Z romantické rozhledny na krnovském Cvilíně je krásný výhled. I na blízký poutní kostel
Nad Krnovem, slezským městem, které se nachází u samých hranic s Polskem, se tyčí vrch Cvilín. Jednak je známým poutním místem, jednak stojí na jeho vrcholu romantická rozhledna. Postavena byla před 120 lety, pro veřejnost byla otevřena 11. června roku 1903. Na 28 metrů vysokou kamennou stavbu je možné vystoupat od jara do podzimu.
Oblíbenou turistickou vyhlídku nechal postavit Moravskoslezský sudetský spolek. Kdo chce vidět Krnov z ptačí perspektivy, z kamenné vyhlídky má celé město jako na dlani. A nejen slezský Krnov.
Nahoru na vyhlídku vede 134 schodů. Zhruba v polovině je malý balkónek, ze kterého se nabízí krásný výhled na sousední poutní kostel Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Nahoře je nabídka výhledů za pěkného počasí široká. V orientaci turistům pomáhají panoramatické cedule.
„Na východní stranu je krásný výhled na malebnou vesničku Úvalno, je vidět plovárna Na výsluní, nad kterou se tyčí rozhledna Hanse Kudlicha. A hned pod námi je Petrův rybník. A tady na tom panoramatickém pohledu je vidět, že jsme hned u hranic s Polskem,“ popisuje Zuzana Melcrová z Turistického informačního centra v Krnově. Na druhou stranu je výhled na Praděd, na Kostelecký vrch a na polské straně pak na Baraniu Kopu.
Turisté, kteří se na vrch Cvilín vydají, vidí zdálky nejen rozhlednu, ale také překrásný poutní areál. Lidé tam v minulosti putovali s prosbami k obrazu Panny Marie umístěném na dřevěném sloupu. Velký zděný chrám tu byl postaven a vysvěcen roku 1728. Obklopuje ho 14 kaplí.
V lokalitě Cvilína se nachází také pět běžeckých tras. Vhodné jsou ale i pro procházky. Na Cvilíně zároveň vznikla historická stezka, na které je umístěno sedm cedulí s informacemi o historii a s pověstmi, které se k dané lokalitě vážou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
