Zámecký vrch nad Kraslicemi ukrývá zbytky středověkého hradu. Obývali jej i loupeživí rytíři
V západní části Krušných hor, jen tři kilometry od hranic s Německem, leží město Kraslice. Nad středem města se vypíná 715 metrů vysoký vrch, na jehož vrcholu stával od 13. do 16. století nevelký strážní hrad. Dnes jsou z něj patrné už jen zbytky zdiva. Ale zejména kvůli krásným výhledům je toto místo stále oblíbeným výletním cílem.
Zámecký vrch zvaný také Hausberg nebo Hradiště býval sídlem hradu, který měl zajistit bezpečné cestování po erfurtské obchodní stezce. Ta byla důležitou spojnicí mezi Prahou a německými městy Plavnem a Erfurtem.
První zmínka o hradu pochází z roku 1272, kdy ho český král Přemysl Otakar II. zastavil Jindřichovi staršímu z Plavna. Jeho potomci hrad dále rozvíjeli. V 15. století hrad přešel do vlastnictví bratří Reitenbachů. Ti z něj podnikali loupeživé výpravy a přepadávali kupce, kteří putovali po obchodní stezce. Tyto aktivity nezůstaly bez povšimnutí a brzy proti obyvatelům hradu vytáhlo do boje početné vojsko chebských měšťanů a královských žoldnéřů. Hrad byl dobyt a částečně pobořen.
Zkázu hradu dokonal požár v roce 1452. Později hrad vlastnilo ještě několik šlechtických rodů, k jeho celkové obnově už ale nikdy nedošlo. Koncem 16. století hrad postupně rozebrali lidé z údolí jako užitečný materiál na stavbu svých měšťanských domů.
Dnes jsou na skalnatém vrcholu patrné pouze zbytky zdiva a dvě prohlubně, pravděpodobně pozůstatky hradních věží. O původní podobě hradu tak dnes můžeme jen spekulovat. Místo se však stalo oblíbeným výletním cílem.
Kromě zbytků hradu se tu nachází romantická skalní sluj s kamenným portálem, kterou v 19. století vybudoval městský okrašlovací spolek. Z Kraslic se na Zámecký vrch můžete vydat po Loupežnické stezce, kterou ocení zejména děti. Z četných skalních vyhlídek je za jasného počasí výborný výhled na okolní kopce. Dohlédnete také na blízké obce Stříbrnou a Bublavu, v údolí na německé straně jde vidět městečko Klingenthal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
