Vojanovy sady na Malé Straně patří k nejhezčím a také nejstarším pražským zahradám
Vojanovy sady na Malé Straně se řadí mezi rozlohou nejmenší, ale zároveň nejhezčí pražské zahrady. Přestože se nacházejí v úplném centru historické Prahy, vysoká zástavba domů a zdí sem hluk velkoměsta nepustí. Návštěvníky čeká ticho a klid, pávi, ovoce na stromech a zajímavá architektura.
Historie Vojanových sadů sahá až do středověku. Kdysi bývaly zahradou, která vznikla současně se založením biskupského dvorce roku 1248. Při budování kláštera bosých karmelitek u svatého Josefa se v 17. století staly klášterní zahradou. V 19. století byly pak částečně přeměněny na anglický park.
V roce 1919 získal zahradu do svého vlastnictví stát a ta se tak stala součástí areálu ministerstva financí. Teprve v roce 1954 byla zpřístupněna veřejnosti. Při té příležitosti dostaly sady jméno po význačném českém herci Eduardu Vojanovi, který v sousedství bydlel. Po povodni roku 2002, kdy vltavská voda Vojanovy sady zatopila do výše téměř čtyř metrů, musely být revitalizovány.
V sadech objevíte kapli svatého Eliáše v podobě grotty (umělé jeskyně), barokní kapli svaté Terezie z Ávily a bývalou kapli svatého Jana Nepomuckého, ve které je dokonce možné posedět. Vyhlídková terasa je od zahrady oddělená schodištěm a stojí na ní kašna ve tvaru čtyřlístku. Na pravé straně objevíte funkční sluneční hodiny. Projít se můžete okolo jezírka, kochat se krásou vzrostlých jehličnanů, a to v části přetvořené na anglický park.
Do Vojanových sadů je možné vejít jediným přístupem, pár kroků od stanice metra Malostranská, bránou ve zdi z ulice U Lužického semináře. Napravo od vchodu je stranou hlavních cest dětské hřiště. Je umístěno za vzrostlou zelení, která tlumí zvuky případných dětských hlasitých projevů, takže děti a dospělí se vzájemně neruší.
Není tu žádná restaurace ani občerstvení, jen stromy, květiny, lavičky, včelí úly a pávi. I proto je do Vojanových sadů zakázán vstup se psy. Otevřeno je podle ročního období, teď v září od 8 do 19 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
