Z věže děkanského kostela v Lanškrouně je krásný výhled na celé město. I na 700 let starý tis
V Lanškrouně v Pardubickém kraji stojí děkanský kostel svatého Václava. Pochází ze 14. století a možná že ve stejné době nedaleko něj zasadili dnes nejstarší lanškrounský strom. Tis, kterému je podle odborníků už 700 let. Jeden z nejhezčích pohledů na něj i na celé náměstí s přilehlým zámkem je z kostelní věže.
Tisu se v Lanškrouně říká strom hrdina, protože toho přežil opravdu mnoho. Husitské řádění, vypálení nedalekého kostela i zámku za třicetileté války a také to, že jeho kmen obklopilo dláždění náměstí.
Vysadili ho tam zřejmě ve stejnou dobu, kdy postavili kostel. Je pravda, že tisy patří k vůbec nejodolnějším stromům v Evropě. Ten nejstarší v České republice roste ve Vilémovicích na Havlíčkobrodsku na Vysočině a podle odborníků by měl mít dokonce
1 500 až 2 000 let.
Okolo lanškrounského tisu prošly dějiny opravdu svou nejničivější silou. Ale on zůstal, zatímco stejně starý kostel několikrát přestavěli. Při jedné z přestaveb v 18. století k němu přibyla nynější dominanta města - kostelní věž.
Na ní najdeme kromě umíráčku tři hlavní zvony. Ten nejstarší, svatý Gabriel je ještě o století starší než věž samotná. Na věž kostela se sice nedá dostat snadno, ale pohled z ní, zvláště na náměstí a nedalekou radnici, je úchvatný. Prohlédnout si z výšky je možné i budovu děkanství, kde už přes dvacet let žije a v tamním kostele slouží v současnosti velmi populární kněz Zbygniew Czendlik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.