Vrch Velíz je svědkem nejstarší české historie. Jeho vrchol je plný staveb různých stavebních slohů

29. březen 2019
Česko – země neznámá

Vrch Velíz leží v křivoklátské krajině nedaleko Berouna u obce Kublov ve Středočeském kraji. Mystický kopec připomíná nejstarší českou historii, především dobu bojů mezi Přemyslovci a Vršovci. Na Velízu byl vězněn a mučen kníže Jaromír, který tu na počest své záchrany nechal kolem roku 1000 postavit dřevěnou kapli sv. Jana Křtitele. Roku 1037 svěřil kníže Břetislav kapli benediktinům, kteří si tam nejdřív zřídili poustevnu a postupně vybudovali proboštství.

Při pozorné prohlídce okolí dnešního kostela sv. Jana Křtitele zaujme značná různorodost staveb a stylů. Je důsledkem stavebního vývoje, který se táhl přes řadu staletí. Jediným stojícím pozůstatkem raně středověkého benediktinského proboštství z první poloviny 13. století je dnešní budova márnice a okolní zdi, které se táhnou až za hřbitov a ke kostelu. Vidět jsou zde zachovalé románské portály i okénka. Proboštství mělo půdorys písmene „L“ a o jeho historii se můžeme více dočíst na naučných tabulích. Staré zdivo dodává tajemnou atmosféru i přilehlému hřbitovu.

Ostatní budovy byly dostavovány postupně a vznikaly až do 19. století. Centrem areálu je mohutný kostel sv. Jana Křtitele budovaný ve stejné době jako proboštství. Zajímavý je přitom kámen, který byl na stavbu obou budov použit. Má doslova patinu stáří, je velmi barevný až načervenalý a byl těžen přímo na Velízu. Dodnes jsou na hřebenech kopce patrné drobné středověké lomy.

Zajímavý tvar kostela je důsledkem delšího stavebního vývoje. V jeho průčelí původně stály dvě velké samostatné hranolové věže. Po husitských válkách zůstaly v rozvalinách a teprve v 17. století došlo k jejich přestavbě. Průčelí mezi nimi bylo zazděno, obě věže byly propojeny a vznikl tak mohutný hranol, který dnes tvoří jednu věž a připomíná spíš samostatně stojící tvrz. Zachoval se pouze jedinečný původní ústupkový portál propojující románské a gotické prvky.

Vrch Velíz je skutečným solitérem, který nabízí výhledy do všech stran. Tento mystický kopec byl také symbolem v době národního obrození. A důvodem byla nejen nejstarší česká a slovanská historie. Obrozenecké umělce sem přitahovalo i jeho jméno odkazující na slovanského a pohanského boha Velese, ochránce zemědělců, po kterém je vrch pojmenován. V době národního obrození se mnozí umělci obraceli k pohanské tradici a bůh Veles se stával častým námětem kreseb a akvarelů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.