Zámek Chyše oplýval mimořádně vzdělanými předky. Pobýval tu i Čapek. Lažanští ho koupili v roce 1996

Dnešní podoba zámku pochází z poloviny 19. století. Ve stylu normanské gotiky ho upravil architekt Vojtěch Ignác Ullmann. To už zámek patřil rodu Lažanských. Lažanští byli původně drobnou vladyckou rodinou, o které se ví už na konci 14. století. Později to byla významná rytířská rodina, která se do panského stavu dostala až po bitvě na Bílé Hoře.

Mimořádně vzdělaní předci

Prokop I. hrabě Lažanský byl právník. „Tenkrát nestačilo být jenom mladý pan hrabě, to bylo předurčení, a tam se vyžadovalo mimořádně kvalitní vzdělání. Všichni byli doktoři veškerého práva, ale to nestačilo, studovali také historii, filozofii. Roku 1792 se Prokop I. stal nejvyšším purkrabím království Českého,“ vypráví Vladimír Lažanský.

Jeho syn Prokop II. šel v jeho šlépějích. Roku 1805 ho císař František jmenoval místodržitelem Moravy a Slezska. Bylo mu pouhých 34 let.

Potomek Prokopa II., Prokop III., byl zase největší stavebník v rodině. Jeho prvním počinem byl pivovar, který stojí dodnes. Následovaly další významné stavby. Posledním mužským potomkem chyšské větve Lažanských byl Prokop IV. Leopold, který po konfiskaci majetku v roce 1945 přesídlil do jižní Afriky.

24 fotografií

Bydlení na zámku

Zámek na Manětínsku je obklopen krásnou zahradou a anglickým parkem. Lažanští ho koupili v roce 1996. „Na fotkách vypadal nádherně, ale byla to džungle.“ Minulý režim totiž zámek nešetřil. Sídlilo zde Ředitelství lesů a statků. Později střední zemědělská škola a učiliště. V roce 1967 tu zřídili školu v přírodě. Od roku 1979 byl areál opuštěný a uzavřený.

Lažanští se pustili do oprav za desítky milionů korun. Za léta zvelebování a užívání jim zámek přirostl k srdci. „Zámky mají obrovskou duši, o tom jsem přesvědčený. Když jsem si byl tenhle prohlédnout, úplně na mě volal, abychom mu pomohli. Moje žena nejdřív tuze nechtěla. Tušila, jaké nepohodlí zažije. Ale po třech letech už jsme tu slavili první Vánoce. Dnes jsme šťastní. A pro je mě velká satisfakce, že se jí tu líbí.“

Zámek je v katastru vedený jako rodinný dům s dispozicí 40 + 1. „Byt je obrovský, jsou tu obrovské místnosti. Než si donesu kávu do obýváku, tak vystydne,“ říká s nadsázkou Vladimír Lažanský.

Čapek jako preceptor

Kdysi tu v jedné z místností pobýval i spisovatel Karel Čapek. „Mladého Čapka to táhlo k novinařině, ale nedostal se tam. Hrabě Vladimír Lažanský hledal nového preceptora pro svého třináctiletého syna Prokopa a Karel Čapek po dlouhém váhání místo přijal s podmínkou, že to bude jen na sedm měsíců. Nechtěl se tam plně uvázat. On se za tu práci i trochu styděl, tak se o tom moc nemluví,“ vypráví zámecký pán, který osobně také provází a prohlídky si velmi užívá. Průvodkyní je i jeho žena Marcela Lažanská.

Po dvou měsících se Karel Čapek ocitl na letním sídle, které se mu v mnohém stalo mimořádnou inspirací pro jeho výjimečná díla. „Byl ve správnou dobu na správném místě. Těch podnětů tady opravdu bylo strašně moc. Píše se 25. května roku 1917, kdy třicet kilometrů odtud vyletěla do vzduchu rakouská muniční továrna. Na místě bylo přes 200 mrtvých. Za šest let vznikl román Krakatit,“ vypráví Vladimír Lažanský.

Témata na menší povídky, které se týkaly zámku, čerpal také odtud. „Pak tu slyšel starou zámeckou pověst. Ta mu v roce 1922 posloužila jako námět k napsání divadelní hry Věc Makropulos. Také jeho vztah k zahradnictví byl položen tady.“

Ojedinělá freska od Brandla

V době baroka na zámku vznikl jeden z největších malířských stavebních pokladů v naší zemi. „V roce 1699 tady pracoval Petr Brandl, který tu zanechal fresku. Je to jediná freska od Brandla v této zemi,“ je právem pyšný zámecký pán.

Majitelé zámku Chyše - Marcela a Vladimír Lažanští, kteří navazují na rod Lažanských žijících na zámku před rokem 1945|foto:Jana Volková

Dříve to bylo velké panství o rozloze přes 4000 hektarů. Patřilo k němu i 2700 hektarů lesů. „Dnes nám zbyla 12hektarová zahrádka, krásný zámek a pivovar,“ konstatuje majitel, který by neměnil. „Miluju zámek samotný. Miluju zahradu, miluju tady to místo. Jsem tu třicet let a pořád tady mám co obdivovat.“

Je uctivé navracet krásu starým věcem, které tvoří naše dědictví. Během hodinové prohlídky uvidíte celkem 17 krásně zařízených místností, ze kterých jako by si šlechta odskočila jen pod okna do zahrady. „Je tu svěží vzduch. Není tu žádný světelný smog. Když je jasno, vidíte Mléčnou dráhu, souhvězdí Orion a neskutečné množství hvězd.“

Pečujme o památky. Památky jsou fenomén. Zámek je sice náš, ale my se považujeme za jeho správce. Máme to půjčené na pár desítek let života. Rádi děláme prohlídky pro mladé pod heslem Kdo pozná, neničí.
Vladimír Lažanský

Otevřeno je přes léto denně kromě pondělí od 10 hodin do 17:30. „Do koupě zámku bych šel znova. Ale takové rozhodnutí můžete udělat jen jednou za život. Pak už dochází síly.“

Víte, co byl palatinát a proč ho otec Marie Terezie zrušil? Jak vypadá běžný den majitele zámku v sezóně? Do které místnosti se bojí chodit? Jak dobře Vladimír Lažanský zná své 40 + 1? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si unikátní rozhovor v letním speciálu Zámecké léto.