Vratislav Ebr - bývalý knihkupec a spisovatel
16. listopad 2012
I v pátek 16. listopadu odstartovala talk show Tandem Jana Rosáka. Jejím hostem byl bývalý knihkupec a spisovatel Vráťa Ebr. Ten nám například řekl, co si myslí o knize v elektronické podobě a dozvěděli jste se, že knížky psal už v 10 letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem startuje a vy už víte, že právě s Tandemem v zádech vám dobrý den přeje každý den Jan Rosák. Můj dnešní host je nejraději zahrabán v knížkách, kterých za svůj život nashromáždil úctyhodné množství. Bývalý knihkupec, dnes sice důchodce, ovšem knížky nejenom čte. On v nich hledá to, co jiní přehlédnou. Třeba větu, myšlenku, kterou si zaznamená. Z těchto drobností pak tvoří malá, roztomilá dílka, knížky pro potěchu ducha. A tak vznikly půvabné tituly jako Nejen bonmoty a citáty o jídle všech chutí nebo Nejen bonmoty a citáty o životě nahoře i dole. Prostě správný důchodce, který si hraje. V tomto případě se slovy a myšlenkami. Pozvání do Tandemu přijal bývalý knihkupec, spisovatel, kamarád Vratislav Ebr. Vítám tě, Vráťo, ahoj.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ahoj, ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, s tvou výřečností to pro mě nebude dneska lehké. Takže než se nadechnu, prosím o režii o úvodní písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, já o tobě vím leccos. Dokonce my jsme spolu léta pracovali.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
V minulým století.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V minulým století, ano. Na takovém úžasném rozhlasovém pořadu, který se jmenoval Velké hlavy, kde ty jsi byl docent, já jsem byl prezident Velkých hlav. Moc se nám to líbilo, moc jsme si tam jaksi užili. Ale přestože jsi mi o sobě řekl, tak já o tvým dětství nevím v podstatě nic. Až teprve, když jsem se na toto naše setkání připravoval, tak jsem zjistil, že tvoje dětství bylo velice dramatické.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, tak dramatické bylo, protože můj strýc, neboli bratr mé maminky, byl atentátník na Heydricha Valčík, takže celý ten osud těch parašutistů, který končil pak v kostele v Rösslově ulici, to všichni víme, kdo to trochu sleduje. Takže po zatčení a po celém tomhle tom konci zatkli i celé příbuzenstvo všech vlastně atentátníků, tedy i mé rodiče, kteří bydleli kousek od Valašských Klobouk ve Střelné. Maminku zrovna ještě gestapo sebralo tam na poli. No, takže byla zavřená potom na Pankráci. Tři děti měla už, čili vlastně mí tři sourozenci a toho čtvrtej, toho teprv čekala, to jsem já. Takže já jsem se narodil vlastně ve věznici na Pankráci, to bylo v říjnu. Potom jsem byl předisponován do Krče. To byl dům přísně střeženej gestapem s tím, že tam všechny děti, které byly umístěny, že se potom později dostanou na přeněmčení do Německa. A tam jsem vlastně přišel v roce 42, poněvadž tři měsíce, čtyři měsíce po mém narození pak maminku popravili v Mauthausenu. Tatínka tři dny po mém narození. Ten vůbec nevěděl o mně nic. Takže já jsem vlastně vyrůstal v tom domově, kde jsem neměl ani jméno, patrně jen číslo a ty tři roky jsou odepsané, nevím o tom nic, nepamatuju si nic. Žádné hrdinství to u mě není. Já si vždycky vážím jen těch, kteří to takhle prožili a vodskákali, tedy i mí rodiče a příbuzenstvo. A teprve po těch třech letech, tak tam potom přišli bezdětní manželé Ebrovi, kteří chtěli mít dítě, adoptovat si, sami ho nemohli mít. Takže tam se rozhodovali. Dokonce tam nabídli nějaké cikáně, takový dítě trošku plachý a pak takovej jeden živel neukázněnej, to jsem byl já. Oni řekli: "Tak my si ho vezmeme." A tak jsem se dostal do rukou této rodiny. Na Hanspaulce jsem pak vyrůstal čtyřicet let v Dejvicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni ti dali i jméno Vráťa?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Oni mi dali na ten den, kdy si mě vzali, 9.prosince. A tam na té Hanspaulce, tam byla vila, krásný prostředí. A já mohu říct, že lepší rodiče bych nemohl mít. Byl jsem vychováván až nezdravě, řeknu, s prominutím jako jedináček, rozmazlován. A už od začátku mě pak bavilo loutkové divadlo a dělat šaška dětem a tak. Zatímco mí rodiče, to byli chemici, vědci, dokonce otec se stýkal s Heyrovským, byl naším hostem tam. Čili, vůbec jsem nepojímal chemie, nějaká fyzika, technika, táta měl doma laboratoř taky a tak. Tak tohle šlo mimo mě, ale rodičů jsem si vážil, tam jsem vyrůstal. A rostl jsem, rostl jsem, až jsme se dneska spolu tady setkali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi to vzal trošku hákem. Já se tě chci zeptat, měl jsi už profesní touhy jako kluk?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, já mám dokonce schovaný, v deseti letech jsem si už psal knížky sám pro sebe. Řekl jsem si asi, že všichni ostatní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej jako spisovatel, jo?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano. Tak to jsem si psal. A pak jsem si opisoval a hlavně jsem si psal divadelní hry, loutkové. Ne, že bych chtěl konkurovat někomu. Tak to mám jenom v archivu na památku, jak už jsem byl blbej tehdy. Pak jsem si dělal kroniky, já mám 11 velikých, tlustých kronik, které jsem si vedl ještě na Smíchově, když jsem měl Arbesovo knihkupectví. Ty, Honzo, těch fotografií lidí, který byli našimi hosty na autogramiádách. A dneska si řekneš, už je to všechno jinak a už tady nejsou mezi námi. Je v tom kus toho utíkajícího času. Nicméně i ty kroniky jsou svým způsobem literárním dílem. A já o sobě říkám, že nejsem ani spisovatel jako spíš sepisovatel. Já jsem archivář. Já si zaznamenávám, sepisuji a teď se dostávám ke knihám. A z tohoto místa, poněvadž to beru i jako pracovní jednání, já ti musím moc a moc poděkovat jako prezidentovi Velkých hlav. A možná, že si vzpomeneš, my jsme měli vždycky za úkol zadané slovo, cizí slovo, o kterém nikdo nevěděl, co to je a my jsme měli se z toho prominutím vykecat. A ty jsi mi schovával ty slova, tak já jsem to nazval jako hrátky s češtinou. To je tvoje dílo svým způsobem. A tady jsou všechny ty otázky, které přišly do rádia. Jak si představují blembák třeba. Nebo tady byla taky otázka, kde jsem ochutnával kozí cecky. Dokonce čím mě okouzlil sermek. Tady odpověděl mi Saudek: "Obávám se, že by mne nezajímal." On je to šachový velmistr jugoslávský, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, Vráťo, neprozrazuj ještě tuhle tu úžasnou záležitost. Zavři, protože to za chviličku zase otevřem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože už v podstatě můžu tušit odpověď, kterou mi Vráťa Ebr dá, tak se ho zeptám. Vráťo, prosím tě, teď v současné době, kdy myslím jaksi pár měsíců, ale už dokonce několik let, kdy se vedou takové diskuse, jestli má kniha ve své tištěné podobě budoucnost, nebo jestli už v budoucnu budeme číst jenom elektronické knihy, tak na které straně té barikády stojíš?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Já věřím, že kniha nezanikne, že zůstanou ty tištěné stránky. Já jsem člověk, který patří k té menšině, já jsem ještě ten těžký velký blbec, který nemá ani email.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty nemáš email?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ne, já nemám email. Mně ho obhospodařuje známá, která bydlí na druhém konci Prahy. Tak ta vždycky naznačí, jak jsem na tom špatně. Ale knihy se dostávají všechny, dopisy, žádosti, přání a tak dále, tam mně to přidává. Jednou za čtrnáct dní tam přijedu, dostanu celej štos dopisů a doma pak odpovídám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že po velkým přemlouvání máš aspoň mobil teda.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Mobil mám, ano, mobil mám a veškeré knížky, které dělám, tak píšu na psacím stroji. Mám tři psací stroje. Dva už jsou stejně nefunkční a jeden, ten mám a na ten nedám dopustit. Takže to si všechno píšu. Něco někdy nakladatel přijme už tak, že si to sám přepíše a mávne nade mnou rukou a pak mám ještě jednu dobrou známou, která v akademii je zaměstnaná a ta mi doma zase ještě přepisuje ty rukopisy. Pořád je to lepší na psacím stroji rukopis nežli psát svoji knihu ručně, jako to dělal třeba Švandrlík, který zásadně psal jenom pastelkama a bylo to nečitelný. Tak von má každej nějakej svůj styl, tak já mám psací stroj, jsem spokojen a dělám si knížky dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta elektronická podoba knížek je samozřejmě na postupu, to se nedá samozřejmě zastavit. Ale já tvrdím, že knížka jako taková v tištěné podobě má několik předností proti té elektronické. Mimo jiné to třeba, že když ji otevřeš, tak hezky zapraská a zavoní. Vonějí ty knížky?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Souhlasím. Naprosto, naprosto. Já si myslím totiž, že na čtečku se nedostane podle mě ani poezie ani umění, třeba taková Larusova encyklopedie, abych si to někde jinak prohlížel než v knihách a tak. Jako já myslím, že třeba vymizejí z knižního trhu autoatlasy brzy, když vidím ty navigátory, takže autoatlas bude za chvilku zbytečný. Bude celá řada knih, asi zanikne nebo se přesune z tištěné podoby do této nové podoby, ale tím neříkám, že by zanikly knihy a budu se těšit z toho, že budou vycházet dál a dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pamatuješ si ještě na takové ty knížky z tvého dětství, který tě jako poprvý vzaly a vlastně tě přitáhly k tomu čtení? Co to bylo za literaturu?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Pamatuju, dokonce mám asi dvě nebo tři schované. Jedna z těch nejstarších, to byl dobře známý tobě a vlastně většině lidí Josef Lada Říkadla. Šest korun stály, sto tisíc náklad byl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si ještě pamatuješ?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To jsem si ještě zjišťoval, když jsem se díval, Albatros to vydával kdysi, to je, no, šedesát let. Mohu říct, že dneska Ladova Říkadla vychází také, náklad asi menší. A ta šestka se tam objevuje, akorát že za tím je ještě nula, šedesát korun stojí. Kulihrášek třeba, později to byli Broučci. No, vidíš a už jsme zase u rukopisu. Jan Karafiát, autor Broučků, deset let pak nesměli vycházet Broučci a pak zase jo. Tak on hlavně teda uspěl nebo se proslavil nejen svou pohádkovou knížkou Broučci, ale i pětidílnými svými paměťmi, byl evangelický farář. A zásadně knížky nepsal jinak než husím brkem. A teď využiju rozhlasu, protože já už marně pátrám po jedné básni, kterou miloval Jan Karafiát Óda na husí brko. A měl to i jako motto někde prý. Mně to někdo půjčoval, pak jsem to odevzdal a já bych hrozně rád tuto báseň dostal zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím vás pěkně, jestli někde ví, kde by se nacházel Husí brk od Jana Karafiáta, tak pošlete to třeba. Kam? Ty nemáš email vlastně. Tak k nám do rádia na mou adresu a já už to Vráťovi předám.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Brk nebo ten text.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, rád předám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když má někdo tak rád knížky jako můj dnešní host Vráťa Ebr, tak pochopitelně nezůstane jenom u toho, že je buďto třeba jenom prodává nebo je čte. Ale Vráťa Ebr s knížkami dělá úžasné věci. Například se pamatuju, že když jsi ještě působil jako šéf slavného Arbesova knihkupectví na Smíchově ve Štefánikově ulici dnešní, tak jsi tam dělal už tehdy takové různé pořady, besedy, zval jsi tam slavné osobnosti.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, to bylo, já jsem tam přišel v únoru 1969, tam jsem byl potom do roku 92 nějak, že jo, 93.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je výdrž docela.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To je výdrž. A ty začátky byly hezké. My jsme dokonce deset let, když bylo trvání Arbesova knihkupectví, tak jsem si vymyslel, že k tomu uděláme takovou slávu, měl jsem tam cimbálovou muziku, rozdávalo se pivo, Petr Novotný tam potom křtil svoji desku Fešáci. To jsme dělali na Arbesově náměstí a kolem toho bylo potom rozruchu. Jindy zase tam byla akce, že i spisovatelé a herci mohou být knihkupci. Prodával tam František Nepil, Neprakta zmíněný, Vašek Hudeček k tomu tam hrál. A dneska už zmíněný Neprakta dostal jedinej on teda trojku z chování, protože on zásadně při prodávání řekl, že bude obsluhovat jenom dámy do třiceti let. A mně se to moc líbilo. Všichni pak dostávali i certifikát, že se stali knihkupci a ten se předával v Realistickém divadle tehdejším, nyní Labyrint a ředitel Jirka Frehár každému pak dával ten výuční list a kolem toho pak bylo divadýlko. Tak to byl takový vstup trošku bláznivý mezi ty knížky, protože samozřejmě na knížky jsme nezapomínali, jak ses ptal. My jsme vybudovali vedle té prodejny také expedici. My jsme měli dokonce sto čtyřicet tisíc členů, takže my jsme vlastně upoutali velkou pozornost na sebe právě dík té expedici, což byly inzeráty v novinách, Květy, Vlasta a to jsme všechno měli. Já jsem začínal ve dvou lidech. Tu prodejnu, když jsem přebíral, tak tam byla paní, která šla do důchodu, paní Šustrová a ona byla před tím sekretářkou Klementise.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vlada Klementise?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, ano. A tam pak dělala tu knihkupkyni, pak šla do důchodu. Já tam přišel, ve dvou jsme byli a pak se to rozšiřovalo díky právě i té expedici, takže nás tam pak bylo dvacet čtyři, protože jsme měli ještě velkou expedici u Karlova náměstí. A to už je pak nezáživný povídání asi, ale mohli bychom /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale co je určitě záživný, jsou ty tvoje půvabné tituly, které jsi vydal, ty nejen bonmoty a citáty o. Jakým způsobem tohle to vznikalo a z čeho jsi třeba čerpal? Odkud jsi to bral?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, tak já ti nelžu, že jedním takovým iniciátorem byly právě ty Velké hlavy, to nelžu. Jinak samozřejmě já sbírám, já vždycky jednou za rok jezdím stanovat na dva měsíce támhle na Slapské jezero. Tam já přijedu, tam mám stan, spacák, tam šest, sedm banánových krabic, jenom staré noviny, třeba rok, dva roky starý. Já v nich pořád vystříhávám a hledám ne politiku, ne sport, ale právě to, co se týká kolem literatury, medailonky. To si pak zakládám. Já mám doma kolem padesáti krabic vod bot doma jako registračky, do toho si to zakládám. Takže tam v tom stanu jsem a já tam mám vedle stanu co? Stoleček ještě, psací stroj, já tam soutěžím, kdo je v datlování rychlejší, jestli já nebo pták zpívající. Ale je mi hezky a tak dvě knížky tam udělám. Miluji přírodu, miluji ten kraj, Častoboř a dokonce Častoboř, budeme z toho dělat i výstavu teďko a to si řeknem jindy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, a tohle to naše povídání v tomhle tom vstupu bys mohl zakončit nějakým hezkým bonmotem. Co ty na to? Abychom to doložili, víš.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Dobře, doložím to bonmotem, abych se dotkl tebe. A sice já jsem si vyhledal moje památníčky taky. Jak každej ví, tak ty jsem od začátku si vedl, mám jich skoro 185. V zápisu už se dostávám k číslu sedm tisíc, to mám zase kartotéky. To jsem našel tvůj jeden z prvních zápisů z 25.listopadu 88. Ale sem se to dneska hodí. Ta otázka, trneš, co? Lze to zveřejnit. Kterou knihu jsem nedočetl a proč? Tak tady se projevíš jako čtenář. Asi jsem taky nějakou vůbec nedočetl schválně nebo nedopatřením, ale pamatuju se na pár knížek, u kterých jsem dočtení schválně odkládal, aby mi vydržely co nejdéle. Třeba Zelňačku. To byla roztomilá knížka francouzského to, Renčín to ilustroval. A teďko, to jsem chtěl teď začít a tím teď zakončím naše krátké povídání, ty jsi dostal v prosinci roku 98 otázku, kterého autora jako prvního si přečtu v 21.století. Každej novej rok by se měl začínat srandou, jsi napsal. A zvlášť první rok nového století, takže si otevřu flašku a Švejka.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Těch osobností, které prošly i Arbesovým knihkupectvím. Je to dobře řečeno?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak bylo hodně. A mnozí z nich se stali přáteli Vráti Ebra, mého dnešního hosta v Tandemu. Ale nevím, koho by sis teď třeba vybral mezi klasiky českého humoru. Tak povídej.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Výborně. Tak teď je otázka, jestli je to jako spisovatel nebo vypravěč, co se týče humoru. A pokud by to měl být člověk, který intepretuje humor, mohu říct, že je řada lidí, které miluji a které rád poslouchám. Ale přiznávám, že jeden z těch, kterého mohu poslouchat pokaždé, už to znám i zpaměti, a to je Holzman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Felix Holzman je pochopitelně klasik z těch nejklasičtějších. Takže si zaslouží, aby si ho vybral Vráťa Ebr.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Děkuji.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťa Ebr, knihkupec jsi řekl, sepisovatel, nikoliv spisovatel. To se mi líbí. Ale já myslím, že i spisovatel. Ale třeba ty jsi byl taky zakládající člen Klubu přátel poezie, viď.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To je pravda, na to rád vzpomínám. To byl rok, vyučil jsem se, respektive do učení obor knihkupec jsem vstoupil v roce 1957, zvolil jsem tu knihkupčinu díky rodičům, ty mi jako tak napověděli. Říkali, hele, furt jsi v těch knížkách, tak si to zvol. A víš, proč jsem si to zvolil, a teď se za chvilku dostanem ke Klubu přátel poezie, nezapomněl jsem, i když bych měl právo mít sklerózu, je mi sedmdesát, ale to si pamatuju, že jsem si zvolil ty knížky, protože jsem zrovna v tu dobu četl Františka Halase, miloval jsem jeho poezie. A já jsem se v jeho vzpomínkách dočetl, že si zvolil také obor knihkupec, v Brně se učil. A hlavně, že vždycky zmizel z očí zákazníků a za regály si četl. A s tímto pocitem jsem přišel se učit, bylo to tehdy v Dejvicích na Kulatém náměstí. A mohu říct, že ty dva roky, co jsem se tam učil, tak jsem se snad jedenkrát nedostal někam v ústraní, abych si tam tajně četl, protože pěkně nás tam vedoucí, Hokr se jmenoval, Václav Hokr, tak nás proháněl, ale v dobrém. A po vyučení velmi brzy mě potom zařadili do funkce vedoucí knihkupectví na Příkopech. To byla prodejna, moc se mi líbila, já byl nadšenej. Ještě mi tam dali jednu slečnu tehdy, která velmi sečtělá, ale byla nešťastná ze začátku, protože řekla, že s tímhle tím ukecaným blbcem mám dělat v knihkupectví. Šla dost s takovou nejistotou a prostě votrávená. A mně jí pak bylo tak líto, že jsem se jí tak blízce ujal, až jsme se pak spolu vzali a máme spolu dítě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, to trošičku připomíná příběh Dalibora Vrány z Vrchní, prchni. Ty jsi byl taky takhle činorodej knihkupec?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, ano, akorát že tam nebyla ta roleta u mě. Ale místo rolety tam potom byl ten Klub přátel poezie. Protože, to se pamatuju, začali, ten klub vlastně vznikl na Národní třídě v Nakladatelství československý spisovatel. To byla ohromná myšlenka, základní řada, pak k tomu ještě přidali, obohatili to přidávanou gramodeskou, kde byl autentický hlas toho recitátora nebo toho básníka. Takže vycházely čtyři knihy ročně plus výběrová řada. A já nějak jsem tomu hodně napomáhal, spojil jsem se i ve spisovatelích, tak jsem se tam vlastně i seznámil s některejma lidma a Klubu přátel poezie jsme fandili. Na tu dobu to byl veliký počet. Vím, že jsme získali sedm set členů, což bylo hodně. Měli jsme z toho radost a poezii jsme potom rozšiřovali. Já jsem měl takové divadlo ještě na Staroměstském náměstí, takový klub, kde se dělala poezie, besedy. A když se to všechno pak už otočilo politicky, tak jsem říkal, už se vykašlu na klubové večery, na poezii. No a pak mě zlákali do /nesrozumitelné/ literární kavárny, kde děláme dodnes a kde také, vážení posluchači, vás zvu. Bude také naším hostem v příštím roce Jan Rosák.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak o /nesrozumitelné/ večerech si taky ještě popovídáme. Ale, prosím tě, když už jsme u Klubu přátel poezie, kdo je tvým takovým jaksi básníkem tvého srdce?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je jich, otázka, to jsi mě zaskočil. Takže já řeknu takhle, jede z těch hodně plodných autorů, myslím plodných jako, co se týče knih, je Jiří Žáček. Také dokonce do svých knížek s jeho souhlasem zařazuju vždycky nějakou básničku nebo citát, výrok, protože Jirka říká: "Vždycky mě tam připomeň, aby věděli, že jsem na světě." Tak proto i v těch knížkách mých se vždycky objeví jedna stránka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Žáčka nelze zapomenout, je to jeden z nejvtipnějších českých autorů.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vratislav Ebr tady zmínil večery v Salmovské poetické kavárně. Je to tak, se jmenuje kavárně, viď?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, Literární kavárna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Literární kavárna. Můžeš trošičku přiblížit ty večery, jak vypadají, kdo tam jsou a kdo tam už se objevil a objeví?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je to u Karlova náměstí nad kostelem Sv. Ignáce. Tyto pořady, klubové večery, což je vždycky kolem knih, je to s hudbou a v příštím roce to bude patnáctý rok, co to tam dělám. Jmenuje se Ebroviny. Lidi jsou zvyklí a líbí se mi, že mnozí tam přijdou, je to tak pro padesát lidí, že někdy přijdou a zeptají se: A kdo tady dneska bude? A oni už jdou naslepo, poněvadž vědí, že je tam vždycky někdo ze zajímavých hostů, chytrých lidí, lidí, který ledacos znají, poznali. To bych musel jmenovat, to by byla celá encyklopedie jmen. Měli jsme tam i Martu Kubišovou. Ale nezpívají, to zas třeba povídají, když jsou tam. A Jarda Svěcený, teď tam byla Páral Vláďa. Koho bys vzpomněl, no, Jirka Žáček, Pepík Fousek a tak dál. Jsou to příjemné večery. Vždycky začínají v 19.19, aby si každý pamatoval, kdy to je. A když jsi se zmínil o té salmovské, tak řeknu, co je taková novinka, a to musím teď pochválit nezištnost našich umělců a herců. Vyprovokovala mě k tomu Táňa Fischerová, která si posteskla, že poezie jakoby trochu bylo odzvoněno, že moc lidí na to nechodí, že si připravila tehdy Browningovou, Portugalské sonety s Honzou Kačerem a že snad dvakrát měli vystoupení a dál už se nějak nedostali s tím. A říkám, Táňo, a nechtěla bys to udělat v té salmovské? Ježíš, ráda. Ale řekl jsem popravdě, tam ale nemůžeme dát nějakej honorář, dáme ti hezkou knížku. "Prosím tě, Vráťo, copak budeme mluvit o honoráři? Přece přátelství a poezie, to je to nejvýš." A tahle ta moudrá, upřímná věta, poznámka, výrok Táni mě zaujal tak, že jsem si řekl, já budu oslovovat další a budu se ptát, jestli by zdarma chtěli tam dělat večer poezie. Honzo, když ti řeknu, to shrnu, každý poslední čtvrtek v měsíci děláme tyto poetické večery, jmenujou se Večery s Pegasem, čili mají tam vždycky ten svůj večer profesionálové mluveného slova. Byla tam Jana Paulová, Zorka Jandová. No, prostě teď zase už jsem zabředl v x jménech. Proč to říkám. Uvádí to Jarka Panýrková, patron, my máme i patrony těchto večerů, což je Valentýna Týrlová, v příštím roce v únoru tam bude mít večer poezie Vladimír Týrl, kterého si tam /nesrozumitelné/. A když ti řeknu, že celý příští rok je obsazený a že mi zavolala Valérie Zavadská: "Hele, ty tam děláš tu poezii, já bych si chtěla zamluvit. Máš tam volný září?" Říkám, to ještě dáváme dohromady. "Já mám pětapadesátiny, já si k narozeninám tam nadělám poezii a budu číst své básníky." Ano, platí, už to má tam zablokovaný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zadarmo. To je vzácnost.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
A teď vopravdu říkám, v rámci sponzorství mohu pochválit i Svatošovo nakladatelství. Ivan Svatoš je /nesrozumitelné/, s ním jsem taky dělal knihu o Praze Všechny krásy Prahy. Tak oni mi vždycky dají několik obrázků. A to je jako dárek pro účinkující. Vždycky ještě někteří nakladatelé mi dávají knížky v rámci sponzorství, to předávám účinkujícím. To je celé. Ale mám radost z toho, že ti, kteří tam jsou, tak, byl tam nedávno Honza Přeučil, všechny ty večery jsou příjemné. Je to takový dárek těm, kteří mají rádi poezii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je knihkupec, sepisovatel Vráťa Ebr, můj kamarád, se kterým jsme kdysi strávili spoustu času u rozhlasového mikrofonu jako Velké hlavy. A natropili jsme se spoustu legrace při tom. Aspoň doufám. A jestli si dobře pamatuješ, Vráťo, tak my jsme měli takové věrné posluchače. Například pan ombudsman Motejl, pan doktor, profesor Motejl byl naším věrným posluchačem. Ten nám taky čas od času volal.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Volal, psal, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to bylo opravdu hrozně povzbuzující a velice radostný. Mám radost, že ty jsi to včlenil také do téhle té knížečky. Můžeš ještě něco zacitovat, prosím tě, z toho? Protože to by byla škoda, abychom to nechali jen tak vyplynout.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Mohu říct, že dokonce jsme zakladatelem teď /nesrozumitelné/, že z toho uděláme celou jednu knížku kompletní, poněvadž tady vždycky vytrhávám do těch jednotlivých titulů. Tak třeba dám ti příklad, dostali jsme tam slovo serekunda. A otázku jsem tomu dal: V čem mě okouzlila serekunda? Teď ti mohu říct, jak se umí lidi vykecávat, když nevědí, co to je. Ve skutečnosti je to největší, nikoliv však hlavní město západní Afriky, v Gambii. To je neuvěřitelný, tohle samozřejmě nikdo skoro nevěděl. A teďko třeba Pavel Bednář, to je mistr Evropy v kanoistice, jsem ho oslovil, a ten mi na tuhle otázku, čím mě okouzlila Serekunda odpověděl: "Názvem určitě ne, tak snad vzhledem." A mohu říct, tobě dobře známý Jiří Chum, televizní moderátor, ten to poeticky napsal. Nevěděl zase, co to je, až teprv pak jsem mu to řekl: "Serekunda okouzluje již svým názvem. Je-li Serekunda tak okouzlující jako její název, pak okouzlení přichází ve dvou fázích, fáze očekávání a fáze zklamání."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, tím bychom mohli skoro zakončit, ale byla by to škoda, protože ty tady máš před sebou ještě. Tak přidej ještě jednu, prosím tě.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Proč pořád pozoruji gonády? A odpovědi přicházely a zase se každej vykecával. To je krásná česká vlastnost. Ve skutečnosti to jsou pohlavní žlázy ptáků. Odpověď tady jedné byla: "Jsem romantik a gonády jsou půvabné a skvělým protikladem uspěchaného technického 21.století." Všímáš, jak si každej z toho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se z toho vylžou, ano.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Takže otázky byly různé. Třeba: Už jsem si někdy hrál s ofiklejdou? Proč nemám u sebe šušňál? To je nástroj k vytahování hřebíků. Komu mohu nabídnout papardele? To jsou takové nudle a tak dále. Tak takových otázek moře, odpovědí plno. A bude z toho knížka, ať si to každý hlídá a my už nemusíme tím zdržovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Těšte se na to. Tuhle tu knížku bude mít na svědomí v tom dobrém slova smyslu můj dnešní host Vráťa Ebr. Moc ti děkuju za tvoji inspirativní návštěvu. Bylo to příjemné jako vždycky. Zavzpomínali jsme si. Doufám, že i posluchači se pobavili. Měj se moc hezky a ať se daří tvoje večery, ať pořád takhle těšíš svoje návštěvníky.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Stejně tak tobě ať se daří. Děkuju a všem zatím ahoj.
Spustit audio
--------------------
Tandem startuje a vy už víte, že právě s Tandemem v zádech vám dobrý den přeje každý den Jan Rosák. Můj dnešní host je nejraději zahrabán v knížkách, kterých za svůj život nashromáždil úctyhodné množství. Bývalý knihkupec, dnes sice důchodce, ovšem knížky nejenom čte. On v nich hledá to, co jiní přehlédnou. Třeba větu, myšlenku, kterou si zaznamená. Z těchto drobností pak tvoří malá, roztomilá dílka, knížky pro potěchu ducha. A tak vznikly půvabné tituly jako Nejen bonmoty a citáty o jídle všech chutí nebo Nejen bonmoty a citáty o životě nahoře i dole. Prostě správný důchodce, který si hraje. V tomto případě se slovy a myšlenkami. Pozvání do Tandemu přijal bývalý knihkupec, spisovatel, kamarád Vratislav Ebr. Vítám tě, Vráťo, ahoj.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ahoj, ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, s tvou výřečností to pro mě nebude dneska lehké. Takže než se nadechnu, prosím o režii o úvodní písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, já o tobě vím leccos. Dokonce my jsme spolu léta pracovali.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
V minulým století.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V minulým století, ano. Na takovém úžasném rozhlasovém pořadu, který se jmenoval Velké hlavy, kde ty jsi byl docent, já jsem byl prezident Velkých hlav. Moc se nám to líbilo, moc jsme si tam jaksi užili. Ale přestože jsi mi o sobě řekl, tak já o tvým dětství nevím v podstatě nic. Až teprve, když jsem se na toto naše setkání připravoval, tak jsem zjistil, že tvoje dětství bylo velice dramatické.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, tak dramatické bylo, protože můj strýc, neboli bratr mé maminky, byl atentátník na Heydricha Valčík, takže celý ten osud těch parašutistů, který končil pak v kostele v Rösslově ulici, to všichni víme, kdo to trochu sleduje. Takže po zatčení a po celém tomhle tom konci zatkli i celé příbuzenstvo všech vlastně atentátníků, tedy i mé rodiče, kteří bydleli kousek od Valašských Klobouk ve Střelné. Maminku zrovna ještě gestapo sebralo tam na poli. No, takže byla zavřená potom na Pankráci. Tři děti měla už, čili vlastně mí tři sourozenci a toho čtvrtej, toho teprv čekala, to jsem já. Takže já jsem se narodil vlastně ve věznici na Pankráci, to bylo v říjnu. Potom jsem byl předisponován do Krče. To byl dům přísně střeženej gestapem s tím, že tam všechny děti, které byly umístěny, že se potom později dostanou na přeněmčení do Německa. A tam jsem vlastně přišel v roce 42, poněvadž tři měsíce, čtyři měsíce po mém narození pak maminku popravili v Mauthausenu. Tatínka tři dny po mém narození. Ten vůbec nevěděl o mně nic. Takže já jsem vlastně vyrůstal v tom domově, kde jsem neměl ani jméno, patrně jen číslo a ty tři roky jsou odepsané, nevím o tom nic, nepamatuju si nic. Žádné hrdinství to u mě není. Já si vždycky vážím jen těch, kteří to takhle prožili a vodskákali, tedy i mí rodiče a příbuzenstvo. A teprve po těch třech letech, tak tam potom přišli bezdětní manželé Ebrovi, kteří chtěli mít dítě, adoptovat si, sami ho nemohli mít. Takže tam se rozhodovali. Dokonce tam nabídli nějaké cikáně, takový dítě trošku plachý a pak takovej jeden živel neukázněnej, to jsem byl já. Oni řekli: "Tak my si ho vezmeme." A tak jsem se dostal do rukou této rodiny. Na Hanspaulce jsem pak vyrůstal čtyřicet let v Dejvicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni ti dali i jméno Vráťa?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Oni mi dali na ten den, kdy si mě vzali, 9.prosince. A tam na té Hanspaulce, tam byla vila, krásný prostředí. A já mohu říct, že lepší rodiče bych nemohl mít. Byl jsem vychováván až nezdravě, řeknu, s prominutím jako jedináček, rozmazlován. A už od začátku mě pak bavilo loutkové divadlo a dělat šaška dětem a tak. Zatímco mí rodiče, to byli chemici, vědci, dokonce otec se stýkal s Heyrovským, byl naším hostem tam. Čili, vůbec jsem nepojímal chemie, nějaká fyzika, technika, táta měl doma laboratoř taky a tak. Tak tohle šlo mimo mě, ale rodičů jsem si vážil, tam jsem vyrůstal. A rostl jsem, rostl jsem, až jsme se dneska spolu tady setkali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi to vzal trošku hákem. Já se tě chci zeptat, měl jsi už profesní touhy jako kluk?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, já mám dokonce schovaný, v deseti letech jsem si už psal knížky sám pro sebe. Řekl jsem si asi, že všichni ostatní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej jako spisovatel, jo?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano. Tak to jsem si psal. A pak jsem si opisoval a hlavně jsem si psal divadelní hry, loutkové. Ne, že bych chtěl konkurovat někomu. Tak to mám jenom v archivu na památku, jak už jsem byl blbej tehdy. Pak jsem si dělal kroniky, já mám 11 velikých, tlustých kronik, které jsem si vedl ještě na Smíchově, když jsem měl Arbesovo knihkupectví. Ty, Honzo, těch fotografií lidí, který byli našimi hosty na autogramiádách. A dneska si řekneš, už je to všechno jinak a už tady nejsou mezi námi. Je v tom kus toho utíkajícího času. Nicméně i ty kroniky jsou svým způsobem literárním dílem. A já o sobě říkám, že nejsem ani spisovatel jako spíš sepisovatel. Já jsem archivář. Já si zaznamenávám, sepisuji a teď se dostávám ke knihám. A z tohoto místa, poněvadž to beru i jako pracovní jednání, já ti musím moc a moc poděkovat jako prezidentovi Velkých hlav. A možná, že si vzpomeneš, my jsme měli vždycky za úkol zadané slovo, cizí slovo, o kterém nikdo nevěděl, co to je a my jsme měli se z toho prominutím vykecat. A ty jsi mi schovával ty slova, tak já jsem to nazval jako hrátky s češtinou. To je tvoje dílo svým způsobem. A tady jsou všechny ty otázky, které přišly do rádia. Jak si představují blembák třeba. Nebo tady byla taky otázka, kde jsem ochutnával kozí cecky. Dokonce čím mě okouzlil sermek. Tady odpověděl mi Saudek: "Obávám se, že by mne nezajímal." On je to šachový velmistr jugoslávský, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, Vráťo, neprozrazuj ještě tuhle tu úžasnou záležitost. Zavři, protože to za chviličku zase otevřem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože už v podstatě můžu tušit odpověď, kterou mi Vráťa Ebr dá, tak se ho zeptám. Vráťo, prosím tě, teď v současné době, kdy myslím jaksi pár měsíců, ale už dokonce několik let, kdy se vedou takové diskuse, jestli má kniha ve své tištěné podobě budoucnost, nebo jestli už v budoucnu budeme číst jenom elektronické knihy, tak na které straně té barikády stojíš?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Já věřím, že kniha nezanikne, že zůstanou ty tištěné stránky. Já jsem člověk, který patří k té menšině, já jsem ještě ten těžký velký blbec, který nemá ani email.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty nemáš email?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ne, já nemám email. Mně ho obhospodařuje známá, která bydlí na druhém konci Prahy. Tak ta vždycky naznačí, jak jsem na tom špatně. Ale knihy se dostávají všechny, dopisy, žádosti, přání a tak dále, tam mně to přidává. Jednou za čtrnáct dní tam přijedu, dostanu celej štos dopisů a doma pak odpovídám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že po velkým přemlouvání máš aspoň mobil teda.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Mobil mám, ano, mobil mám a veškeré knížky, které dělám, tak píšu na psacím stroji. Mám tři psací stroje. Dva už jsou stejně nefunkční a jeden, ten mám a na ten nedám dopustit. Takže to si všechno píšu. Něco někdy nakladatel přijme už tak, že si to sám přepíše a mávne nade mnou rukou a pak mám ještě jednu dobrou známou, která v akademii je zaměstnaná a ta mi doma zase ještě přepisuje ty rukopisy. Pořád je to lepší na psacím stroji rukopis nežli psát svoji knihu ručně, jako to dělal třeba Švandrlík, který zásadně psal jenom pastelkama a bylo to nečitelný. Tak von má každej nějakej svůj styl, tak já mám psací stroj, jsem spokojen a dělám si knížky dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta elektronická podoba knížek je samozřejmě na postupu, to se nedá samozřejmě zastavit. Ale já tvrdím, že knížka jako taková v tištěné podobě má několik předností proti té elektronické. Mimo jiné to třeba, že když ji otevřeš, tak hezky zapraská a zavoní. Vonějí ty knížky?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Souhlasím. Naprosto, naprosto. Já si myslím totiž, že na čtečku se nedostane podle mě ani poezie ani umění, třeba taková Larusova encyklopedie, abych si to někde jinak prohlížel než v knihách a tak. Jako já myslím, že třeba vymizejí z knižního trhu autoatlasy brzy, když vidím ty navigátory, takže autoatlas bude za chvilku zbytečný. Bude celá řada knih, asi zanikne nebo se přesune z tištěné podoby do této nové podoby, ale tím neříkám, že by zanikly knihy a budu se těšit z toho, že budou vycházet dál a dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pamatuješ si ještě na takové ty knížky z tvého dětství, který tě jako poprvý vzaly a vlastně tě přitáhly k tomu čtení? Co to bylo za literaturu?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Pamatuju, dokonce mám asi dvě nebo tři schované. Jedna z těch nejstarších, to byl dobře známý tobě a vlastně většině lidí Josef Lada Říkadla. Šest korun stály, sto tisíc náklad byl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si ještě pamatuješ?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To jsem si ještě zjišťoval, když jsem se díval, Albatros to vydával kdysi, to je, no, šedesát let. Mohu říct, že dneska Ladova Říkadla vychází také, náklad asi menší. A ta šestka se tam objevuje, akorát že za tím je ještě nula, šedesát korun stojí. Kulihrášek třeba, později to byli Broučci. No, vidíš a už jsme zase u rukopisu. Jan Karafiát, autor Broučků, deset let pak nesměli vycházet Broučci a pak zase jo. Tak on hlavně teda uspěl nebo se proslavil nejen svou pohádkovou knížkou Broučci, ale i pětidílnými svými paměťmi, byl evangelický farář. A zásadně knížky nepsal jinak než husím brkem. A teď využiju rozhlasu, protože já už marně pátrám po jedné básni, kterou miloval Jan Karafiát Óda na husí brko. A měl to i jako motto někde prý. Mně to někdo půjčoval, pak jsem to odevzdal a já bych hrozně rád tuto báseň dostal zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím vás pěkně, jestli někde ví, kde by se nacházel Husí brk od Jana Karafiáta, tak pošlete to třeba. Kam? Ty nemáš email vlastně. Tak k nám do rádia na mou adresu a já už to Vráťovi předám.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Brk nebo ten text.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, rád předám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když má někdo tak rád knížky jako můj dnešní host Vráťa Ebr, tak pochopitelně nezůstane jenom u toho, že je buďto třeba jenom prodává nebo je čte. Ale Vráťa Ebr s knížkami dělá úžasné věci. Například se pamatuju, že když jsi ještě působil jako šéf slavného Arbesova knihkupectví na Smíchově ve Štefánikově ulici dnešní, tak jsi tam dělal už tehdy takové různé pořady, besedy, zval jsi tam slavné osobnosti.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, to bylo, já jsem tam přišel v únoru 1969, tam jsem byl potom do roku 92 nějak, že jo, 93.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je výdrž docela.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To je výdrž. A ty začátky byly hezké. My jsme dokonce deset let, když bylo trvání Arbesova knihkupectví, tak jsem si vymyslel, že k tomu uděláme takovou slávu, měl jsem tam cimbálovou muziku, rozdávalo se pivo, Petr Novotný tam potom křtil svoji desku Fešáci. To jsme dělali na Arbesově náměstí a kolem toho bylo potom rozruchu. Jindy zase tam byla akce, že i spisovatelé a herci mohou být knihkupci. Prodával tam František Nepil, Neprakta zmíněný, Vašek Hudeček k tomu tam hrál. A dneska už zmíněný Neprakta dostal jedinej on teda trojku z chování, protože on zásadně při prodávání řekl, že bude obsluhovat jenom dámy do třiceti let. A mně se to moc líbilo. Všichni pak dostávali i certifikát, že se stali knihkupci a ten se předával v Realistickém divadle tehdejším, nyní Labyrint a ředitel Jirka Frehár každému pak dával ten výuční list a kolem toho pak bylo divadýlko. Tak to byl takový vstup trošku bláznivý mezi ty knížky, protože samozřejmě na knížky jsme nezapomínali, jak ses ptal. My jsme vybudovali vedle té prodejny také expedici. My jsme měli dokonce sto čtyřicet tisíc členů, takže my jsme vlastně upoutali velkou pozornost na sebe právě dík té expedici, což byly inzeráty v novinách, Květy, Vlasta a to jsme všechno měli. Já jsem začínal ve dvou lidech. Tu prodejnu, když jsem přebíral, tak tam byla paní, která šla do důchodu, paní Šustrová a ona byla před tím sekretářkou Klementise.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vlada Klementise?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, ano. A tam pak dělala tu knihkupkyni, pak šla do důchodu. Já tam přišel, ve dvou jsme byli a pak se to rozšiřovalo díky právě i té expedici, takže nás tam pak bylo dvacet čtyři, protože jsme měli ještě velkou expedici u Karlova náměstí. A to už je pak nezáživný povídání asi, ale mohli bychom /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale co je určitě záživný, jsou ty tvoje půvabné tituly, které jsi vydal, ty nejen bonmoty a citáty o. Jakým způsobem tohle to vznikalo a z čeho jsi třeba čerpal? Odkud jsi to bral?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
No, tak já ti nelžu, že jedním takovým iniciátorem byly právě ty Velké hlavy, to nelžu. Jinak samozřejmě já sbírám, já vždycky jednou za rok jezdím stanovat na dva měsíce támhle na Slapské jezero. Tam já přijedu, tam mám stan, spacák, tam šest, sedm banánových krabic, jenom staré noviny, třeba rok, dva roky starý. Já v nich pořád vystříhávám a hledám ne politiku, ne sport, ale právě to, co se týká kolem literatury, medailonky. To si pak zakládám. Já mám doma kolem padesáti krabic vod bot doma jako registračky, do toho si to zakládám. Takže tam v tom stanu jsem a já tam mám vedle stanu co? Stoleček ještě, psací stroj, já tam soutěžím, kdo je v datlování rychlejší, jestli já nebo pták zpívající. Ale je mi hezky a tak dvě knížky tam udělám. Miluji přírodu, miluji ten kraj, Častoboř a dokonce Častoboř, budeme z toho dělat i výstavu teďko a to si řeknem jindy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, a tohle to naše povídání v tomhle tom vstupu bys mohl zakončit nějakým hezkým bonmotem. Co ty na to? Abychom to doložili, víš.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Dobře, doložím to bonmotem, abych se dotkl tebe. A sice já jsem si vyhledal moje památníčky taky. Jak každej ví, tak ty jsem od začátku si vedl, mám jich skoro 185. V zápisu už se dostávám k číslu sedm tisíc, to mám zase kartotéky. To jsem našel tvůj jeden z prvních zápisů z 25.listopadu 88. Ale sem se to dneska hodí. Ta otázka, trneš, co? Lze to zveřejnit. Kterou knihu jsem nedočetl a proč? Tak tady se projevíš jako čtenář. Asi jsem taky nějakou vůbec nedočetl schválně nebo nedopatřením, ale pamatuju se na pár knížek, u kterých jsem dočtení schválně odkládal, aby mi vydržely co nejdéle. Třeba Zelňačku. To byla roztomilá knížka francouzského to, Renčín to ilustroval. A teďko, to jsem chtěl teď začít a tím teď zakončím naše krátké povídání, ty jsi dostal v prosinci roku 98 otázku, kterého autora jako prvního si přečtu v 21.století. Každej novej rok by se měl začínat srandou, jsi napsal. A zvlášť první rok nového století, takže si otevřu flašku a Švejka.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Těch osobností, které prošly i Arbesovým knihkupectvím. Je to dobře řečeno?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak bylo hodně. A mnozí z nich se stali přáteli Vráti Ebra, mého dnešního hosta v Tandemu. Ale nevím, koho by sis teď třeba vybral mezi klasiky českého humoru. Tak povídej.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Výborně. Tak teď je otázka, jestli je to jako spisovatel nebo vypravěč, co se týče humoru. A pokud by to měl být člověk, který intepretuje humor, mohu říct, že je řada lidí, které miluji a které rád poslouchám. Ale přiznávám, že jeden z těch, kterého mohu poslouchat pokaždé, už to znám i zpaměti, a to je Holzman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Felix Holzman je pochopitelně klasik z těch nejklasičtějších. Takže si zaslouží, aby si ho vybral Vráťa Ebr.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Děkuji.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťa Ebr, knihkupec jsi řekl, sepisovatel, nikoliv spisovatel. To se mi líbí. Ale já myslím, že i spisovatel. Ale třeba ty jsi byl taky zakládající člen Klubu přátel poezie, viď.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
To je pravda, na to rád vzpomínám. To byl rok, vyučil jsem se, respektive do učení obor knihkupec jsem vstoupil v roce 1957, zvolil jsem tu knihkupčinu díky rodičům, ty mi jako tak napověděli. Říkali, hele, furt jsi v těch knížkách, tak si to zvol. A víš, proč jsem si to zvolil, a teď se za chvilku dostanem ke Klubu přátel poezie, nezapomněl jsem, i když bych měl právo mít sklerózu, je mi sedmdesát, ale to si pamatuju, že jsem si zvolil ty knížky, protože jsem zrovna v tu dobu četl Františka Halase, miloval jsem jeho poezie. A já jsem se v jeho vzpomínkách dočetl, že si zvolil také obor knihkupec, v Brně se učil. A hlavně, že vždycky zmizel z očí zákazníků a za regály si četl. A s tímto pocitem jsem přišel se učit, bylo to tehdy v Dejvicích na Kulatém náměstí. A mohu říct, že ty dva roky, co jsem se tam učil, tak jsem se snad jedenkrát nedostal někam v ústraní, abych si tam tajně četl, protože pěkně nás tam vedoucí, Hokr se jmenoval, Václav Hokr, tak nás proháněl, ale v dobrém. A po vyučení velmi brzy mě potom zařadili do funkce vedoucí knihkupectví na Příkopech. To byla prodejna, moc se mi líbila, já byl nadšenej. Ještě mi tam dali jednu slečnu tehdy, která velmi sečtělá, ale byla nešťastná ze začátku, protože řekla, že s tímhle tím ukecaným blbcem mám dělat v knihkupectví. Šla dost s takovou nejistotou a prostě votrávená. A mně jí pak bylo tak líto, že jsem se jí tak blízce ujal, až jsme se pak spolu vzali a máme spolu dítě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, to trošičku připomíná příběh Dalibora Vrány z Vrchní, prchni. Ty jsi byl taky takhle činorodej knihkupec?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, ano, akorát že tam nebyla ta roleta u mě. Ale místo rolety tam potom byl ten Klub přátel poezie. Protože, to se pamatuju, začali, ten klub vlastně vznikl na Národní třídě v Nakladatelství československý spisovatel. To byla ohromná myšlenka, základní řada, pak k tomu ještě přidali, obohatili to přidávanou gramodeskou, kde byl autentický hlas toho recitátora nebo toho básníka. Takže vycházely čtyři knihy ročně plus výběrová řada. A já nějak jsem tomu hodně napomáhal, spojil jsem se i ve spisovatelích, tak jsem se tam vlastně i seznámil s některejma lidma a Klubu přátel poezie jsme fandili. Na tu dobu to byl veliký počet. Vím, že jsme získali sedm set členů, což bylo hodně. Měli jsme z toho radost a poezii jsme potom rozšiřovali. Já jsem měl takové divadlo ještě na Staroměstském náměstí, takový klub, kde se dělala poezie, besedy. A když se to všechno pak už otočilo politicky, tak jsem říkal, už se vykašlu na klubové večery, na poezii. No a pak mě zlákali do /nesrozumitelné/ literární kavárny, kde děláme dodnes a kde také, vážení posluchači, vás zvu. Bude také naším hostem v příštím roce Jan Rosák.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak o /nesrozumitelné/ večerech si taky ještě popovídáme. Ale, prosím tě, když už jsme u Klubu přátel poezie, kdo je tvým takovým jaksi básníkem tvého srdce?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je jich, otázka, to jsi mě zaskočil. Takže já řeknu takhle, jede z těch hodně plodných autorů, myslím plodných jako, co se týče knih, je Jiří Žáček. Také dokonce do svých knížek s jeho souhlasem zařazuju vždycky nějakou básničku nebo citát, výrok, protože Jirka říká: "Vždycky mě tam připomeň, aby věděli, že jsem na světě." Tak proto i v těch knížkách mých se vždycky objeví jedna stránka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Žáčka nelze zapomenout, je to jeden z nejvtipnějších českých autorů.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vratislav Ebr tady zmínil večery v Salmovské poetické kavárně. Je to tak, se jmenuje kavárně, viď?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Ano, Literární kavárna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Literární kavárna. Můžeš trošičku přiblížit ty večery, jak vypadají, kdo tam jsou a kdo tam už se objevil a objeví?
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Je to u Karlova náměstí nad kostelem Sv. Ignáce. Tyto pořady, klubové večery, což je vždycky kolem knih, je to s hudbou a v příštím roce to bude patnáctý rok, co to tam dělám. Jmenuje se Ebroviny. Lidi jsou zvyklí a líbí se mi, že mnozí tam přijdou, je to tak pro padesát lidí, že někdy přijdou a zeptají se: A kdo tady dneska bude? A oni už jdou naslepo, poněvadž vědí, že je tam vždycky někdo ze zajímavých hostů, chytrých lidí, lidí, který ledacos znají, poznali. To bych musel jmenovat, to by byla celá encyklopedie jmen. Měli jsme tam i Martu Kubišovou. Ale nezpívají, to zas třeba povídají, když jsou tam. A Jarda Svěcený, teď tam byla Páral Vláďa. Koho bys vzpomněl, no, Jirka Žáček, Pepík Fousek a tak dál. Jsou to příjemné večery. Vždycky začínají v 19.19, aby si každý pamatoval, kdy to je. A když jsi se zmínil o té salmovské, tak řeknu, co je taková novinka, a to musím teď pochválit nezištnost našich umělců a herců. Vyprovokovala mě k tomu Táňa Fischerová, která si posteskla, že poezie jakoby trochu bylo odzvoněno, že moc lidí na to nechodí, že si připravila tehdy Browningovou, Portugalské sonety s Honzou Kačerem a že snad dvakrát měli vystoupení a dál už se nějak nedostali s tím. A říkám, Táňo, a nechtěla bys to udělat v té salmovské? Ježíš, ráda. Ale řekl jsem popravdě, tam ale nemůžeme dát nějakej honorář, dáme ti hezkou knížku. "Prosím tě, Vráťo, copak budeme mluvit o honoráři? Přece přátelství a poezie, to je to nejvýš." A tahle ta moudrá, upřímná věta, poznámka, výrok Táni mě zaujal tak, že jsem si řekl, já budu oslovovat další a budu se ptát, jestli by zdarma chtěli tam dělat večer poezie. Honzo, když ti řeknu, to shrnu, každý poslední čtvrtek v měsíci děláme tyto poetické večery, jmenujou se Večery s Pegasem, čili mají tam vždycky ten svůj večer profesionálové mluveného slova. Byla tam Jana Paulová, Zorka Jandová. No, prostě teď zase už jsem zabředl v x jménech. Proč to říkám. Uvádí to Jarka Panýrková, patron, my máme i patrony těchto večerů, což je Valentýna Týrlová, v příštím roce v únoru tam bude mít večer poezie Vladimír Týrl, kterého si tam /nesrozumitelné/. A když ti řeknu, že celý příští rok je obsazený a že mi zavolala Valérie Zavadská: "Hele, ty tam děláš tu poezii, já bych si chtěla zamluvit. Máš tam volný září?" Říkám, to ještě dáváme dohromady. "Já mám pětapadesátiny, já si k narozeninám tam nadělám poezii a budu číst své básníky." Ano, platí, už to má tam zablokovaný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zadarmo. To je vzácnost.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
A teď vopravdu říkám, v rámci sponzorství mohu pochválit i Svatošovo nakladatelství. Ivan Svatoš je /nesrozumitelné/, s ním jsem taky dělal knihu o Praze Všechny krásy Prahy. Tak oni mi vždycky dají několik obrázků. A to je jako dárek pro účinkující. Vždycky ještě někteří nakladatelé mi dávají knížky v rámci sponzorství, to předávám účinkujícím. To je celé. Ale mám radost z toho, že ti, kteří tam jsou, tak, byl tam nedávno Honza Přeučil, všechny ty večery jsou příjemné. Je to takový dárek těm, kteří mají rádi poezii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je knihkupec, sepisovatel Vráťa Ebr, můj kamarád, se kterým jsme kdysi strávili spoustu času u rozhlasového mikrofonu jako Velké hlavy. A natropili jsme se spoustu legrace při tom. Aspoň doufám. A jestli si dobře pamatuješ, Vráťo, tak my jsme měli takové věrné posluchače. Například pan ombudsman Motejl, pan doktor, profesor Motejl byl naším věrným posluchačem. Ten nám taky čas od času volal.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Volal, psal, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to bylo opravdu hrozně povzbuzující a velice radostný. Mám radost, že ty jsi to včlenil také do téhle té knížečky. Můžeš ještě něco zacitovat, prosím tě, z toho? Protože to by byla škoda, abychom to nechali jen tak vyplynout.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Mohu říct, že dokonce jsme zakladatelem teď /nesrozumitelné/, že z toho uděláme celou jednu knížku kompletní, poněvadž tady vždycky vytrhávám do těch jednotlivých titulů. Tak třeba dám ti příklad, dostali jsme tam slovo serekunda. A otázku jsem tomu dal: V čem mě okouzlila serekunda? Teď ti mohu říct, jak se umí lidi vykecávat, když nevědí, co to je. Ve skutečnosti je to největší, nikoliv však hlavní město západní Afriky, v Gambii. To je neuvěřitelný, tohle samozřejmě nikdo skoro nevěděl. A teďko třeba Pavel Bednář, to je mistr Evropy v kanoistice, jsem ho oslovil, a ten mi na tuhle otázku, čím mě okouzlila Serekunda odpověděl: "Názvem určitě ne, tak snad vzhledem." A mohu říct, tobě dobře známý Jiří Chum, televizní moderátor, ten to poeticky napsal. Nevěděl zase, co to je, až teprv pak jsem mu to řekl: "Serekunda okouzluje již svým názvem. Je-li Serekunda tak okouzlující jako její název, pak okouzlení přichází ve dvou fázích, fáze očekávání a fáze zklamání."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vráťo, tím bychom mohli skoro zakončit, ale byla by to škoda, protože ty tady máš před sebou ještě. Tak přidej ještě jednu, prosím tě.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Proč pořád pozoruji gonády? A odpovědi přicházely a zase se každej vykecával. To je krásná česká vlastnost. Ve skutečnosti to jsou pohlavní žlázy ptáků. Odpověď tady jedné byla: "Jsem romantik a gonády jsou půvabné a skvělým protikladem uspěchaného technického 21.století." Všímáš, jak si každej z toho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se z toho vylžou, ano.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Takže otázky byly různé. Třeba: Už jsem si někdy hrál s ofiklejdou? Proč nemám u sebe šušňál? To je nástroj k vytahování hřebíků. Komu mohu nabídnout papardele? To jsou takové nudle a tak dále. Tak takových otázek moře, odpovědí plno. A bude z toho knížka, ať si to každý hlídá a my už nemusíme tím zdržovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Těšte se na to. Tuhle tu knížku bude mít na svědomí v tom dobrém slova smyslu můj dnešní host Vráťa Ebr. Moc ti děkuju za tvoji inspirativní návštěvu. Bylo to příjemné jako vždycky. Zavzpomínali jsme si. Doufám, že i posluchači se pobavili. Měj se moc hezky a ať se daří tvoje večery, ať pořád takhle těšíš svoje návštěvníky.
Vratislav EBR, bývalý knihkupec, spisovatel
--------------------
Stejně tak tobě ať se daří. Děkuju a všem zatím ahoj.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
