Z Borského mlýna u Polné toho moc nezbylo. I z rozvalin je ale zřejmé, jak velký objekt to býval

V Polné na Vysočině vznikla už za první republiky Pojmanova stezka. Nedávno ji místní Klub Za historickou Polnou obnovil. Je dlouhá šest kilometrů a vede z Husova náměstí Dolní branou pod Kalvárií k židovskému hřbitovu. Odtud pak kolem rybníka Bor k Borskému mlýnu.

Zaznamenané počátky Borského mlýna sahají do 17. století, kdy už měl tři kola. Je ale možné, že byl postavený už ve století 16. „Dojížděli sem sedláci ze čtyř vesnic mlít obilí. To bylo nařízeno vrchností,“ říká badatel Jan Prchal z Polné. Borský mlýn mlel obilí a poháněl pilu. „Byla u toho i malá škrobárna. V 19. století tady byl i mlýn na tabákové listy, z kterých se získával šňupavý tabák,“ dodává další polenský badatel Ivan Prokop.

Na starých fotografiích je vidět vodní kolo a i pamětníci ho ještě zažili. Mlýn ale bohužel od roku 1947, kdy přestal pracovat, chátral. Tehdy ho převzaly státní statky. „Chlapi si stavěli chalupy, tak se to postupně rozebralo,“ popisuje úpadek mlýna pamětník František Vacek.

On sám ještě viděl Borský mlýn v provozu. „Kamarádova babička sem chodila dělat a my jsme jí chodili naproti,“ vzpomíná. Pamatuje si také, že tam později bydlel kněz. „V padesátých a počátkem šedesátých let tady bytové prostory obýval psychicky narušený kněz Varhánek se svou kuchařkou,“ říká Jan Prchal s tím, že ho sám pamatuje.

Za zmínku stojí i znamení vytesané ve skále na okraji rybníka. Letopočet 1882 připomíná, kam až toho roku sahala hladina rybníka při povodni. „Ten mlýn byl tehdy pod vodou,“ dodává František Vacek.

Pojmanova stezka vede od Borského mlýna dál přes Svatoňův kopec. Před druhou světovou válkou tam byly nalezeny římské mince. „Asi před deseti lety ještě jednu minci objevil člověk s detektorem kovu,“ říká Ivan Prokop. Dál pak Pojmanova stezka pokračuje Havlíčkovou ulicí zpět do centra Polné.