Za svým dědečkem Hugem Vavrečkou jezdil Václav Havel do funkcionalistické vily ve Zlíně

11. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Celkový pohled na Vavrečkovu vilu ve Zlíně

Diplomat a kolega Tomáše Bati, Hugo Vavrečka, si ve Zlíně nechal postavit vilu ve stylu Kotěrovské moderny a funkcionalismu. Stavba byla dokončena roku 1941. Majitelé si ji ale dlouho neužili. Komunisté rodinu vyhnali už v roce 1946. Huga Vavrečku, dědečka prvního polistopadového prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana, stihl infarkt poté, co se dozvěděl, že mu komunisté chtějí vilu zabavit.

Každý z Baťových ředitelů si vybral sloh či styl, ve kterém chtěl mít svou vilu postavenou. Hugo Vavrečka zvolil styl Kotěrovské moderny, ale konečný návrh Vladimíra Karfíka má i znaky funkcionalismu. Vavrečkova vila stojí ve Zlíně v sousedství Hlavničkovy vily. Stavby jsou situovány v jižní části obytné čtvrti Mokrá, ve stráni nad Paseckým potokem.

Obě rodiny měly blízké vztahy, pozemky v zahradě byly propojeny chodníkem. Ředitel Vavrečka byl pozoruhodný renesanční člověk. Byl to inženýr a diplomat, ale také novinář a spisovatel. Svůj literární talent rozvíjel psaním humorných povídek a fejetonů. Pod pseudonymem Hugo Vavris vydal roku 1908 oblíbenou novelu František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, která se později stala předlohou filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese s Vlastou Burianem v hlavní roli. Dnes je Hugo Vavrečka více známý jako dědeček Václava Havla, který k němu i s bratrem Ivanem jezdíval do Zlína na prázdniny.

Na návštěvě u Vavrečků

Dvoupodlažní prostorný objekt má v přízemí velkou vstupní halu se šatnou. Z haly je přístupná hlavní obytná místnost s krbem a vazbou na částečně krytou terasu. Dále jsou zde dva pokoje a jídelna se zimní zahradou.

Kuchyň je součástí jednopodlažního křídla, přičleněného k hlavnímu objektu. Má samostatný vstup, spíž, pokoj služky a šoféra, každý s koupelnou, garáž pro dva vozy s montážní jámou a prostor pro čištění vozů. V patře jsou pak čtyři ložnice, dvě koupelny s WC, šatna, laboratoř a terasa. Dům je umístěný v rozhlehlé zahradě plné okrasných i ovocných stromů a keřů.

V prvním patře jsou dva větší sály, tady se stolem z onyxového kamene a skleněným lustrem

Nucený odchod a smrt

Vavrečkova vila sloužila rodině do roku 1946, pak ji byla nucena opustit. Huga Vavrečku velmi rozrušilo, když se dozvěděl, že mu komunisté chtějí zlínskou vilu zabavit. Měl v té době už vážné zdravotní problémy, a když se dozvěděl o připravované konfiskaci, postihl ho infarkt, po kterém zemřel při převozu do nemocnice. To se psal rok 1951. Poté začala Vavrečkova vila sloužit jako dětský domov.

V polovině 90. let vilu v restituci získala zpět rodina Havlova, která ji pod podmínkou využití pro školské účely darovala městu. Chvíli tu působila rodinná škola a po ní Zlínská soukromá škola umění. Vila ale postupně chátrala. Vlýskové podlahy byly poničené, krb zazděný, necitlivě tu byla předělána elektroinstalace, střechou a terasou do objektu zatékalo.

Další sál s oknem, Josef Pleskot vrátil vile původní lesk

Město nakonec vilu prodalo a muselo prezidentu Havlovi uhradit smluvní pokutu. Vavrečkova vila je nyní v soukromých rukou, v letech 2014 až 2017 prošla citlivou rekonstrukcí pod dohledem zkušeného architekta Josefa Pleskota. Dnes objekt slouží jako restaurace.

Spustit audio