Vladimír Visokai v Tandemu

Vladimír Visokai v Tandemu

V Tandemu byl s Janem Rosákem doc. MUDr. Vladimír Visokai, PhD., přednosta Chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Prozradí, z jaké rodiny pochází, jak si stojíme ve srovnání s Evropou s počtem výskytu rakoviny tlustého střeva, dále se dozvíte, jestli existuje nějaká účinná prevence tohoto onemocnění.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Příjemné chvíle u rozhlasového přijímače vám z Tandemu přeje Jan Rosák. "Stydíme se, a proto umíráme," tvrdí můj dnešní host. Já moc dobře rozumím, o čem hovoří a vy pochopíte okamžitě. O zhoubném nádoru tlustého střeva a konečníku se totiž lidé stydí mluvit, přitom většina těchto karcinomů bývá prevencí jednoduše odhalitelná. Jenže pacient k lékaři nezajde a nesvěří se mu, protože se mu nezdá, že by měl někomu sdělovat své problémy s vyměšováním. Tak i takové zkušenosti má určitě přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, pan docent doktor Vladimír Vysokai. Dobrý den.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě v Tandemu otevřeme také tuto oblast, ale nejprve, pane docente, se budeme věnovat trošičku blíž vám, a to, když jste byl úplně maličký, ovšem až po písničce.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před písničkou jsem vám slíbil, že si s panem docentem Vysokaiem budeme povídat o tom, jaké to bylo, když byl úplně maličký. Já teď myslím úplně maličký, to znamená od vašeho narození. Zkusme to vzít přímo od Adama, tedy od Vladimíra malého.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak já jsem teda ročník již starší, já jsem ročník 1943 a narodil jsem se v Prešově. Prešov byl slovenskej a Košice byly maďarské.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, vaše příjmení napovídá spíš do toho maďarského směru, viďte?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Určitě ano. A moje maminka měla takový zvláštní vztah z k těm Maďarům. Docela bych řekl, že paradoxní, protože nakonec si vzala Maďara. U nás se doma jako, pokud jsme děti neměly něčemu rozumět, neměly něco slyšet, tak začali mluvit maďarsky. Prostě žili jsme v Prešově od narození, od toho roku 1943 do osvobození a pak, protože jsme byli vybombardováni, tak nás přesunuli do Košic, kde jsme získali normální bydlení. Moje matka byla celý život v domácnosti a můj otec jezdil s vlakama, rychlíkama jako strojvůdce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako strojvedoucí?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano. Takže já jsem v zásadě vyrůstal v Košicích. Mám ještě jednoho bratra. A moje jméno pochází od mého pradědy, který se narodil někdy v Sedmihradsku a prakticky neuměl nic jinak mluvit, než maďarsky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Znamená něco Vysokai?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že to bylo původně slovenské jméno jako Vysoký, který bylo zmaďarštěno tou koncovkou "ai".

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, jestliže má někdo takovou šanci, jako jste měl vy a má tatínka strojvedoucího, nezlobte se na mě, ale já jako malej kluk, já chodil na nádraží, já to obdivoval a vy jste měl šanci se přímo svézt. Svezl vás tatínek někdy?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Nemohu říct, ne, nesvezl mě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to možný? To se nesmělo na lokomotivu?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To se nesmělo, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, jo takhle.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Zřejmě se nesmělo a já jsem ani takovéto přání nevyslovil, tak si myslím, že ... Ono totiž to obnášelo poměrně velké vzdálenosti a pak zase velkou vzdálenost zpátky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
S tím dítětem se někde táhnout někde, já nevím, jak to fungovalo přímo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si taky nedokážu představit.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To si neumím představit. Třeba bych někde musel spát v nějaký noclehárně nebo něco.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, jednoduchý to asi nebylo, v depu někde, viďte.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
A asi myslím, že by mě moje máma nepustila.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jestliže teda jste neměl touhy takové železničářské, tak jaké byly?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
No, moje máma byla Slovenska, žila poměrně dost let v Praze a v zásadě ona mě hodně zformovala. Měla zvláštní názor, měla vyhraněný názor právě ze svých zkušeností z toho pobytu v Praze velmi pročeský. Takže celou dobu víceméně mi naznačovala, že obě děti, to znamená, já s mým bratrem, který je starší ode mě, že bychom měli študovat, ale v Praze. Protože slovenské školy jí připadaly jako nedostatečné. A aby toho nebylo dost, tak v zásadě pracovala na tom, to jsme ji zklamali, že až tu školu teda dokončíme, pokud se teda do tý Prahy dostaneme, tak máme emigrovat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda, vážně? Ona takhle až dopředu jako ...?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak, tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kam myslela, jako směrem na Západ, dál ještě?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To rozhodně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Východ asi ne?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Rozhodně ano, čím dál od toho Východu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně, jo takhle?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, takhle. V tom jsme ji zklamal já i můj bratr, protože žije, on na Slovensku, já tady.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zůstali jste tady. No, to je ovšem teda opravdu hezký. No, ale na tu medicínu, to vás tedy jaksi maminka nasměrovala, nebo vy sám?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
No, na tu medicínu, tak víceméně pracovala na tom poměrně dost vytrvale a opatrně, aby nevyvíjela nějaký mimořádnej tlak na mě. A já jsem si podal přihlášku na medicínu do Prahy, tam jsem dostudoval v Praze a zůstal jsem v Čechách.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže maminka řekla: Náš Vláďa bude určitě lékař.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak, dobrej doktor.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O začátcích lékařské kariéry mého dnešního hosta, pane docenta Vysokaie si popovídáme ještě samozřejmě v našem Tandemu dost a dost. Ale já teď trošičku v čase přeskočím a dostanu se do současnosti, protože jestliže máme možnost se trošičku zamyslet hlouběji nad něčím, tak já bych nepochybně navrhoval to, co je dneska dost diskutovaný problém, hodně se to zdůrazňuje, člověk to vidí pořád v tisku, v novinách, dokonce na billboardech vidíte významné osobnosti, které říkají: Nenechám si zničit svůj život, svou kariéru, protože si myslím, že je potřeba jaksi se věnovat zrovna intenzivně nebezpečí onemocnění tlustého střeva a podobně. Myslíte si, že je to opravdu takový, pane docente, takový současný veliký problém, že je potřeba to takhle akcentovat?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak rozhodně problém to velký je. Rozhodně Česká republika bohužel je na předních místech ve výskyty rakoviny, nejenom tlustého střeva, ale třeba i slinivky břišní. Přitom ta slinivka břišní patří v zásadě mezi ty nejzhoubnější nádory v lidském těle. A je zajímavé, proč se tento národ octnul na takhle předním místě?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, se chci zeptat.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
V čem je problém? Bojujeme ještě s Maďarama občas, buď ti Maďaři jsou a střídáme se, buď u žen nebo u mužů, ale vždy ..., v zásadě se sleduje incidence, incidence nádoru, to znamená, výskyt nádoru na 100 tisíc obyvatel nově zjištěných na rok. Takže my dosahujeme asi 75 nových nádorů na 100 tisíc obyvatel. Když si to vypočteme krát 10, máme milión, krát 10 máme 10 miliónů, to znamená, 100x75 je 7500 nových případů ročně, nových případů u rakoviny tlustého střeva. Je to velmi komplexní. Rozhodně je řada věcí, o kterých se může říct, že by mohly být jedním z faktorů, který může vyvolávat jako určitou dispozici. My je v zásadě můžeme rozdělit, že jsou jako heredity, jako dědičné, pak jsou nádory, který jsou vyloženě, známe linii několik generací, kteří zemřou na jeden typ nádoru, respektive postižení jednoho orgánu. A pak máme nádory sporadické, a ty jsou nejčastější.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možné, že by to bylo vyvoláno třeba druhem nebo způsobem stravování taky?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Samozřejmě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak si říkám Maďaři a my, jestli náhodou za tím není guláš třeba?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To asi ne, spíš tam je hodně červené maso, vysoké teploty, rožnění, grilování. Tvrdí se, že toto jsou faktory, protože samozřejmě při tom rožnění a vysokých teplotách, tam vznikají při tom smažení, tý teplotní úpravě tam vznikají toxické produkty, které by mohly vyvolávat prostě tvorbu tý rakoviny. Pak jsou ty polypózní formy, to znamená, že se vyskytujou polypy v tlustém střevě. A o tom to je, že se má to sledovat tak, protože ten polyp je zpočátku nezhoubný a postupně roste dál, až přejde do nádoru a pak už mluvíme o rakovině. Ten, tato přeměna toho polypu na rakovinný nádor trvá dlouho, 7 let až může trvat. To znamená, člověk chodí s polypem malým, který mu nevadí, ale výsledkem toho je, že se pravděpodobně, s velkou pravděpodobností zvrhne v ten nádor.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to tedy možné, že jak Maďaři, tak my trpíme jaksi větším výskytem této nemoci proti, že ji zanedbáváme, že jak Maďaři, tak my na to tak, abych to řekl stručně a jasně, na to kašleme, abychom chodili včas k lékaři?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Možný to je, protože kromě teda tý stravy, tý složky, i to je otázka poměrů těch složek v tý stravě, jestli je to maso, zelenina, která je převaha, jakých druhů masa, kolik se jí zeleniny. Tak my víme, že náš národ jako vepřové má velmi rád, co vesnice, tam všude je v každým baráku mrazák, kde je jedno až 2 prasata za rok a nikam nejdou. To znamená, že ty screeningové programy jsou již vytvořeny, už je vytvořenej screening rakoviny tlustého střeva a konečníku a přitom ten konečník je dosažitelný jednoduše pohmatem při vyšetření konečníku, prstem, že jo, takže to se dá snadno zjistit. Ale je otázka, jestli i ti doktoři to správně při příležitosti nějaký každého pacienta vyšetřuje a pak screeningová vyšetření, jak jsou uplatňována. Ono totiž, my musíme motivovat každého, aby se tomu podrobil. To znamená, že třeba platil míň zdravotního pojištění, pokud bude splňovat všechna screeningová vyšetření nejenom na tlustém střevě, ale mnoho dalších, a pak by se dalo říct, že pokud tam bude motivovanej, ten zaměstnavatel taky na něj bude platit míň a pak samozřejmě ho tam donutí k tomu jít. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že nejdůležitější je, aby si lidé uvědomili to, co jsem říkal, aby se přestali stydět, že to, co je od pasu dolů, prostě to není tabu, to by se mělo prostě ventilovat.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A na tom správném místě - u lékaře.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je pan docent doktor Vladimír Vysokai, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Lékař, který se zabývá samozřejmě nejenom, ale také léčbou, operacemi karcinomu tlustého střeva a s tím souvisejících oblastí. Dá se říct, že jste směřoval přímo, pane docente, k této medicínské oblasti, nebo jste se tam dostal náhodou? Protože lékař, když přichází jaksi na lékařskou fakultu, tak většinou buďto chce být chirurgem, že, jako takovým a nemá jaksi až takové specializační nároky, jako třeba tyto.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já myslím, že dneska už to neplatí, tě chtějí být chirurgem. Nemůžeme sehnat chirurgy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, ta chirurgie je velmi náročné povolání. Stačí se v dnešní době podívat do novin a pokud se jedná o problém aktuálně se zdravotnictvím, tak se pořád mluví o operacích. Nemluví se o tom, jestli ..., že nebude nikdo, kdo by komu změřil tlak, ale mluví se o tom, jo, ale oni budou muset čekat na operace, bude se ... 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Toho si všimněte, to se táhne jako nejsilnější argument. Takže dneska ti mladí lidi, ta chirurgie je náročná, dost často se nedá respektovat ani pracovní doba, prostě nezahouká siréna, neupadne nikomu lžíce z ruky, jde se domů až se skončí operace. Některé operace jsou velmi dlouhé, 8, 10 i více hodin máme operace u jednoho člověka. Ti lidi jsou unavení, doktoři, nejsou dobře zaplaceni, druhý den jdou do práce. Je to velice náročné a složité povolání. Takže já jsem se nedostal s tím, že bych určitě jako šel na medicínu s tím, že budu chirurgem a že budu dělat kolorektální karcinom. V zásadě já jsem po promoci nastoupil v nemocnici ve Slaném, což bylo tenkrát OUNZ Kladno a nastoupil jsem na gynekologii s porodnicí. Pracoval jsem tam 1 rok, velice se mi to víceméně líbilo a ta porodnice hlavně, ale pak jsem si připadal, že asi bych mohl dělat něco víc. Takže jsem byl vyměněn a přišel jsem na chirurgii, ale ještě další 3 roky, když bylo cokoliv špatně na porodnici, to znamená, chyběl jim nějakej člověk, tak mě ta strčili zpátky. Takže dost dlouho jsem nevěděl, kam patřím, jestli jsem gynekolog a porodník nebo chirurg. Od té doby jsem pak samozřejmě zůstal na tý chirurgii. No, v tom dalším vývoji samozřejmě, jako všichni, jsme museli se učit operovat vše a postupně já jsem začal inklinovat k nádorům z důvodu veliké náročnosti. To je taková určitá výzva, nádor nerespektuje žádný hranice toho orgánu, prorůstá dál a dál a pak jsou ty ..., a ta onkochirurgie je velmi často rozsáhlá, extenzivní, náročná pro pacienta i pro chirurga. A postupně jsem prošel těma oblastma, ale protože nejvíc karcinomů tlustého střeva a konečníku, tak v tom se samozřejmě nejvíc angažuju. Ale operujeme rakoviny slinivky, operujeme metastázy v játrech, odstraňujeme, často to děláme v jedný době, odstraníme metastázu a současně odstraníme primární nádor na střevě. Takže ten rozsah je poměrně širokej. Odstraňujeme žaludky, odstraňujeme jícen a jedeme vše.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, zadržte, aby tam něco zůstalo ještě, v nás.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ne najednou.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby náhodou někdo nenabyl dojmu, že dnešní povídání s panem docentem Vysokaiem bude jenom o takových zcela vážných až někdy hodně i smutných oblastech lidských činností, jako je utrpení na operačním stole třeba, nebo respektive při tom, když vás zasáhne taková těžká nemoc, jako ne karcinom, tak si taky popovídáme spolu o humoru. Když jsem se pana docenta ptal, koho by si z klasiků českého humoru chtěl vybrat, tak tady padalo pár jmen. Se všemi bych byl celkem srozuměn, ale najednou padlo jméno Lubomíra Lipského, nebo Mirka Lipského, mého opravdu velice oblíbeného herce a komika, a to jste se přiznal, že jste rodina s ním. To je úžasný.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, moje manželka je dcera Oldřicha Lipského, režiséra, který už je přes 20 let mrtvý. Takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale promiňte, ale natočil teda takové opusy, že to v podstatě, že je nesmrtelný, se dá říct.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že jeho filmy prostě mají obrovské kouzlo a velmi jemný a elegantní vtip a humor, takže samozřejmě dodneška se hrajou. Takže to byli bratři, Oldřich a Lubomír. Pak ještě byl jeden bratr, ale ten v 17 letech zemřel v Pelhřimově. Takže my jsme samozřejmě v kontaktu s Lubomírem Lipským a pravidelně se scházíme a já jenom s úžasem sleduju v jeho věku, čeho všeho, jakých výkonů ještě je dodneška schopen.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A on byl teď poměrně dost nemocen, co vám budu povídat, vy jste to musel prožívat určitě ještě intenzivněji. Ale všichni máme velikost radost, že se vrátil na prkna divadla a řádí tam neskutečným způsobem a dělá nám radost.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska díky vám, pane docente, udělá radost nám všem, i posluchačům naší stanice.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už člověk nemocní nemocí, která se nazývá třeba karcinom tlustého střeva, tak je to samozřejmě hrozně smutné, ale v té chvíli je důležité, aby se člověk dostal do rukou toho správného odborníka, přímo toho nejlepšího, třeba na stůl operační pana docenta doktora Vladimíra Vysokaie. Ale radši se tam nedostat samozřejmě, co si budeme povídat. Pane docente, já vím, že někdo prostě se tomu neubrání, protože je geneticky zatížen třeba, ale existuje i nějaká prevence? Pracujete taky na ní, nějaké prevenci, aby prostě se těchhle těch výskytů, nebo těch výskytů bylo co nejmíň?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ona je to otázka zase komplexní. Samozřejmě je to otázka edukace, je to otázka dietních návyků, je to otázka tý rodinný historie, rodinné anamnézy, jaký byl výskyt a je to otázka taky genetického vyšetření u těch nádorů, které my děláme. Já ještě jednou k tomu, že určitě se necítím jako nejlepším chirurgem pro kolorektální karcinom, i když děláme některé operace, provádíme si myslím, že v tom rozsahu jenom my v České republice. Takže dá se to dělat, a to je jednoduchý, to je, screeningové jsou ty programy, to znamená vyšetřit, nejdřív se lze na takzvané okultní krvácení. Okultní krvácení je krvácení, které nelze makroskopicky vidět ve stolici, není vidět na papíře, není vidět nikde, prostě je to tam, chemicky se prokáže za určitých standardizovaných podmínek přípravy, to znamená, že se nejí maso a podobně, aby to nebylo falešně pozitivní. Ta sensitivita není nijak vysoká, ale rámcově nám poskytne určitou informaci. Samozřejmě lepší je kolonoskopie, protože jestli někdo má provedenou kolonoskopii, tak my víme, že tam není žádný polyp a víme, že nemá, nejméně 5 let není potřeba dělat další vyšetření. Pokud je tam polyp a ten polyp se dneska snese bez operace při tom endoskopickém vyšetření, tak se potom sleduje jednou za rok, protože mezitím může vyrůst další polyp. Takže pokud by někdo pravidelně se podrobil na doporučení gastroenterologa, který to vede a řídí, tuhle screeningovou záležitost, to znamená tu preventivní složku, protože máme v zásadě 3 druhy prevence, to si myslím, je zbytečné do toho vstupovat, do nějakých dalších větších detailů, tak se dá včas zachytit karcinom. A včasný záchyt karcinomu, dá se říct, že zajistí 100procentní nebo 95procentní přežití 5letý u těchto lidí ve včas zachycených nádorech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, já už jsem o tom mluvil taky v úvodu, znovu to zdůrazním, že se spousta lidí stydí nejenom o tom mluvit, ale potom samozřejmě podstoupit nějaké to vyšetření. Možná by stálo za to jim teď říct, jaksi těm, kteří se k tomu třeba zrovna nemohou rozhodnout, že to asi není až tak úplně jaksi, no dehonestující už určitě vůbec ne, že by někdo je tam skandalizoval nebo to, ale že to třeba nebolí, nebo tak.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já zcela souhlasím, v tom jsou největší zbabělci muži.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsme, jsme takoví prostě, no.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Jsou největší zbabělci muži, hlavně podceňujou ty první včasné příznaky. Ty příznaky jsou naprosto nenápadné, že jo, občas příměs krve v tý stolici, on tomu nevěnuje, říká: Mám hemeroidy. No, katastrofa je, pokud se to nechá běžet, nenechá se to vyšetřit a někdo mu začne ty hemeroidy léčit, aniž by mu vyšetřil tlusté střevo. Takže u těch mužů ... A hlavně si musí všichni uvědomit, že pro nás vyšetření rektum, konečníku je naprosto standardní vyšetření, jako když někdo někomu vyšetřuje ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Krk. 

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
... jako břicho nebo vyplázne jazyk, tak je to, není žádný rozdíl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Berte to prostě, že jenom vypláznete jazyk na druhý straně, no, prostě hotovo.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ale, pane Rosák, já vám něco řeknu, když si vezmete, že na krabičkách cigaret budou stále strašnější obrázky zkažených zubů a černejch plic, stejně to kupujou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda. Prostě jsme nenapravitelní.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze docent doktor Vladimír Vysokai, který se zabývá kromě jiného také operacemi karcinomu tlustého střeva a jak jsem říkal, těmi věcmi kolem. Ale karcinom, to je tak hrozivé slovo, které souvisí potom s jinými takovými dalšími hrozivými pojmy, jako metastázy a podobně, tak se chci zeptat, jestli váš lékařský obor není tak trošičku, ne bezvýchodný, ale trošičku smutný v tom, že vy nevyléčíte toho člověka, nebo málokdy, nebo možná se pletu, jaksi komplexně okamžitě tou operací, protože tady pořád hrozí nějaké ty metastázy. Takže ta nemoc může postupovat pořád dál. Jestli to není trošičku tak jaksi pro vás stresující?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Není. Ono totiž v dnešní době je v zásadě strategie léčby u těchto nádorů velmi dobře a dokonale rozpracována a platí tam určité zásady. To není nějakej dnes nápad někoho, tak tomu dáme, tomu nedáme. V první řadě vše se odvíjí od takzvaného stadingu, to znamená rozsahu nádorového onemocnění. Určí se, jak hluboko ten nádor v tý sliznici prorůstá do stěny, jestli jsou tam pozitivní další, podle toho se nám s každým stupněm navyšujícím se tou invazí do tý stěny narůstá pravděpodobnost, že jsou postižené lymfatické uzliny, mízní uzliny. Nádory se šíří jednak přímým prorůstáním, jednak krevní cestou se ta buňka utrhne a zachytí se nejčastěji v játrech a jednak cestou mízní. Ale v každém z nás, v každém okamžiku v nás kolujou nádorové buňky, skutečně nádorové buňky. Ale imunitní systém toho organismu je schopen je zlikvidovat a neumožní jim dál růst. V zásadě, když si vezmete, aby ten nádor rostl, když si vezmete, aby ten nádor dorostl do určité velikosti, musí být z něčeho živej. A on není primárně živý, on je schopen přijímat výživu z okolí třeba do velikosti 2 kubických milimetrů. A pokud si nevytvoří nové cévy pro sebe, tepnu, která to tam, tu výživu dodá a žíly, který ty metabolity odvede, tak on zmizí. Jakmile si vytvoří cévy, má otevřeno a má zelenou k tomu růstu, to znamená má přísun svůj má, jak se tomu dneska říká velmi populárně, je to zásobování jako logistický zázemí ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Náklaďáky, ano, tak?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak ano, tam je ta tepna. Takže si musíte uvědomit jedno, že to je jedna věc, že se určí přesné stádium onemocnění, vyhodnocuje se to s laryngologem, s onkologem, onkolog je naprosto jednoznačně jeden z velmi důležitých členů toho týmu, který toho pacienta léčí. Zatím u těchto nádorů platí, že zásadní je chirurgická léčba a vše další je komplexní, ale má obrovskou důležitost. A právě ty chemoterapie, respektive kombinovaný se zářením, maj zlikvidovat ty buňky potenciální, který jsou v okolí nebo i dál a ony maji i zlikvidovat ta ložiska, potenciální ohniska, o kterých my ani nevíme, jestli jsou, ale předpokládáme, že jsou od určitého stupně.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zajímalo by mě, pane docente, jestli ve vašem oboru se taky třeba objevují nějaké nové tendence, nové způsoby léčby, o kterých se samozřejmě určitě dovídáte a co je před vámi jako takový jako zásadní třeba problém, se kterým se teď váš obor potýká?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak zásadní problém je v zásadě to, co jsme se zmínili, to je včasná diagnóza, toto je zásadní problém. Pochopitelně musíme vycházet z toho, že je obrovský vývoj techniky, jsou možnosti endoskopického řešení počátečních stádií, kterým se odstraní polyp, vyšetří se mikroskopicky, zjistí se, jaká je tam invaze, jestli je tam už ten nádor a jaká je hluboká invaze. A buď je to dostatečný, tak je to ošetřený definitivně, není to dostatečný, musí se operovat a odstranit ten postižený úsek. Musíte si uvědomit, že je obrovský rozvoj v léčbě jiné, než chirurgické. Je tady otázka tý extenzivity. Vlastně 100 let se hádaj chirurgové, nebo už víc než 100 let se hádaj chirurgové, jak daleko se mají odstranit spádové uzliny. V tom si myslím, že jsou, bych to nazval, že existuje východní a západní medicína. Já jsem teda zástupcem spíš tý východní medicíny, ne z těch Košic, ale já jsem z toho, že jsem strávil několik měsíců v Japonsku na špičkovém chirurgickém pracovišti Národního centra pro rakovinu Japonska v Tokiu. Takže tam jsem se spousty věcí viděl, naučil a hodně mě to zformovalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem se liší ty 2 styly nebo způsoby?

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ono je to velmi složité, protože je to dáno mentalitou. Japonský chirurg prostě operuje třeba žaludek, celej život operuje žaludek a možná přilehlou část jícnu a třeba udělá jen 2 denně. Já si neumím představit, že bych to zvládnul, že bych to takhle mohl dělat. A jsou schopni v těch uzlinách si vyhrát a do značné šířky a se značnou extenzivitou. Ono se o to pokoušela i západní medicína, ale můžou být větší komplikace, i když už se to srovnalo, výskyt komplikací, krevních ztrát a podobně a dohání se to chemoterapií, respektive zářením. Ten Západ od tohoto typu operování trošku ustoupil a doplňuje to právě tou chemoterapií. Ti Japonci byli konzervativní k tý chemoterapii a více spoléhali na to, co oni vyndaj. A samozřejmě ideální stav je kombinace obou metod. Takže nového je, že se prokáže na prospektivních randomizovaných studiích, že nemá smysl dělat extenzivnější, rozsáhlejší odstranění třeba mízních uzlin, než je určitá hranice. Pak to srovnání těch dvou souborů svědčí o tom, že není lepší přežití u toho s tou extenzivní, tak se poslušně vrátíme zpátky do řady a budeme dělat tak, jak to máme prokázáno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v podstatě, tak my jsme mezi těmi 2 vlivy, takže budeme tou, jít tou zlatou střední cestou.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Asi tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc vám děkuju, pane docente. To byl přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, pan docent doktor Vladimír Vysokai dnes v Tandemu. Moc děkuju za vaši návštěvu, za váš čas a přeju samozřejmě hodně spokojených vyléčených pacientů.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Děkuju za pozvání.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.

Doc.MUDr. Vladimír VISOKAI, PhD.,, přednosta Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Na shledanou.