Z Lovětínské rokle v Železných horách bude v budoucnu prales. Ukrývá řadu pozoruhodností a legend

1. leden 2021

Lovětínská rokle je divoký kout přírody poblíž města Třemošnice v Pardubickém kraji. Je součástí Národní přírodní rezervace Lichnice. Lovětínskou roklí vedou naučné stezky a projít si ji můžete poměrně nenáročnou procházkou. Cesta zabere asi půl hodiny. Uvidíte celou řadu romantických zákoutí, dojít můžete k jednomu z nejmohutnějších dubů v Česku nebo ke zřícenině hradu Lichnice.

Údolí Lovětínské rokle, které prolamuje hlavní hřeben Železných hor, je dlouhé asi 1,5 kilometru. Roklinou protéká Lovětínský potok a nad ním se tyčí prudké a částečně skalnaté svahy. Na nich můžete vidět suťová pole a kamenná moře, která vznikají zvětráváním a sesouváním kamenů. Na některých místech se nacházejí také izolované skály, tak zvané tory.

Cesta Lovětínskou roklí je středně náročná, stezka má kamenný povrch. Turisté by také měli dávat pozor na kmeny stromů. Ty leží v korytě potoka i na svazích. Od roku 2007 je totiž Lovětínská rokle na základě dohody Agentury ochrany krajiny a přírody ČR a Lesů České republiky bezzásahovým pásmem. To znamená, že se tam dřevo netěží, lesníci odstraňují pouze stromy, které visí nad stezkou a mohly by ohrožovat návštěvníky.

Hlavní část lesního porostu tvoří bukové lesy. Suťové stráně a trouchnivějící dřevo vytvářejí ideální životní podmínky pro mnoho chráněných a ohrožených druhů. Žije tu celá řada pavouků, například vzácný sekáč klepítník. Na skalách Lovětínské rokle sídlí výr velký a v potoce se vyskytuje rak říční. Roklina je domovem nejpočetnější populace obojživelníka mloka skvrnitého v Železných horách. Ochranáři upozorňují návštěvníky na to, aby se nepouštěli mimo stezku. Jednak z důvodu vlastního bezpečí, ale samozřejmě také ochrany přírody národní rezervace.

Unikátní dub a drsná legenda

Procházka Lovětínskou roklí a ukazatele naučné stezky vás nasměrují k Žižkovu dubu. Je to jeden z nejvýznamnějších památných stromů v Česku. Obvod jeho kmene, který přesahuje devět metrů, ho řadí mezi pět nejmohutnějších dubů v republice.

Jan Žižka ale pod dubem s největší pravděpodobností nikdy neodpočíval. Strom dostal své jméno podle dvou výprav husitů, kteří hrad Lichnice dobývali. Samotný Žižka se ale neúčastnil ani jedné z nich. Údaj o stáří stromu se pohybuje mezi šesti sty až osmi sty lety. Od dubu už je to jen kousek ke hradní zřícenině Lichnice.

Divoký Lovětínský potok

Na Lovětínskou rokli se můžete podívat i z výšky, a to z vyhlídky zvané Dívčí kámen. S tímto místem je spojená legenda o hradní panně Miladě. Protože se skála jejímu otci stala osudnou, Milada začala nenávidět všechny skály okolo hradu. Rytířům, kteří se ucházeli o její ruku, vždy poručila, aby se vydali na sráz nad Lovětínskou roklí a třikrát se tam na koni otočili. Kdo to dokáže, toho si vezme. Protože ale byla skála velmi kluzká, rytíři umírali.

Jeden rytíř, který se Miladě navíc velmi zalíbil, úkol zvládl. Do podkov svého koně totiž zasadil diamanty, a tak otočky na skále bez problémů udělat dokázal. Vypadalo to, že se Milada při pohledu z hradního okna do rytíře zamilovala. Vtom ale pohledný rytíř vytáhl z toulce šíp, na Miladu vystřelil a ta zemřela. Byla to odplata za její kruté počínání vůči rytířům.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.