Vodní hrad v Budyni nad Ohří ukrývá alchymistickou dílnu. Zažila Tycha de Brahe i Edwarda Kelleyho
V bývalém královském městě Budyně nad Ohří v Ústeckém kraji stával v polovině 12. století dřevěný královský dvorec. Na počátku 13. století ho Přemysl Otakar II. nechal přestavět na kamenný hrad s vodním obranným systémem. Vodní příkopy za kamennými hradbami se táhly nejen kolem samotného hradu, ale i celého královského města.
V roce 1336 získal Budyni od krále Jana Lucemburského Zbyněk Zajíc z Valdeka. Největšího rozkvětu dosáhl pak hrad za Jana IV. Zajíce a Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka, který proměnil hrad na pohodlné renesanční zámecké sídlo. A pod vlivem svého přítele krále Rudolfa II. na něm založil proslulou alchymistickou dílnu a hostil slavné alchymisty z celého světa.
Dnes je alchymistická kuchyně součástí Jandova muzea. V něm jsou k vidění exponáty, které mapují život Budyňských od pravěku až do doby jejího zakladatele, archiváře Antonína Jandy, včetně předmětů pocházejících z městské šatlavy. Jako například ceník za služby kata. V té době na hradě působili proslulí alchymisté - Tycho de Brahe, John Dee, Edward Kelley nebo náš nejslavnější alchymista Bavor Rodovský, který zde sepsal první českou kuchařku.
Nejstarší vycpanina v Čechách
Zlatý sál zdobí nástěnné fresky ze života Zajíců z Házmburka. Na jedné je vyobrazen krokodýl, kterého si Jan IV. Zajíc přivezl živého z Egypta, při zpáteční cestě z Palestiny. Krokodýla, nejstarší vycpaninu zvířete nejen v Čechách, můžeme spatřit v předsálí obřadní síně, v prostoru bývalé komnaty Jana Lucemburského.
Kromě unikátního vycpaného exempláře krokodýla, kterého Jan IV. Zajíc vypustil do hradních vodních příkopů, upoutá návštěvníky i dobový obraz opevněné Budyně z knihy Diadochos Bartoloměje Paprockého.
Během letních prázdnin se na hradě v Budyni nad Ohří můžete i skvěle pobavit. Zváni jste na tradiční akce Budyňského léta, jakými jsou Keltský kruh, Budyňský poutník či Bitva o Budyň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.