Vrch Štvanice nad Hynčicemi pod Sušinou nabízí možnost nahlédnout do vojenské historie
V Hynčicích pod Sušinou na Staroměstsku v Olomouckém kraji najdete moderní zimní středisko. Na své si tam přijdou jak lyžaři, tak milovníci běžek. Když vyjedete nad Hynčice na kopec jménem Štvanice, otevře se vám krásný výhled na část Rychlebských hor i Jeseníků. A také si tam můžete prohlédnout tři objekty lehkého opevnění z období první republiky, které spravuje Muzeum vojenské historie a Staroměstska.
„Přímo v boji tyto objekty nikdy využity nebyly, protože přišla Mnichovská dohoda. Posloužily paradoxně až Němcům na konci války proti sovětské armádě v rámci ostravsko-opavské operace,“ vysvětluje správce muzea Pavel Bíro. Tři objekty se nacházejí zhruba sto metrů od sebe, aby dobře pokryly poměrně dlouhý a táhlý kopec Štvanice.
V prvním z objektů, bunkru typu A-180Z, najdeme dvě střílny, periskop a panoramatickou mapu. Tento objekt je upraven do podoby, kdy ho znovu využívala Československá lidová armáda. Bylo to v rámci dvou základních reaktivačních vln. Už krátce po válce se opevnění znovu obhlíželo a přemýšlelo se nad tím, jak ho využít. Po roce 1948, kdy přišel komunistický převrat, se rozhodlo, že se bude reaktivovat.
Druhý objekt typu E upravili pracovníci muzea do podoby z dob první republiky. Zajímavý je tím, že má jako jeden z mála střílnu na přímou palbu. Určen byl pro čtyřčlennou posádku. Vidět je v něm možné dřevěné bednění, kterým se objekt zevnitř po vybetonování obkládal. Pokud by dostal zásah z větší ráže, mohly se odštípnout kousky betonu a vojáky smrtelně zranit. „Výdřeva tomu měla zabránit. Vedlejší efekt byl, že to obložení také částečně tepelně izolovalo,“ vysvětluje Pavel Bíro.
Třetí objekt, typ A-120Z lomený, zatím na svoji obnovu čeká. V budoucnu by v něm měla být umístěna interaktivní výstava věnovaná podobě Hynčic pod Sušinou před druhou světovou válkou, historii budování opevnění a téměř zaniklému Štěpánovu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.