Výchova a výcvik vodicích psů aneb Když oči mají čtyři nohy. A jaké je zlaté pravidlo?

Samotnému výcviku předchází výchova, socializace, kdy se pes učí základním povelům, kontaktu s lidmi i pohybu v různých prostředích nebo cestování různými dopravními prostředky. Tomu se věnuje řada dobrovolníků. Pak přechází pes ke cvičiteli, který ho naučí dalších 34 povelů – najít vchod do domu, najít přechod, registrovat překážky na trase. Výchova a výcvik trvají skoro dva roky a náklady jsou zhruba 300 tisíc korun.

Významnou měrou přispívá stát, část hradí nevidomý. V této souvislosti se nelze nezmínit o Nadačním fondu Mathilda, který funguje od roku 2010 a díky němuž bylo vycvičeno už 80 vodicích psů. Fond nese jméno své zakladatelky a patronky hraběnky Mathildy Nostitzové. Jejím heslem bylo Pomoc není otázkou peněz, ale srdce.

Jan Altner, Vladimír Krajíček, fenka Olivia a vodicí pes Cedric|foto:Zuzana Zejdová, Český rozhlas

Peníze však jsou zapotřebí, proto fond hledá i sponzory a další zdroje. Jedním z nich je například každoroční kalendář. Ten na rok 2023 obsahuje fotografie od fotografa Jana Altnera. Pózují na nich psi v doprovodu známých osobností – například Jan Čenský, Adam Mišík, Lenka Filipová, Zdeněk Pohlreich a další. Ti, kteří se na kalendáři podílejí, pracují bez nároku na honorář a celý výtěžek jde na pomoc výcviku vodicích psů. Víc informací najdete na webu mathilda.cz.

Zlaté pravidlo na závěr: Nikdy vodicího psa nevyrušujte při jeho práci, pokud už chcete navázat kontakt, udělejte to nejdřív vždy s jeho majitelem. Bez vědomí nevidomého jeho psa nehladíme, nenabízíme mu pamlsky. A pokud zrovna sami máme psa, měl by být při míjení vodicího psa vždy na vodítku.