Vodě z minerálních pramenů v Hronově se lidově říká „prdlauka“. Vyvěrá v parku Aloise Jiráska
V parku Aloise Jiráska v Hronově v Královéhradeckém kraji vyvěrají dva minerální prameny: Hronovka a Regnerka s alkalicko-železitou vodou. Sice příjemně nevoní, ale mají léčivé účinky. Lidé se u nich osvěžují nebo si vodu z nich čepují s sebou z novodobého prameníku. V jejich blízkosti pak mohou odpočívat na lavičkách, nebo i sportovat.
Areál hronovského městského parku Aloise Jiráska se nachází na levém břehu řeky Metuje. Po revitalizaci v roce 2018 se stal místem, které vybízí k procházkám i k relaxaci. Nabízí příjemné posezení, možnost pikniků, dvě dětská hřiště, venkovní fitness i malý přístav u řeky.
Jen kousek od rodného domu Aloise Jiráska stojí na začátku hlavní promenády spisovatelova bronzová socha v nadživotní velikosti od akademického sochaře Josefa Malejovského a v její blízkosti i malá veřejná knihovnička, kde si návštěvník parku může zdarma vypůjčit knížku.
Lipové stromořadí zakončuje plato s prameníkem, do kterého je přivedena minerální voda z pramenů Hronovky a Regnerky. Pro mírný zápach po sirovodíku se kyselkám lidově říká „prdlavka“ (místně prdlauka).
S lázeňstvím v Hronově začal Josef Jirásek
Hronovská minerálka vytékala na louce u řeky Metuje už v dávné minulosti. V první polovině 19. století si kněz Josef Regner-Havlovický všiml nejen zvláštního zápachu, ale i rezavě zbarvených usazenin v místech, kde prameny vyvěraly. A tak na místě vznikla studánka s pramenem železité kyselky.
Josef Jirásek, otec slavného spisovatele věděl, že na jeho pozemku volně vtékají do řeky Metuje minerální prameny a rozhodl se založit lázně. Tento vizionář začal kolem roku 1869 budovat vyhřívané vany, převlékárny a zázemí. Doba pro lázeňství ve zdejším kraji ale nejspíš ještě nebyla zralá, nedařilo se mu splácet úvěr a jeho lázeňský projekt skončil. Pozoruhodné a motivující je, že i dnes hronovští věří, že by se lázeňského ruchu mohli ještě dočkat.
Do hledání minerálky se město Hronov pustilo ve čtyřicátých letech minulého století. Roku 1943 objevilo kyselku, silně železitou, s oxidem uhličitým, s minerály i s ionty kyseliny arzeničité a sirovodíku, ale na stavbu lázní za války nedošlo. Právě tehdy byly přírodní léčivé zdroje pojmenovány jako Hronovka a Regnerka.
Pro vyvěrání obou minerálek začal po válce fungovat společný prameník, v sedmdesátých letech dostal podobu pískovcové zdi, od roku 2013 má moderní nerezovou úpravu.
Kyselky mají blahodárný vliv při vysokém krevním tlaku, tělesné vyčerpanosti, prospívají v počátečním stádiu sklerózy. Podle informační tabule obsahují větší množství arzenu, železa a manganu, a proto jejich pití není vůbec vhodné pro děti do pěti let a těhotné ženy.
Minerálka má zásaditou reakci a je schopná rozkládat ledvinové, močové a žlučníkové kameny. Kromě železa obsahuje také vápník, hořčík, jód a síru. Doporučuje se pít nepravidelně, v malých dávkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.