Zamyšlení Leo Pavláta: Svátek stanů jako symbol Boží ochrany

4. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

V pátek večer začal letos podle židovského kalendáře sedmidenní Svátek stanů. Jak však tyto stánky chápat? Doslovně či symbolicky?

Stánek zvaný hebrejsky suka Tóra nijak nepopisuje. Ve Třetí knize Mojžíšově se jen praví, že Bůh ve stáncích ubytoval syny Izraele při jejich východu z Egypta. Slavný talmudský učenec rabi Akiba soudil, že takové přístřešky skutečně existovaly.

Podle Akiby měly poutníky do Země zaslíbené chránit před sluncem a v noci jim dát klidné odpočinutí. Takovému doslovnému výkladu však oponoval jiný talmudský učenec rabi   Eleazar. Podle něj nebylo v poušti dost vegetace, aby jí Izraelité mohli použít ke stavbě stánků, a suku proto považoval za symbol. Ztotožnil ji s „oblaky Boží slávy", které v Tóře označují Boží přítomnost a ochranu.

Výklad, že stánky zmiňované při svátku Sukot nelze chápat jako skutečné přístřešky, ale je třeba v nich vidět obraz Boží lásky k lidu Izraele, přijala většina rabínských autorit.

A židovská tradice přitom zmiňuje ještě jednu souvislost: Tórou zmiňované stánky provázejí východ Židů z Egypta; jarní svátek Pesach, který je cele věnován osvobození Židů z egyptského otroctví, však o těchto stáncích nemluví. Zmínka o spolehnutí se na Boží přispění by zde byla zvlášť na místě - a přesto se o stáncích hovoří až při podzimním svátku Sukot.     

Vysvětlení jen zvýrazňuje ideu suky jako symbolu Boží ochrany. Období svátku Pesach je dobou, kdy v biblické oblasti neprší. Naproti tomu na podzim o svátku Sukot již počasí příznivé být nemusí. Jestliže tedy náboženský příkaz vyzývá Židy, aby v provizorních příbytcích pobývali právě v tuto dobu, žádá se od nich symbolické stvrzení víry.

Tomu odpovídají i předpisy o tom, jak má suka o Svátku stanů vypadat. Nesmí být vysoká, protože ani člověk se nemá vyvyšovat, má si být vědom Boží svrchovanosti. Stěny mají být jen tak silné, aby odolaly lehkým závanům větru, střechou z větviček a listí musí prosvítat hvězdy. Stánek suka je tak úmyslně nesmírně křehkým přístřeškem a jako takový je i symbolem pokorného spolehnutí se člověka na Boha jako nejvyšší jistotu.  

Prakticky se přebýváním v suce míní třeba jen každodenně zde strávený pokrm. Tehdy vynikne i další význam stánku suka: uprostřed radosti z podzimních plodů, které Svátek stanů rovněž oslavuje, stánek odkazuje k chudobě.

Člověk tak ani ve chvíli hojnosti nemá zapomínat na potřebné. Ne nadarmo Tóra praví, že právě během Svátku stanů mají Židé pamatovat na cizince, sirotky a vdovy. Neboť dostatek není dán jednou provždy a nikdo neví, zda on sám nebude jednou potřebovat pomoc jiných.     

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...