Vyhlídková skalní plošina Belvedér na Děčínsku skýtá pohled na kaňon řeky Labe a okolní pískovce
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce má řadu krásných vyhlídek. Ta nejznámější má název Belvedér. Vyhlídková plošina byla upravena na začátku 18. století z iniciativy majitelů panství Clary-Andringenů.
V historických pramenech z roku 1722 je zmíněna ve skále vytesaná grota – výklenek, ve které se troubí na lesní rohy, a za roklí malá citadela pro hraní divadla. První pohostinství, kde se pořádaly i zábavy, bylo postaveno na dohled od citadely v roce 1841.
Údolí řeky Labe, které v těchto místech dosahuje hloubky 160 metrů, je lemováno strmými pískovcovými stěnami a věžemi. Tato extrémní a těžko přístupná stanoviště poskytují bezpečné útočiště řadě živočišných druhů. Patří k nim kriticky ohrožený sokol stěhovavý, poštolka obecná, výr velký nebo krkavec velký. Svá hnízda si stavějí v prostorných skalních dutinách. Vzácně je tu možné spatřit i plachého čápa černého.
Na vyhlídku Belvedér můžete dojet z Děčína autobusem nebo si můžete zvolit cestu vlakem z Děčína do Dolního Žlebu, potom přejet přívozem přes Labe a pak se vydat vzhůru po zelené a následně červené turistické značce až na Belvedér. Zpět do Děčína dojdete po hřebeni Labských pískovců, lemovaném nádhernými skalními vyhlídkami na jedinečné údolí Labských pískovců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
