan Rosák. Dnes jsem tady ve velmi příjemné společnosti, výrazné a krásné herečky, kterou její rodiče vybavili dostatečnou zásobou uměleckých genů. Ona je zúročuje s grácií dámy nejen na prknech divadla, ale také na filmovém plátně, i na televizní obrazovce. Hostem Tandemu je dnes herečka Veronika Gajerová. Dobrý den, Veroniko. Vítám vás.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den vám všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, kromě toho, že jste skvělá herečka, jste také úžasná zpěvačka, to jsem zjistil, takže jistě oceníte, že v Tandemu má své místo i hudební stránka věci a na řadě je právě teď.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem v úvodu řekl, že Veroniku Gajerovou vybavili rodiče dostatečnou zásobou uměleckých genů, to jsem teď zacitoval sám sebe, tak to musíte teď nějak doložit. Tatínek Václav Gajer, filmový režisér, maminka Naděžda Gajerová Mauerová. Jaké bylo dětství v takové rodině jako, já vím, že ne dlouho v tomhle tom složení, viďte?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Vy jste mě tady, Honzo, teďko tak strašně přechválil, že já se rdím až za ušima, protože nevím, jestli si tohleto všechno, tuhle chválu zasloužím. Samozřejmě, že to musíme nějak doložit, to bude teďko těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně. Tak pusťme se do toho.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Tak moje dětství? No, moje dětství vlastně hodně idylické, i když samozřejmě ne bez mráčků. Naši se rozvedli, když mně byly 4 roky. Můj tatínek filmový režisér Václav Gajer, maminka herečka Národního divadla Naděžda Gajerová Mauerová. Sestřička moje úžasná Naděnka Gajerová Dvorská, máme všichni tři čtyři jména, já mám teda jenom jedno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nepociťujete to jako deficit tak?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ani ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Křivdu?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano ne. Mně to jedno jméno zatím stačí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo no.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No a můj bratr vlastně Vašek, no a babička Amálka Gajerová, maminka mýho tatínka, která mě naučila péct buchty, protože celej ten rod je ze Šumavy, vlastně rod Gajerů, proto táta točil ty filmy o Šumavě, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Různé Trnkové keře.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Různé Trnkové keře a Jezevčí skály, takže to se vlastně točilo všechno kolem naší chalupy, kde jsem vyrostla na Šumavě, proto mám taky k Šumavě velmi vřelý vztah. No a moje babička Amálka, u které jsem byla často, protože maminka v té době byla hodně zaneprázdněná a vlastně poté byla s náma sama, sestra s bratrem studovali, tak ta mě naučila vlastně obrovský vztah k přírodě, vlastně mě naučila vařit, péct, takové ty domácí práce, háčkovat a tak dále a stále jsme zpívaly s babičkou, od rána do večera jsme zpívaly lidový písně, potom já už jsem začala zpívat i jakoby Helenku Vondráčkovou a takový tyhlety další, takže tohleto bylo moc hezký, na to moc ráda vzpomínám. No a jinak samozřejmě ta druhá věc byla ta, že maminka mě brala často do divadla, protože neměla hlídání, takže já jsem vlastně de facto vyrostla v Národním divadle ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V portále.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... v portále, ano, vidím, že to znáte. Nás tam bylo jistě víc, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No určitě no.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
A seděla v šatně s Danou Medřickou, s Janou Hlaváčovou a s Lubou Skořepovou, takže to vlastně pro mě všechno byly takový tety, který mně ani nepřišly, že by byly něco zvláštního, že jo. To byla vlastně rodina, no a když mě chtěly zabavit, tak mi půjčily, což bylo úplně nejkrásnější to, že mi půjčily velikánskou krabici bižutérie, šmuků divadelních. No a já jsem si tam hezky v tom hrála, probírala si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ráj úplně, pro holčičku ráj.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... no absolutní ráj, absolutní ráj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, Veroniko, mohla jste se vůbec stát něčím jiným než herečkou?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No to je právě ta otázka, protože tu naši profesi všichni berou trošku jako tak jako, že to je něco takovýho zvláštního nebo že to voní něčím takovým cizokrajným. Samozřejmě to tak je, ale mně to přišlo úplně normální, je to prostě něco, jako když otec dělá truhláře a syn je truhlář. Rozumíte, to tak prostě bylo. Takže já jsem moc nepřemýšlela o tom, co bych chtěla dělat. Je pravda, že jsem měla takový úlety, že jsem jeden čas chtěla být popelářkou, že se mi hrozně líbilo, že mají ty oranžový mundůry a že se vozej na těch stupátkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vítr ve vlasech a tak, známe.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To se mi strašně líbilo. Ale to spíš jsem byla asi menší. Ale potom kolem tý puberty, já jsem akorát nevěděla, jestli budu zpívat, nebo hrát, nebo tančit. Já jsem v tom totiž neměla jasno, protože já jsem taky dlouho tančila ještě před vlastně koncem devítiletky. No a pak jsem si říkala, že to budu dělat všechno nějak dohromady. A protože v té době se na konzervatoři neučil muzikál, tak jsem zkusila na zpěv, tanec, herectví, normální dramatickou konzervatoř, kam mě nevzali samozřejmě, to je ta, to je ta stará historka, jak, jak mě tam nevzali, maminka jásala, že jo, protože ona to nechtěla, abych to šla dělat. No a potom, když jsem teda dělala druhý zkoušky, tak jsem vlastně fixlovala její podpis, protože ona mi tu přihlášku nepodepsala, ona chtěla, abych malovala a dělala jazyky, protože já docela ještě, docela mimo to maluju. Jo a docela si myslím hezky, nebo hezky, ale maluju na všechno. Maluju na kameny, hlavně na hedvábí, pomalovávám různý starý dřeva a strašně mě to baví, jo, takže ona si to nějak tak jako nepředstavovala to herectví. No a potom mě teda napotřetí vzali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak taková renesanční osobnost nás dneska navštívila Veronika Gajerová. Ta umí věcí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jestliže mám příležitost povídat si dneska s Veronikou Gajerovou, která původně chtěla být tanečnicí, taky dobře zpívá, samozřejmě je vynikající herečkou, ale taky maluje, tak jestliže si budeme povídat samozřejmě hlavně o tom herectví a zpívání a tak, abychom neměli určitě tu stránku výtvarnou zanedbat. Já se vás teď na to zeptám. To vás někdo k tomu jaksi takhle vedl, anebo jste se k tomu dostala úplnou náhodou a jestlipak máte nějaký třeba vzor?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Takhle. Já jsem vždycky malovala, odmalička mě strašně bavily ruční práce a pracovní činnosti a výtvarné činnosti. Potom asi před 10 lety jsem se náhodou, i když jak říkám, náhody neexistují, jsem potkala jednu, jednu holku, která vlastně vedla dílnu malby na hedvábí a protože já jsem v tý době prožívala takovou osobní krizi, tak jsem to začala dělat jako formu psychoterapie. Mně to velmi pomohlo a vlastně jsem si tu malbu na hedvábní nesmírně zamilovala, protože to hedvábí je léčivý, úžasný materiál. Vůbec se tím jakoby probírat, držet ho rukama, pomalovávat ho, vlastně nanášet ty barvy, který působí léčivě. Je to nesmírně zajímavá práce a vlastně říkám, má to ten dopad jakoby psychoterapeutický, léčebný dopad. A to z těch, z těch forem, na který jsem malovala, to znamená na kameny, na dřevo, normálně na čtvrtku, nikdy jsem teda nemalovala ojelem, spíš jsem používala tempery, nebo různý jiný techniky jako jo, jiný prostě, ale vždycky ten základ byly tempery nebo pastelky, taky ráda maluju pastelkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na to hedvábí se maluje temperama?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne. Na hedvábí se maluje speciálními barvami na hedvábí a je tam vlastně řada technik, který jako můžete samozřejmě se k tomu propracovat sám, ale je lepší, když vám někdo v tom začátku pomůže, protože vlastně buďto malujete konturama, to znamená, že vykonturujete si určitej obrázek, to jsou zase speciální kontury na hedvábí a vlastně ty tvary si vymalováváte, něco jakoby jsou, jsou mandely, jo něco na ten způsob, anebo zapouštíte do sebe ty barvy, což je taky hrozně zajímavá technika. Ještě když se vrátím teda k těm, k těm konturám, tak tam je hrozně hezký, že třeba když máte, já nevím, kytičku a ťuknete tou barvou do toho jednoho lístku, tak ta barva se vám jakoby rozpije a ona dojede k tý kontuře, což se mně hrozně líbí. To je takový jakoby moment, kterej já mám ráda, že nemusíte vybarvovat, ale že vlastně ťuknete a ta barva jakoby dojede k tý kontuře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To hedvábí to dotáhne.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, to vlastně dotahuje to hedvábí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nepochybně jaksi v historii, asi pravděpodobně to má původ někde v Asii, Japonsko, Čína.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Určitě, já si myslím Čína určitě, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ti jsou v tom dobří.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Je to takhle. No a potom samozřejmě těch technik je celá řada. Potom můžete třeba vlastně namočit to hedvábí, se mačká, vlastně se jakoby pere ve vodě. Můžete vlastně rovnou zapustit, zapouštět do barev už nějakej krabičkách, nebo, a potom vlastně usušit, vypnout a malovat. No a ještě teda řeknu, tam je hrozně důležitý, že si vlastně musíte zbít rámeček a to hedvábí si potom vypnout, abyste ho mohl malovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsme udělali takovou instruktáž, jak na to, ale řekněte, co malujete hlavně, jaké motivy, co?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já bych vám to tady možná i ukázala. Já maluju spíš takový jakoby formu dětských kreseb, ale hodně maluju duchovní motivy, to znamená anděly, různý prostě abstraktní obrázky, různý takový moje vize, to je jedna část mí malby. A druhá část je, že si maluju obrázky a dětem pro radost, to znamená, maluju třeba různý moje sny nebo moje říše, nebo dětský říše nebo takový, já mám v mobilu tady obrázek, abyste viděl ten styl. To je vlastně anděl, to je jakoby boží oko, anděl, světelná bytost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene, aha.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To je velký, ten obrázek je velikánskej. On je tady jakoby, teď se vám tam objevil můj pes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď se vám, teď se objevil pes, ale toho jste nenamalovala, ten se vyrobil nějak jinak určitě.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To je moje Vanilka. To je moje labradorka Vanilka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je, to je úplně jakože mozaika taková, spousta barev.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tak hezký, že vám, Veroniko, odpustím, že jste si nevypnula telefon, když jsme vstoupili do studia.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Děkuju vám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď už znáte Veroniku Gajerovou i jako malířku, ale ještě se dostaneme samozřejmě zpátky k tomu začátku vstupu na hereckou kariéru, myslím do prvního angažmá, když jste skončila konzervatoř. Kam jste nastoupila potom?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já jsem v podstatě od třetího ročníku hostovala právě v Městských divadlech pražských, kam si mě vzala moje profesorka Jarka Adamová a bylo to takový moc pěkný období. Já jsem se bohužel potom ve finále nedohodla s tehdejším ředitelem Městských divadel, kterej měl vůči mně určitý výhrady, jako například, že nosím tři náušnice a že, prostě takový to bylo úplně absurdní, to byla celá absurdní doba, že jo, to bylo, to bylo v době prostě jako socialismu, takže to bylo takový to. A přestože teda jarka Adamová, paní Kačírková, pan Voska tehdá, Boris Rössner, všichni mě tam moc chtěli do ansámblu, tak on mi řekl, že právě proto, že mě tam moc všichni chtějí, že mě tam nevezme a abych se šla vyhrát ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je důvod samozřejmě jasnej.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... ano, abych se šla vyhrát na oblast. Já jsem teda v tý době hrála opravdu už velký role v těch Městskejch, viz třeba od Neila Simona Drobečky z perníku Polly, což jsme hrály vlastně s Jarkou Adamovou spolu de facto, já jsem hrála její dceru, to jsou dvě vlastně největší role. S pane Cupákem taky ještě, na toho velmi ráda vzpomínám a tak dále a tak dále. No nicméně já jsem to brala jako výzvu a vzala jsem okamžitě nabídku Ivana Rejmonta do Činoherního studia do Ústí nad Labem, kde jsem pobyla jednu sezonu a Ivan vlastně si mě hned vzal následující sezonu do Prahy do takovýho bych řekla kultovního, slavnýho představení Čechovova Racka, kde bylo v té době opravdu hvězdné obsazení. Třeba jenom řeknu namátkou Milena Dvorská, Arkadina, Trigorin Jiří Ornest, Pavel Kříž Treplev ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili to bylo u Burianů.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To bylo u Burianů a já jsem hrála Ninu Zarečnou a vlastně díky tomu představení jsem se dostala hned vlastně ani za necelý rok zpátky do Prahy k Burianům, kde jsem pobyla 5 sezon. Já to střihnu, protože moje, moje jaksi cesta je docela dlouhá, takže nechci unavovat. Tam jsem pobyla 5 sezon, hrála, všude vlastně, kam jsem přišla, tak jsem hrála světovej repertoár a jednu krásnější roli za druhou, takže to ani nebudu unavovat výčtem rolí. Potom jsem se rozhodla, protože přišla revoluce, já jsem byla velice, velice rozčarovaná z té situace, která se u Burianů stala v té době, tam jsem se taky samozřejmě potkala s mým mužem Petrem Kracíkem, s kterým mám dvě děti, v té době vlastně rok před revolucí a rozhodla jsem se odejít, ale odejít jako nejen od Burianů, ale odejít vůbec od divadla. Rozhodla jsem se právě, že budu malovat. A že bude dělat s kytkama, protože ještě teda mimo to, že maluju, mě strašně baví kytky, že budu květinářka a že u toho budu malovat a že prostě divadlo, že s divadlem končím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako Líza Doolitlová, takhle bych to nějak viděl.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No ale tedy já jsem to měla trošku v opačném pořadí jako. A sotva jsem toto rozhodnutí učinila, tak mě v podstatě během dvou dnů volal Karel Kříž, režisér Karel Kříž ze Švandova divadla, tehdejšího Divadla Labyrint, a nabídl mi roli v Topolově Hodině lásky, takže já jsem se vlastně dostala zpátky k divadlu a moje pouť pokračovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže z Doolitlový nebylo nic nakonec.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No tak spíš jako okrajově.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Veronika Gajerová si vybrala mezi klasiky českého humoru klasika s velkým K, bych přímo řekl, ale taky zároveň J a W. Asi tušíte, že Jana Wericha. Veroniko, vy jste předtím, když jste mi tu svou volbu říkala, tak jste to tak hezky ozvláštnila takovou, no takovou možná představou nebo možná pocitem, jak ten Jan Werich je pořád přítomen.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, je. A to je právě jeden z důvodů, proč já mám tak moc ráda ty Městská divadla pražská nebo konkrétně teda Divadlo ABC, že my když hrajeme, tak on tam někdy za náma chodí ten Jan Werich. Já ho tam vídám u opony, u portálu je opřenej, buďto je strašně zhnusenej a stojí jakoby zadkem k nám a v podstatě se drží ze hlavu, vypadá dost zoufale, ale někdy se strašně řehtá a opravdu je spokojenej. Taky tam jako hodněkrát nebejvá, jo. To jako ne že tam je pořád, ale jsou dny, kdy se opravdu něco mimořádně povede, zejména komedie, který teď tam máme, myslím si, krásný a přehršle, tak on tam chodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No Jarka Adamová mimochodem s ním se něco nahrála, tak ta vám možná o něm i vyprávěla.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Nejen mi o něm vyprávěla, ale dokonce mě vzala i na místa, kam chodívali, do kaváren, do hospůdek, vlastně jsme byly několikrát v tom domu na Kampě, no a dozvěděla jsem se od ní spoustu věcí, který samozřejmě se nedají vůbec reprodukovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale co se reprodukovat dá, to je umění Jana Wericha u nás v rádiu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka, zpěvačka, tanečnice, malířka, jak se jmenuje, floristka, to je taková ta dívka, co se zabývá těmi květinami, ale také skvělá dablérka je můj dnešní host Veronika Gajerová. Já mám, se přiznám k tomu, že máme v ložnici televizor, při tom televizoru, při teda nějakém programu usínáme většinou a v tý době, kdy už se ukládám do postele, jde většinou Sex ve městě a vy jste tam ale úplně kongeniálně namluvila Samanthu, jestli se nepletu. To je, to je ale docela taková specifická role samozřejmě. To se vám muselo namlouvat s velikým gustem.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No velikým, ona opravdu to hraje tak úžasně ta herečka. Já jí mám moc ráda tu Kim Cattrall, protože ona to drží na takový tý hraně, že vlastně to není ani moc, ani to, ani to nepřehrává, ani to nepodehrává. Je to přesně na hraně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není obscénní.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je v podstatě, to je roztomilý.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Je to, ano, je to opravdu roztomilý. Já jsem ji nikdy nepřistihla, že by to bylo až jakoby blé, že bych si řekla, jéžiši, to je strašný, anebo že by to nepodehrála. Já se tím nesmírně bavím a jenom dávám pozor, abych jí to nezkazila. Mně to trošku připomíná výchovu mých dětí. Nebo vůbec dětí, jakože člověk má strach, že jako musí samozřejmě rodičovsky zasáhnout, ale aby je moc jako nepokazil ty děti od tý přírody, jak se mu vylíhly, tak aby do toho moc nezasahoval jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vám tak poslouchám, tak slyším taky Julii Lescaut.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No jistě, tam já jdu, jdu hlasem níž. U Julie jdu hlasem níž a u Samanthy jdu lehce vejš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta Julie, protože já mám rád detektivní seriály a tenhleten je opravdu jako povedený, ona taky tak trošičku sympaticky stárne, že jo?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Jo, já bych řekla, že stárne do krásy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do krásy vážně.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Mně přijde čím dál tím půvabnější a krásnější. K tý Julii mám obzvlášť vřelý vztah, bych řekla, protože my jsme začínali v době, kdy já jsem měla malý děti, mně se narodila Eliška, já jsem dokonce ještě dabovala s Eliškou v bříšku a taková pikantnost je, že jestli si posluchači vybaví, tak ta mladší holčička, ona jí říká Babú Julie Lescautová, ta už je samozřejmě dneska veliká, já jsem v tý době čekala Elišku, vlastně jsem byla celý hodiny před mikrofonem a když se Eliška narodila, tak mýmu staršímu chlapečkovi Kryštofovi začla úplně samovolně říkat Babú a já se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ne.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... opravdu, opravdu nikdo jí to neučil a já jsem si říkala, to ona musela slyšet, jak jsem dabovala, protože to není možný. Ona mu opravdu říkala Babú, Babú, takže jsme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě že mu neříkala Engumo.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
To by bylo horší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo horší. Jestli to náhodou nevíte, tak je to takovej obrovskej černoch.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Černoch. No takže takhle. A takže mě, no a ona právě v tý době taky měla ty malý dětičky a žila velice podobnej život jako já, i když já samozřejmě nejsem inspektorka, ale takový to, že přiběhnete domů, uděláte jídlo, pomazlíte, napíšete úkoly, podepíšete a zase letíte do divadla, ona letěla samozřejmě vyšetřovat vraždu, já jsem letěla do divadla. Ono je to někdy podobný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, pořád se vám ta práce nějak infiltruje do tý domácnosti, že jo, no to je jasný.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Takže to je, tak to mně bylo jako obzvlášť blízký.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby nebyla pořád taková legrace jenom, tak Veronika Gajerová zmínila taky už sama, já bych sám na to asi ani nenarazil, takovou krušnější chvilku v životě, že jste v podstatě se rozešla s vaším manželem, otcem vašich, vašich dětí, tak to určitě nebylo příjemné pro vás, ale jak jste to překonávala?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ale tak to víte, to patří k životu. Já jsem v tomhletom fatalistka, optimistka, takže dneska už se na to taky dívám jinak, s nadhledem, už je to za mnou. Dneska jsem vlastně ráda, že se mi to stalo, protože, opravdu a to teď, to teď není fráze, myslím to úplně smrtelně vážně, jsem za to nesmírně vděčná, protože mě to velmi posunulo a velmi mě to naučilo odpouštět a brát věci tak, jak jsou a dívat se na ně jinak a ne tolik kritizovat a hodnotit, ale spíš si vždycky z toho vzít to, čím vás to obohatí a čím vás to posune. Mě to obrovsky posunulo tím, že já jsem skutečně zůstala sama s těma dětma, ten Petr, seč má tisíce dobrejch vlastností, opravdu se nijak nezajímal jakoby o nás, takže mě to naučilo to, že já v podstatě kromě vrtačky, možná bych jí ještě taky zvládla a nandání sněhových řetězů prakticky umím úplně všechno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To umí málokterej chlap, vám řeknu.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No právě, ale jako když jste nucena, když tam opravdu ten chlap není, teď už třeba mám velkýho syna, takže teď už Kryštovi bude 17, to už je chlap jak Enguma, že jo, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten už nandá řetězy.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... to už prostě ten, teď už, teď už jsem vlastně ta maminka, která je hýčkaná, ale tenkrát to tak nebylo. Tenkrát jsem musela veškerej ten servis dělat já a ještě jsem si na to musela vydělat a práce jsem v té době zase jako mimo divadlo, v divadle jsem měla strašně práce, ale mimo divadlo, to znamená výdělky jsem tak velký neměla, takže to bylo poměrně složitý. Ale překonala jsem to, jsem na sebe vlastně pyšná a jsem hrozně pyšná na ty děti, protože já mám opravdu úžasný děti. Obě dvě. Skromný, báječný, pomáhají mi, no prostě nemůžu si stěžovat, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak o nich mluvíte, Kryštof 17. Co dělá, co bude dělat?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Kryštof dělá teďko první rok konzervatoř skladbu a dirigování, což já považuju za nové, neuvěřitelný, protože on ještě loni dělal gympl, Štolu, a vlastně si to jakoby vybojoval ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Štola, to je sportovní gymnázium.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No on byl velkej sportovec, on dělal baseball a florbal a potom teda přešel na to gymnázium a po dvou letech mi řekl, že ho to neuspokojuje, že vlastně on pořád průběžně od 4 let dělal piáno, hrál pořád, a s tím sportem to bylo takový docela legrační, protože víte, že ti sportovci to moc jako neberou, že někdo hraje ještě na piáno, tam se to moc neto, ale on si to vždycky tak jako uhájil. No a já jsem si myslela, že to bude mít jako koníček, a právě jsem ho v tom piánu podporovala, protože jsem si říkala, až přijdou problémy, který logicky přijdou, protože všichni máme nějaký problémy, všichni máme nějakej svůj kříž, kterej si neseme, i když třeba o tom nemluvíme, tak prostě bude mít tu muziku, že si sedne a bude hrát a bude mít ten svůj svět. Jenomže on mě hrozně překvapil, protože najednou přišel a řekl maminko, já chci dělat muziku. A já jsem říkala no to je fajn, ale, velmi ho v tom teda podporoval pan profesor z lidový školy umění, a já jsem říkala, tak to zkus, ale podle mě nemáš šanci, protože tam fakt ze 70 berou 3, 4 lidi. A jeho skutečně vzali. Já jsem na to koukala jak blázen a dokonce byl jeden z nejlepších, a teď teda studuje, takže jsem na něj moc pyšná. No a Eliška dělá šestou třídu normálně základní školu a od 4 let dělá vynikající taneční školu Emotion, jakoby kroužkovou školu, kterou vede Ivanka Malá. A oni dělají všechno možný kolem tance, ale hlavně holky dělají, to gro je vlastně moderní tanec a jezdí po celý Evropě a vlastně jsou mistryní Evropy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No takže ta se pomamila.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No vlastně jo, obě děti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak si tak hezky povídáme s Veronikou Gajerovou a v podstatě já jsem pominul i vaše počiny třeba filmové. Vy jste vlastně debutovala v Housatech, jestli se nepletu, že jo?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, je to tak. Já jsem tam vlastně se poprvé poznala s Karlem Smyczkem, s kterým vlastně pracuju doteď. Byla to moje první role, bylo mi 14.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
14. No potom jste hrála třeba Divoký koník Ryn, se pamatuju až dokonce, taky Copak je to za vojáka? To je taková komedie vojenská, která se dodneška pořád v televizi opakuje.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No a to je zajímavý, my jsme to vlastně tenkrát točili jakoby tak jakoby bokem. Já jsem v tý době točila úplně jinej film, kterej se jmenoval Tak co, Eliško. Ten úplně zapadl a tahle komedie, kterou jsme tak jako o prázdninách tak jenom točili lážo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
En passant.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... ano en passant, tak se to vlastně neuvěřitelně chytlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a taky v seriálu Bylo nás šest, že.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
No to já si myslím, že těch filmových rolí bylo strašně moc, i těch seriálů. Já už si to ani všecko nepamatuju, se přiznám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale víte, co si já pamatuju teď z poslední doby? K tomu se teď chci trošičku dostat, Habrmannův mlýn. Tam jste ...
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak působilo to na vás na herce, na tvůrce toho filmu při tom, když jste ten Herzův film točili, tak jako to působí potom na diváka, tak jako trošku jako, jako depresivně?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Já vám ještě malinko odbočím. Já vlastně jsem se s Jurajem Herzem seznámila teprve před 6 lety. My jsme pořád tak jakoby o sobě věděli, ale nikdy jsme se osobně jsme se nikdy nesetkali a začalo to spoluprací na filmu Dívka a kouzelník, kde jsem dostala nádhernou roli od Juraje a velmi jsme se jakoby trefili sobě do noty, bych řekla. A Juraj mě na základě tohohle toho krásnýho filmu, nedávno to, televizního filmu, běželo to v televizi, je to asi 2 měsíce, taky mimochodem už asi potřetí, tak mi nabídl roli v Habrmannově s tím, že to není role veliká, ale že mě o to moc prosí, protože je to role nesmírně důležitá. A já, protože toho Juraje velmi ctí a byl to pro mě, byla to pro mě čest, že mi to dal, tak jsem do toho šla jakoby naplno. A musím říct, že, teď se vracím k vaší otázce, zažila jsem tam situaci, kdy mě mrazilo. Byla tam vlastně postavená, nebo postavená, prostě vesnice, kde se točilo, byla udělaná jako, že jo, za války, to znamená hákový kříže a sajdkáry a tohle a teď tam jakoby přijelo to gestapo a scéna byla, že vyvádějí ráno v pět z těch domečků chlapy, vezou je do koncentráku a ty ženy je nechtějí pustit a děti a prostě taková hrůza a teďko vlastně tohle, no a moje scéna byla, že skáču na toho muže, nechci ho pustit a ten jeden, ten gestapák mě vlastně takhle kvérem odrazí na zem a já spadnu a já vlastně letím za ním a křičím a chytám ho, prostě takováhle scéna. Byly tam maskérky, který byly Polky, musím vám říct, když tam najely ty stovky těch komparzistů v těch gestapáckých kostýmech, to jsme ještě jenom zkoušely. Ty Polky se začaly klepat, úplně hystericky začaly plakat, to bylo tak, tak silný vůbec jako se na to dívat a vlastně jsme všichni věděli, že to je jenom jako, ale to bylo neuvěřitelně silný. Tam těch scén bylo víc, ale tahleta teda speciálně pro mě. No a potom teda že pojedeme naostro, v pořádku, akce, tohle, teď jsme to rozjeli, hrajeme a ten komparzista gestapák se do toho tak neuvěřitelně vžil, že mně tím kvérem tak, tak dal vlastně tou, no kvér, to je prostě ta puška, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo pažbou asi.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
... pažbou, ano, že mi zlomil žebro, já jsem spadla vlastně na hlavu, rozsekla jsem si ruku, ale já jsem to považovala, já jsem vůbec necítila bolest, my jsme to prostě dohráli. Ten Juraj to nechal, on to viděl, ze mě crčela krev, dohráli jsme to, on asi po 5 minutách řekl stop, teď úplně zešílel prostě, řekl sanitka, sanitka, sanitka, já jsem říkala ne, ne, ne. V pohodě prostě, nemáte tady někdo vodku jako, já jsem měla jenom lehce rozříznutou ruku, jak jsem spadla na ten štěrk, ale to, že mám naražený nebo zlomený žebra, to jsem ještě v tý době nevěděla jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy pijete vodku teda?
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Nepiju, ale já jsem potřebovala na dezinfekci, já vím, no tak mě prostě nic jinýho v tu chvilku nenapadlo, že jo, což je normálně běžná praxe, ale spíš jsem chtěla mluvit o té chvíli, jak to bylo neuvěřitelný celá ta, že skutečně jste měl pocit, že tam jste, že to prožíváte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já si myslím, že jsem se nespletl, protože takhle to působilo ten film i na nás jako na diváky.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to neobyčejně silný a vynikající film Juraze Herze. Zahrála si v něm stejně jako dnes v Tandemu Veronika Gajerová. Veroniko, moc děkuju za neobyčejně zajímavé a příjemné povídání, i když s takovým dramatickým koncem. Ať se daří a prostě kamkoli vkročíte, na co sáhnete, zlomte vaz.
Veronika GAJEROVÁ, herečka
--------------------
Děkuju, já vám taky všem přeju všechno dobré. Děkuju vám.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
