Vrch Bradlo na Olomoucku má odpradávna pověst mystické hory. Říká se jí moravský Blaník

16. duben 2019
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vrchol Bradla

Nejvýchodnější hora Hraběšické hornatiny v Olomouckém kraji, která se vypíná do výšky 600 metrů nad mořem, nese podle svého vrcholového hřebene odpradávna jméno Bradlo. Vystupuje vysoko nad rovinu Hornomoravského úvalu nedaleko Uničova a i díky tomu si získala pověst kultovního místa, opředeného mnoha legendami.

Bradlo získalo svou pověst zejména díky zajímavým skalním útvarům. Vrcholové skalní suky z velmi odolného krystalického křemence mají svůj původ v horotvorných procesech za velkého tlaku v období devonu, tedy asi před 380 miliony let. Postupným zvětráváním se pak hornina dostala na povrch a vytvořila ony skály, které jsou pro Bradlo typické. Nejvyšší z nich vysoká přes 23 metrů tvoří vrchol Bradla. 

Oblast okolo Bradla je osídlená od pravěku. Legenda z německých obcí říká, že právě tady se setkávali staří Germáni a uctívali otce bohů Wodana a také hněvivého boha Donara, nebo také Thora.  Němci z okolních německých obcí si to také připomínali a později zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a také o letním slunovratu. 

Protože však Bradlo leželo blízko hranice a pod ním i původně ryze české obce, pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20. června 1897.

V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavnosti hraničářů, kam docházelo několik tisíc lidí. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zapalovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948. A od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.

Vrchol Bradla je dnes krásně upravený

První turisté vyrazili na Bradlo již počátkem 19. století. Oblast byla poměrně dobře přístupná z okolních obcí. Od konce 19. století je výstup na vrchol skály na Bradle upravený. Jsou zde vytesané schody a na samém vršku je zábradlím ohraničená plošina. Z vyhlídky je krásný rozhled. Je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i svatý Hostýn a Chřiby.

Vrcholová plošina zde byla vybudována už na konci 19. století a nedávno byla opravena

Rozvoji turistiky hodně napomohlo otevření železnice z Olomouce přes Šternberk, Uničov do Šumperka se zastávkou v Libině v roce 1873. Dnes je Bradlo přístupné po zelené značce z Kamenné, po červené si jej můžeme přejít od východu z Nové Hradečné na západ do Nedvězí a asi nejlepší cesta nás zavede od severu od nádraží v Libině na jih do Lipinky. Kolem Bradla vede i značená cyklotrasa vhodná i pro nepříliš zdatné cyklisty.

Bradlo bohužel neprožívá příliš dobré období. Velká část zdejších lesů byla napadena kůrovcem, a co nebylo vykáceno, to zničily větrné smrště. Místní lidé v tom vidí symboliku, protože před pár lety padl jeden z největších smrků v okolí nazývaný Král Bradla. Byl vysoký přibližně 40 metrů a obvod kmene měl přes 3,5 metru. Jeho stáří bylo odhadováno na 100 až 120 let. Poté začala totální devastace zdejších lesů.

Legenda o spícím vojsku i řada dalších

A tím se dostáváme k legendám, které Bradlo odpradávna obestírají. Podle jedné z nejstarších zde v dobách mongolského vpádu na Moravu rád lovíval jednooký král Václav I. Jeho vojsko tehdy Mongoly odrazilo a rytíři prý od té doby odpočívají pod Bradlem a čekají, až bude moravské zemi nejhůře, aby přispěchali na pomoc.

Další legenda to vidí jinak. Pod skálou je prý poklad, který hlídají jedovatí hadi v čele s hadím králem. Vypráví se, že kdysi spolu válčili dva králové. Po těžkém boji byl konečně jeden z nich poražen a na rozkaz vítězného krále bylo poražené vojsko i s králem čarodějem proměněno v hady, a to na tak dlouho, než je někdo vysvobodí. Do té doby musí zakletí vojáci hlídat poklady, které si čerti v hlubinách u bradelské skály schovali.

Každým rokem o Božím těle, se vysouká ze skalní díry hadí král s korunkou na hlavě, doplazí se ke skalní studánce Běžince, odloží korunku a stočí se do vody, aby se vykoupal. Komu by se podařilo v této chvíli hadí korunku vzít a prchnout s ní do kostela v Hradečné, aniž by ho hadí král dohonil, vysvobodil by zakleté vojsko i s králem a získal velké poklady. Běda však tomu, koho by hadí král dohonil. Toho by prý uštknul k smrti.

Další legenda mluví o ptáčníkovi, který zde na Bradle poskytl přístřeší bloudícímu knížeti. Ten se mu za jeho pohostinnost odvděčil tím, že mu daroval kus půdy a on pak osídlil kraj pod Bradlem. 

Odedávna si místní lid také vypravoval, že lze puklinami mezi balvany Bradla vniknout do podzemí, kde je schovaný poklad. Prý přesně o filipojakubské půlnoci se skály na hodinu rozestupují a umožňují projít dovnitř. Legendy říkají, že jakási žena zde vstoupila do podzemí s dítětem v náručí. Zlato ji ale tak zaslepilo, že když s ním vyšla ven a skály se zavřely, zjistila, že její dítě zůstalo v podzemí pod Bradlem. Od té doby se tu prý ozývá dětský pláč.

V poslední době se v kolem vrcholu Bradla objevili vyřezávané postavičky čertů. Podle legendy si právě zde jeden bohatý sedlák chtěl nechat výměnou za svoji duši postavit za jedinou noc mocný hrad. Čerti se sice snažili, ale nestihli to, a tak na vrcholu Bradla zůstala je změť kamenů, jak je opustili s ranním kuropěním.

Bradlo nemá jej jeden vrchol, ale hned tři. Kočičí skála či Tři kameny jsou také vítaným cílem výletů, stejně jako nedávno objevená Vlčí past či místo Na Hraničkách, obestřené pověstí o brutálním pronásledování místních cikánů. Tyto i další pamětihodnosti kraje pod Bradlem ale navštívíme až někdy příště.

autor: kbz
Spustit audio