Zámek v Kravařích nechává nahlédnout do alchymistické dílny Michala Sendivoje, oblíbence Rudolfa II.

Michal Sendivoj byl oblíbencem císaře Rudolfa II. a v 17. století mimo jiné žil, pracoval a experimentoval právě ve Slezsku - na zámku v Kravařích. Místní mu přezdívali čert, což vypovídalo mnohé především o jeho vzezření.  Byl to vysoký, urostlý, charismatický muž s plnovousem. A přesně tak vypadá v muzeu i jeho figurína.

Michal Sendivoj se narodil v roce 1566 do chudé polské šlechtické rodiny. Už během univerzitních studií v Lipsku a také ve Vídni se začal zabývat alchymií a navázal kontakty s dalšími alchymisty. I z tohoto důvodu začal působit v Praze, mimo jiné na dvoře císaře Rudolfa II.

V Praze publikoval v roce 1604 jedno ze svých alchymistických děl Tractatus de Lapide Philosophorum – Novum Lumen Chymicum. Další jeho práce vyšly v Paříži, Kolíně nad Rýnem a Štrasburku. V Praze také údajně v roce 1604 před očima císaře Rudolfa II. provedl úspěšnou transmutaci – tedy proměnu obyčejného kovu ve zlato.

Ve své době se proslavil jak u široké, tak i odborné veřejnosti. Jeho alchymistické práce později podrobně studoval například Isaac Newton. Michal Sendivoj působil také v diplomatických službách a žil ve Vídni a v Polsku. Dařilo se mu, zbohatl a v době stavovského povstání zachoval věrnost Habsburkům, kterým půjčoval peníze. V roce 1630 mu byla část dluhu splacena v podobě sídla v Kravařích. Právě tam v roce 1636 coby sedmdesátiletý zemřel.

V Alchymistické dílně Zámeckého muzea v Kravařích si tak dnes mohou návštěvníci připomenout nevšední osobnost Michala Sendivoje. Ve stylové expozici nechybí celá řada předmětů nezbytných pro bádání a pokusy středověkého alchymisty – například transmutační kruh, destilační zařízení, spousta zkumavek, baněk, skleněných a keramických nádob, ale také množství léčivých bylin, lektvarů i různých písemnosti a nákresů.