Větrný mlýn u Budišova poháněl dvě pily a mlel obilí. Dnes je z něj kamenné torzo bez lopatek
Přibližně kilometr severně od Budišova, na místě zvaném Věterák, stojí asi dvanáct metrů vysoká kamenná kruhová věž. Tedy spíš její zbytek. Kdysi to totiž býval funkční větrný mlýn. Dnes stojí na soukromém pozemku a snem majitelů je kulturní památku opravit.
Mlýn patřil k budišovskému panství, které do konce druhé světové války vlastnil rod Baratta-Dragono. Postavený byl v době romantismu v letech 1837 až 1838. Mlel obilí a poháněl dvě pily.
Z části budovy, ve které byly umístěny technologie mlýna i pily, je dnes obytná chalupa, z vlastního větrného mlýna zbylo jen nezastřešené torzo. Majitelé pozemku by rádi technickou památku postupně opravili a komunikují proto s památkáři.Je zvláštní, že se k tomu mlýnu nenašly žádné dokumenty ani malby,“ říká majitelka mlýna Jitka Tesařová. Stále doufá, že někdo v okolí Budišova nějaký obrázek vlastní a pomůže vytvořit původní podobu stavby. V současné době se majitelé snaží o to, aby mlýn dál nechátral. Proto by mu rádi pořídili alespoň střechu.
Majitelům mlýna se nedávno podařilo získat dobové nákresy ze Zemského moravského archivu. Existují i fotografie z druhé poloviny 19. století. Na nich je ale mlýn už bez lopatek. „Tady se traduje, že mlýn zničili Prušáci v rámci rakousko-pruských válek kolem roku 1866,“ dodává Jitka Tesařová. Podle fotografií ze začátku 20. století je zase zřejmé, že byla stavba využívaná jako rozhledna.
Mlýn stojí, jak říkají místní, na Zrádném kopci. Na turistických mapách je ale psáno Věterák. Od silnice mezi Hodovem a Budišovem na Třebíčsku k němu vede polní cesta. Pozemek s větrným mlýnem je soukromý a oplocený. Před plotem stojí informační tabule s mapou, fotografiemi a popisem historie stavby. Po domluvě majitelé pozemku rádi návštěvníky pustí dovnitř, aby si památku prohlédli zblízka. Do útrob mlýna ale vstup není z bezpečnostních důvodů možný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.