Zámek Manětín stojí na severním Plzeňsku. Město i zámek zachvátil před třemi sty lety ničivý požár
Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.
V zámku dnes návštěvníky vítá unikátní fresková výzdoba. „Ty fresky na stěnách objevil letitý památkář pan Gabriel. Když jsem na zámek přišel, byly tu jenom stropní fresky. Stěny byly natřeny vápennými barvami. K obnově fresek došlo až v roce 2014, kdy byla obnovena ta dekorativní výmalba,“ přibližuje kastelán zámku Karel Mašek.
Hlavní sál zdobí portréty členů hraběcí rodiny. Nechybí Marie Gabriela Lažanská z Bukové, rozená Černínová z Chudenic, se svými dvěma dcerami. Na dalším obraze je zachycený její manžel Václav Josef Lažanský z Bukové a jejich synové. Celkem spolu měli čtyři děti. Hrabě zemřel ve stejném roce, kdy hraběnka porodila jejich poslední dítě. Veškeré záležitosti najednou musela řešit sama.
„Řešila všechny opravy a různé problémy s těmi statky, protože Lažanským nepatřil jenom Manětín. Takže mladá dáma, která ovdověla, se měla co ohánět,“ seznamuje kastelán s historií. Hraběnka měla ale zároveň ráda i umění a sama dokonce hrála na cembalo.
Socha sv. Floriána chrání město před zkázou
Působivá je i nástropní freska z roku 1730. „Je to takový dá se říct závěr restaurování a dokončovacích prací, protože Manětín v roce 1712 vyhořel. A Marie Gabriela Lažanská se snažila zámek i celý Manětín uvést do lepšího stavu, než byl před požárem. Takže údajně ta freska z roku 1730 je takovou třešničkou na dortu,“ dodává Karel Mašek.
Příčina ničivého požáru není známá. Ví se jenom to, že vznikl přímo naproti zámku. „Před tím domem pak nechali postavit kašnu sv. Floriána, která je na místě dodnes. Socha Floriána, ze které prýští voda do kašny, má chránit město před další zkázou,“ vysvětluje kastelán.
Obrazy zachycují i služebnictvo
Raritou jsou na manětínském zámku obrazy zámeckého služebnictva. Jedná se o třináct pláten v životní velikosti. „Jsou to obrazy farářů, lékařů, stavitelů. Ale máme tady i portréty skupinové, na kterých jsou vyobrazeny pradleny, kuchaři, číšníci,“ popisuje Karel Mašek.
V zámecké knihovně se nachází kolem pěti a půl tisíce svazků knih. „Jsou většinou v němčině nebo v italštině, ale máme tady i návod na vaření piva, který je opravdu v češtině,“ dodává kastelán s tím, že pivovarnictví mělo v Manětíně vždycky velkou tradici.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
